V Indii věříme v jednoho hlavního Boha, pod kterým je mnoho malých či méně významných bohů. Potěšit některé bohy trvá dlouho, zatímco jiné potěšíte snadno. Jeden z bohů se jmenuje Šiva, a toho je možné potěšit velice snadno.
Šiva obvykle medituje v Himálaji. Sedává na nejvyšší hoře a medituje. Brikša se tedy odebral do Himálaje a několik let se k Šivovi modlil. Seděl se zavřenýma očima, modlil se s největší oddaností, a přitom opakoval Šivovo jméno: „Šiva, Šiva, Šiva, Šiva, Šiva…“ Někdy ani nejedl. Hladověl a vedl život odříkání.
Po několika letech s ním byl Šiva spokojen, a tak se před ním zjevil. Brikša měl ale stále zavřené oči a opakoval Šivovo jméno.
Šiva řekl: „Stojím před tebou, ale ty máš zavřené oči a nevidíš mě.“ Avšak Brikša tomu nevěřil a pokračoval dál v modlitbách.
„Potěšil jsi mě a jsem ochoten ti splnit přání,“ řekl znovu Šiva. „Co chceš? “
Brikša konečně otevřel oči a uviděl před sebou stát Šivu. Byl překvapený a užaslý. „Ach, ty jsi přišel!“ zvolal.
„Teď mi řekni, co ode mě chceš,“ opakoval Šiva.
„Chci být schopen dávat lidem zvláštní požehnání. Chci, aby ten, na jehož hlavu položím ruku, ihned shořel na popel."
Šiva odpověděl: „Dobrá, máš to mít. Splnil jsem ti tvé přání."
Brikša však nato řekl: „Chci se přesvědčit, jestli jsi ho skutečně splnil. Dovol mi, abych se dotkl tvé hlavy." Jakmile se přiblížil k Šivovi, Šiva začal utíkat. Brikša se rozběhl za ním. Šiva běžel hledat pomoc do domu boha Nárájany, svého přítele.
Nárájana je velmi chytrý bůh. Slíbil Šivovi, že jej ochrání. Když Brikša dorazil, stáli oba bohové spolu u dveří.
„Dal mi sílu spálit každého na popel, a teď mi nechce dovolit, abych to na něm vyzkoušel," spustil Brikša.
Nárájana odpověděl: „Když jdeš navštívit boha, měl bys být hladce oholený a upravený, na sobě bys měl mít čisté šaty a vlasy bys měl mít učesané. Ale podívej se na sebe! Myslel jsem si, že jsi velký král. Podívej se na své oblečení. Je roztrhané a špinavé. Podívej se na své vlasy. Jsou celé špinavé a rozcuchané!"
„Co je v nepořádku s mými vlasy?" zarazil se Brikša a sáhl si na hlavu — a vmžiku shořel na popel.
Co nás tento příběh učí? Modlete se k Bohu jen pro dobré věci, božské věci. Nemodlete se pro nic ničivého. Pak nikomu nikdy neublížíte. Budete-li se modlit pro něco špatného, Bůh vám to může dát, zničíte tím však sami sebe.
Nejlepší je modlit se k Bohu, aby vám dal to, co On Sám chce, abyste měli. Pokud to nedokážete, protože si něco opravdu hodně přejete, další nejlepší modlitbou je tato: „Bože, prosím, dej mi to, velmi si to přeji. Ale dej mi to jen tehdy, pokud Ty sám chceš, abych to měl."
Když požádáte svou maminku o nůž, nedá vám ho. Proč? Protože kdybyste se na někoho rozzlobili, možná byste ho tím nožem zranili. Anebo byste mohli nechtě pořezat sami sebe nebo někoho jiného. A kdyby byl někdo silnější než vy, mohl by vám nůž vzít a ublížit vám.
Pokud budete žádat o něco ničivého, můžete někoho zranit nebo ublížit sami sobě. Modlete se k Bohu pro dobré věci — lásku, mír, radost. To jsou věci, které chce Bůh neustále dávat každému. Když požádáte Boha o lásku, mír a radost, dostanete je v takovém množství, po jakém upřímně toužíte.From:Sri Chinmoy,Gopalův bratr a jiné příběhy pro děti, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/geb