Tyto věci už nebudou zapotřebí, až realizujeme Boha?

Sri Chinmoy: Všechny odpadnou. Nezůstane již žádná vnější podoba. Staneme se jedním s Beztvarým. Na začátku je ale nezbytné přibližovat se k Bohu prostřednictvím podoby. Dítě čte zpočátku nahlas. Když nečte nahlas, má pocit, že nečte vůbec. Musí přesvědčit své rodiče, musí přesvědčit samo sebe, že čte slova. Jakmile však dítě vyroste, čte potichu. Tehdy dítě samo i jeho rodiče ví, že opravdu číst umí, a tak vnější forma může odpadnout. Během přípravného stádia hledajícího ale mají tyto vnější formy nesmírný význam. Později odejdou, protože už nebudou potřebné. Při meditaci si mohu před sebe dát květinu. Květina není Bůh, ačkoliv uvnitř květiny Bůh je. Květina mi ale dá inspiraci. Nabízí mi čistotu. Mohu si zapálit tyčinku. Samotná tyčinka pro mě není Bůh, ale dává mi pocit čistoty a pomáhá mi v mém duchovním pokroku. Použiji cokoliv, co mě inspiruje, abych zvětšil svou aspiraci a inspiraci, ať už je to něčí obrázek, svíčka nebo květina. Protože když se má inspirace a aspirace zvětší, cítím, že jsem udělal jeden krok vstříc k realizaci Boha; cítím, že se přibližuji k cíli. Samotná svíčka ani fotografie však nejsou objekty mého uctívání.

From:Sri Chinmoy,Dárce a příjemce, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/gvr