Jednoho dne zpíval píseň, kterou složil. Píseň vyjadřovala tuto myšlenku: „Oko Tě nemůže spatřit, ačkoliv jsi uvnitř oka. Srdce Tě nemůže poznat, ačkoliv jsi uvnitř srdce.“ Zpíval ji velice oduševněle a melodie byla nesmírně překrásná.
Otec jeho zpěv zaslechl z vedlejšího pokoje a byl hluboce dojat. Požádal své služebníky, aby k němu chlapce přivedli. Pak poprosil svého nejmladšího syna: „Můžeš mi znovu zazpívat tu píseň?“
Chlapec nemíval často příležitost jít ke svému otci, protože jeho otec byl stále velice zaneprázdněn. A tak ačkoliv to byla velká pocta, že si jej otec zavolal, měl z otce také strach.
„Jsem tvůj otec,“ řekl mu. „Nemusíš se stydět. Jen zazpívej svou píseň, mé dítě.“
Chlapec zazpíval a otec byl tak hluboce dojat, že vstoupil do transu. Když jeho trans skončil, zašel do své kanceláře a napsal chlapci šek na pět set rupií. Tehdy bylo pro dítě pět set rupií opravdu něco. Když šek chlapci dával, řekl mu: „V minulosti mogulští císaři věnovali talentovaným lidem dary. Mogulští císaři již nejsou, ale tvůj talent je tak pozoruhodný, že si takovou poctu zasloužíš.“
Syn byl vzrušený a plný radosti. Utíkal šek ukázat svým služebníkům. Služebníci ho vyhazovali do vzduchu. Byli tak hrdí, že se jejich malý hrdina stal takovým velkým básníkem.
Thákur se nakonec stal nejvýznamnějším básníkem Indie a získal Nobelovu cenu. Složil asi tisíc osm set písní. Mnohé z nich lidé zpívají po celé Indii, včetně indické národní hymny „Džana gana“. Opravdu, Rabíndranath Thákur byl tvořivým géniem, který vynikal ve všech oblastech umění. Na sklonku svého života se dal dokonce na malování. Jako básník, zpěvák i dramatik si získal lásku a respekt nejen v Indii, ale po celém světě.
Thákur zůstává předvojem básníků pro své texty, písně, hry a příběhy. Indický Thákur zůstane navždy jedinečný. V roce 1961 si celý svět připomněl sté výročí jeho narození.
GIM 52. 15. ledna 1979↩
From:Sri Chinmoy,Skvělá indická jídla: božsky lahodná a nanejvýš výživná, část 3, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/gim_3