Část III: Dokonalý žák

Dokonalý žák

V duchovním životě si někteří žáci myslí, že až jejich Mistr opustí zem, budou na sebe muset být velice přísní, aby zůstali duchovní. Mají pocit, že dokud je s nimi Mistr ve fyzickém, mohou si užívat. Rád bych řekl, že to tak není. Chovají se jako děti, které cítí, že dokud jsou jejich rodiče naživu, mohou si prostě užívat života, protože až rodiče zemřou, budou muset zvážnět, aby si vydělaly na své živobytí. Takovýto přístup je špatný. Zatímco je Mistr na zemi, musíte udělat co nejvíce. Když Mistr odejde do jiného světa, i tehdy musíte dělat co nejvíce. Chce-li se člověk stát opravdu božským nástrojem, musí po celou dobu pracovat velmi, velmi tvrdě. Někteří mohou zůstat s Mistrem dvacet let a nezískat nic, zatímco ti, kdo přišli později, získají za rok či za dva mnohem více, než dostali druzí, kteří jsou s Mistrem déle.

Právě dnes jsem četl příběh o duchovním Mistrovi, který poradil dvěma hledajícím, aby šli a přijali jiného Mistra. Stalo se, že když k novému Mistrovi tito hledající přišli, Mistr k nim byl velice nevlídný, hrubý a urážel je. Přesto u něj oba hledající zůstali. Mistr nakonec řekl: „Dobrá, přijďte zítra. Promluvím si s vámi.“ Druhého dne se hledající vrátili, ale tentokrát Mistr ani nevyšel ze svého domu. Poslal jednoho ze svých pomocníků, aby jim řekl, že je nechce vidět. Hledající odpověděli: „Ještě včera nám huboval, urážel nás, ale slíbil nám, že se s námi dnes setká. Prosím, jdi a vyřiď mu to.“ Pomocník řekl: „Tento duchovní Mistr je daleko nad morálními zásadami. Nemusí dodržovat své sliby.“ Hledající na něj však stále naléhali. Nakonec dostali svolení Mistra navštívit. Když Mistr uviděl, že ti stejní hledající k němu znovu přišli s nesmírnou aspirací, položil jim několik otázek a řekl jim o jejich budoucím životě. Hledající potom od Mistra chtěli duchovní požehnání a lásku. Duchovní Mistr řekl: „Aby se vám dostalo duchovní lásky, nemusíte mi být nablízku. Jste-li upřímní, dostanete ji, ať jste kdekoliv. Nejste-li upřímní, budete jako tento člověk vedle mě. Za posledních dvanáct let jsem mu nedokázal nic dát. Mám ale jiného žáka, který toho ode mě přijal hodně, ačkoliv jsem ho viděl jen jednou před mnoha lety. Také vy dva, kteří jste sem přišli poprvé, jste toho ode mě hodně přijali. Ale tento člověk, který je se mnou tolik let, ode mě nepřijal nic.“

Když se člověk nesnaží Mistra těšit, dokud je Mistr na zemi, jak může čekat, že ho bude těšit v Nebi? Ten, kdo Mistra upřímně těší teď, ho bude těšit i v Nebi. Pokud žák Mistra netěší tady a teď, Mistr nebude věřit, že ho ten člověk potěší někde jinde. Svého Mistra musíme těšit neustále, tak jako neustále dýcháme. Nadechujete se a vydechujete neustále, kdekoliv. Jestliže víte, jak Mistra potěšit, když je s vámi, dokážete jej potěšit i poté, co opustí tělo.

From:Sri Chinmoy,Bůh, Avatáři a jogíni, Madal Bal, 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ga