Nedávno jsem četl o někom, kdo byl osmnáct dní pohřben a pak se dokázal vrátit živý. Je nějaké spojení mezi takovouto věcí a tím, co děláte?

Sri Chinmoy: Mé učení není nějaké obchodování se zázraky. Mým úkolem je pomáhat hledajícím, aby dosáhli Boha. Chce-li někdo realizovat Boha, snažím se mu pomoci. Tím, že budu osmnáct dní pohřbený nebo budu předvádět jiné podobné věci, nemohu vést své studenty k Bohu, a v jejich duchovním hledání jim to také nepomáhá. To, co nás vede k Bohu, je naše aspirace, náš vnitřní stoupající pláč. Nejsem tedy zastáncem takovýchto zázraků. To, co chci od svých studentů, je vnitřní pláč. Dítě pláče po mateřské lásce. Duchovní dítě potřebuje a chce nekonečnou lásku Boha. Jak ji může získat? Jen tím, že dosáhne a realizuje Boha. Má filozofie a duchovnost se liší od filozofie těch, pro které má význam jen předvádění a vyučování jejich nadpřirozených schopností.

From:Sri Chinmoy,Pláč země se potkává s úsměvem Nebe, část 1, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ech_1