Porovnáte-li fyzickou sílu kteréhokoliv největšího duchovního Mistra se silou největších boxerů a zápasníků světa, duchovní Mistři se s nimi nemohou srovnávat. Ale kdyby kterýkoliv z těchto Mistrů vyzval bojovníka svou duchovní silou, vnitřní silou, silou duše, bojovník by byl donucen se odevzdat. Použije-li Mistr svou okultní nebo duchovní sílu, může okamžitě odejmout životní energii bojovníka. V Indii se to stalo mnohokrát. Jestliže se někdo posmívá okultním a duchovním silám duchovního Mistra, mžiknutím oka může Mistr tohoto člověka učinit tak slabým a bez životní energie, že potom nedokáže zvednout ani tužku. Před mnoha lety v Indii plaval v Ganze spolu s duchovním Mistrem jeden skvělý zápasník. Zápasník napadal Mistra, tlačil ho pod vodu a všemi způsoby se ho snažil potopit. Nakonec duchovní Mistr řekl: „Doteď jsi hrál svoji roli ty. Ukaž mi teď, jak dokážeš zvednout své ruce.“ Pak použil svou okultní sílu a zápasník, který ho napadl, nemohl asi dvacet minut vůbec pohnout svýma rukama. Kdyby ho duchovní Mistr nezachránil, asi by se utopil. A tak fyzická síla je v porovnání s duchovní silou ničím, absolutně ničím.
Naprosto dostačuje, máme-li tělo natolik silné a zdravé, aby zvládalo své přirozené funkce a bez obtíží a nezvyklého nepohodlí dokázalo dvě nebo tři hodiny v klidu sedět. Tělo musí být způsobilým nástrojem, ale to neznamená, že se musíme stát tím nejsilnějším nebo nejmocnějším člověkem. Stačí mít takové množství síly, které tělo potřebuje k tomu, aby mohlo zůstat na zemi a dobře hrát roli, kterou nám Bůh určil.
Tělo potřebuje sílu, aby mohlo přijmout a projevit poselství ducha. Není-li hmota silná nebo vnímavá, jak může být poselství ducha projeveno ve fyzickém?
Řekněme, že chceme ráno meditovat. Jestliže jsme fyzicky slabí, bolí nás břicho nebo hlava nebo máme nějakou jinou zdravotní obtíž, jak budeme moci dobře meditovat? Proto musíme tělu věnovat řádný význam. Řádný význam však neznamená přehnanou starostlivost. Jestliže každé ráno cvičíme kolem patnácti minut a udržujeme správnou životosprávu, je to dostačující. Západní způsob cvičení je v pořádku, ale cvičíme-li indické cviky asány, dokážeme se uvolnit a to nám pomůže při meditaci. Ale někdo se může stát expertem v indických asánách, aniž by z nich získal nějaký duchovní prospěch. Jsou stovky indických venkovanů, kteří umí dělat tyto cviky, ale kolik inkarnací jim bude ještě trvat, než vůbec začnou přijímat duchovní život?
Nepopírám význam těla, ale musíte vědět, kolik toho můžete od těla očekávat. Jestliže je tělo 5 stop 8 palců vysoké, tak takové zůstane, ať se ho snažíte jakkoliv prodloužit. Běžec může zlepšit svůj čas tréninkem, ale nakonec dosáhne své nejvyšší rychlosti. Schopnost těla je vždy omezená. Jeho výška, jeho síla, jeho rychlost má vždy hranice, za které se již dál nemůže vyvíjet. A po mnoha letech se tyto hranice postupně snižují. Ale pokud se modlíme a meditujeme, naše vnitřní schopnosti se budou zvětšovat, dokud nevrosteme do něčeho nekonečného a bez hranic. Naše vnitřní síla, vnitřní světlo, vnitřní bohatství jsou neomezené. Pro duši uvnitř nás neexistují žádné hranice. Mír, Světlo a Blaženost mohou být zvětšovány do nekonečných rozměrů. A tak věčný pokrok, nekonečný Mír, Světlo a Blaženost je to, co můžeme očekávat od duchovního života, kdežto dočasná dobrá kondice je to, co můžeme očekávat od hatha jógy nebo jiných forem fyzických cvičení, nezáležíc na tom, jak poctivě a oddaně se jim věnujeme.From:Sri Chinmoy,Plamenné vlny, část 4, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/fw_4