Kadru, která měla tři syny, se jich na slona zeptala. „Viděli jste Indrova slona mnohokrát. Můžete mi povědět, jakou má barvu?“
„Ano, matko,“ řekli synové. „Je bílý, čistě bílý jako měsíc.“
„Ach Bože,“ zvolala Kadru: „co jsem to udělala? Teď se musím stát otrokem své sestry! Zachraňte mě! Prosím, zachraňte mě!“
„Jak ti můžeme pomoci?“ zeptali se synové. „Proč jsi dala tak hloupý slib? Je nám tě líto a budeme se cítit bídně, když se staneš služkou matky Binate, ale jsme bezmocní.“
„Nejste bezmocní,“ namítla Kadru. „Udělejte mi laskavost. Zítra ráno půjde Indrův slon k jezeru. Vy a pár přátel si musíte obléci černé oblečení a vzít s sebou kusy černé látky. Jakmile se bude slon blížit, půjdete a přikryjete ho plátnem. Když se na něj pak spolu s Binate přijdeme podívat, bude vypadat černý.“
Časně ráno, když byla ještě docela tma, přišel slon k jezeru. Binate uviděla před slonem kusy černého plátna. „Ano, je černý,“ vykřikla. „Prohrála jsem!“
„Odteď musíš být mou otrokyní, mou služkou po celý život,“ řekla Kadru.
Když se Kašjapa vrátil ze své několikadenní meditace, uviděl, že se Binate stala otrokem Kadru a že je smutná. Kašjapa sám se cítil hrozně. „Jak se to mohlo stát?“ zeptal se.
Když všechno vyslechl, řekl Binate: „Synové Kadru tě podvedli. Ten slon je bílý.“
Binate nemohla uvěřit svým uším. „Jsem smutná, když slyším, že mě Kadru a její synové podvedli. Ale teď už je příliš pozdě. Zavázala jsem se, že budu jejím otrokem. A slib je slib.“
„Binate,“ řekl Kašjapa: „měla jsi mít víc trpělivosti a počkat, až slon přijde blíž. Potom bys odhalila jejich trik a nezavázala by ses být navždy jejím otrokem.“
„Co mám teď dělat?“ plakala Binate.
„Počkej na svou hodinu,“ utěšil ji Kašjapa. „Ačkoliv je to nespravedlivé, buď trpělivá. Jednoho dne budeš i ty mít syny. Tvé děti se buď Kadru pomstí, nebo udělají něco, co ji i její syny osvítí a učiní rodinu znovu šťastnou.“
Do tří nebo čtyř let byla Binate požehnána dítětem, avšak porod byl předčasný. Binate byla zarmoucená: „To je výsledek mé trpělivosti?“ plakala. „Mít nedonošené dítě? Tohle dítě mě má zachránit. To je nemožné.“ Ve zlosti do dítěte kopla a zmrzačila ho.
„Co jsem to udělala?“ bědovala.
Kašjapa ji znovu utěšoval. „Měla bys mít více víry v mé proroctví. Jednoho dne se ukáže, že je pravdivé. Měj trpělivost: počkej a uvidíš. Tví synové tě zachrání.“
„Nepotřebuji více dětí,“ řekla Binate. „Jsem připravena zůstat otrokem své sestry.“
Jednou, když byl Binatin syn ještě velmi mladý, řekl jí: „Matko, pochopil jsem, proč jsi mě kopla. Byla jsi šílená zármutkem. Netrap se už tím, co jsi udělala, a nebuď smutná, že ses stala otrokem své sestry. Kdysi jsi byla velice šťastná, a nyní jsi smutná. Ale přijde čas, kdy budeš z tohoto otroctví vysvobozena.“
O dvě léta později byla Binate požehnána dalším dítětem, Arunem, který byl velice duchovní. Binate byla s novým synem šťastná.
„Ten ti opravdu pomůže,“ řekl jí Kašjapa.
A skutečně, bystrost tohoto dítěte lekala a trápila Kadru a její děti. Děti na něj strašně žárlily. A jak Arun vyrostl, jeho osvícenost přinutila syny Kadry, aby se mu podřídili a začali vést božský život.
„Arune,“ řekla jednoho dne Binate svému synovi: „vím, že máš sílu přinutit mou sestru, aby mě oprostila od mého slibu. Uzdrav však místo toho raději svého staršího bratra. Já jsem smířena s tím, že zůstanu otrokyní.“
Starší bratr však Arunovi řekl: „Ne, já jsem smířený s tím, že zůstanu zmrzačený. Osvoboď naši matku. Mě nemusíš zachraňovat; zachraň ji.“
„Není žádný důvod,“ pravil Arun: „proč bys ty, matko, měla zůstat otrokyní. Mí nevlastní bratři se stali duchovními. Také Kadru je připravena přijmout osvícení.“
Krátce poté Kadru osvobodila Binate od jejího starého slibu a obě sestry si znovu byly blízké. Také jejich děti se navzájem velmi oblíbily a zanedlouho se vyléčil i Binatin nejstarší syn.
„Zásluhou tvé trpělivosti,“ řekl Kašjapa: „tě jeden z tvých synů osvobodil, jak jsem předpověděl. Přeměnil a osvítil Kadru i její syny. Kvůli slonovi jsi přestala cítit jednotu. Ale minulost je prach. Teď se znovu radujme z jednoty rodiny.“
Před Kašjapovým domem se v tom okamžiku objevil Indrův slon a obě manželky vděčně řekly: „Ó Kašjapo, velký mudrci, teď jasně vidíme, že jsi nám ukázal, jak trpělivost osvěcuje a jednota žije v srdci Božího stvoření.“
GIM 94. 23. ledna 1979↩
From:Sri Chinmoy,Skvělá indická jídla: božsky lahodná a nanejvýš výživná, část 5, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/gim_5