Obyčejný blázen je ale mentálně, vitálně či fyzicky narušený. Nikdy neví, co by měl dělat, co by měl říci nebo jak by se měl chovat. Trvale ztratil spojení mezi fyzickým světem a svou vlastní existencí na zemi. Kdykoliv něco řekne nebo udělá, není tu harmonie s Univerzálním Vědomím. To znamená, že se nedokáže vrátit do Univerzálního Vědomí, ve kterém všichni přebýváme. Všichni žijeme v Univerzálním Vědomí, ačkoliv si toho nemusíme být vědomi. Zároveň neporušujeme pravidla Univerzálního Vědomí. Blázen si Univerzální Vědomí také neuvědomuje, zároveň však kvůli své nevědomosti porušuje zákony Univerzálního Vědomí.
Tak jako my máme předpojaté představy, má je i blázen. On své představy ale nedokáže zformulovat tak, jako je formulujeme my. My známe svou mysl. Víme, jak jedna myšlenka může následovat druhou. U blázna tomu tak není. Všechny myšlenky a představy vyšších a nižších světů k němu přichází v záblesku a on ztrácí veškerou svou vnitřní a vnější rovnováhu. Vstupují do něj síly a tlaky jiných světů a nachází v něm volný průchod pro své vyjádření.
Obyčejný blázen se nikdy neotevře Světlu či Pravdě, které by mohly zachránit jeho existenci na zemi. Avšak Bohem opojený člověk, pravý světec, je poblázněný božskou Krásou, božským Světlem, božskou Čistotou a vším, co je božské. Chce vlastnit samotnou Božskost a být samotnou Božskostí vlastněn. To je rozdíl mezi obyčejným bláznem a světcem opojeným Bohem.From:Sri Chinmoy,Bůh, Avatáři a jogíni, Madal Bal, 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ga