Stalo se toto v případě Šrí Rámakrišny?

Sri Chinmoy: Ano, Šrí Rámakrišna přijal nedokonalosti všech svých žáků. Potom je vyléčil, zachránil je. Musel přijmout rakovinu a zemřel. Silou své lásky, blízkosti a jednoty na sebe bral jejich nedokonalosti. Jinak by to nikdo neudělal. Někdo jiný by řekl: „Jestliže trpíš, tak trp.“ Je velmi běžné, že matka pro záchranu svého dítěte obětuje svůj vlastní život. Vztah mezi Guruem a jeho žákem je nekonečně bližší než vztah mezi matkou a synem. Rozdíl je tento: tady v tomto životě máte syna, nevíte ale, zda se v příštím životě nenarodí v Indii, zatímco vy se možná narodíte v Japonsku nebo někde jinde. V dalším životě může být vaše spojení přerušeno. Duchovní Mistr, realizovaná duše, ale ví, kde se určitý žák narodí ve své příští inkarnaci a kde se narodí on sám. Jeho spojení a jeho vztah k žákovi vydrží navěky. Jejich vzájemný vztah je věčný. Je to jeho takzvané břímě, radostné břímě, že Guru musí svého žáka dovést k Bohu. Dokud to neudělá, nedokončil svůj úkol. Když Mistr přijme žáka, jeho slib, že mu Bůh dá realizaci, nejsou jen slova. Po celou dobu musíte udržovat živoucí vztah a spojení se svým Guruem. Když se ke svému Guruovi modlíte, musíte cítit, že dýchá uvnitř vás. Stále musíte mít živoucí vzájemný vztah. Pokud jste si vytvořili takovýto vztah, můžete si být jisti, že vás Guru dovede k vašemu předurčenému cíli.

From:Sri Chinmoy,Bůh, Avatáři a jogíni, Madal Bal, 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ga