Když mi bylo čtrnáct nebo patnáct let, velmi jsem si Měsíc oblíbil. Někdy jsem se na něj díval celé hodiny. Jednou vedle mne seděl můj kamarád. Díval jsem se na Měsíc a hovořil ke Šrí Rámakrišnovi uvnitř Měsíce. Šrí Rámakrišna byl plný lásky a soucitu a povídali jsme si.
To byl jeden zážitek. Řeknu ti ještě jiný. Okolo Měsíce jsou nymfy. Jsou to bytosti, které si mohou vzít lidskou podobu a jsou velmi krásné, velmi krásné, velmi krásné. Tančí a snaží se zničit aspiraci hledajících. Jednou jsem se upřeně díval na Měsíc a byl jsem ve svém nejvyšším. V jednu chvíli sestoupily tři nebo čtyři nanejvýš krásné ženy, nebeské bytosti, aby se mě pokusily svést. Pak ale přišla Matka Kálí a rozsekala je na kousky, amputovala jim končetiny. Tohle má Matka Kálí udělala.
Jen jsem se díval na Měsíc a meditoval, jenže takové bytosti se vždy najdou. V případě Pána Buddhy se ty samé nebožské síly pokusily vyrušit jeho meditaci a vzít mu vnitřní bohatství. Tímto způsobem tyto síly útočí na mnoho, mnoho duchovních Mistrů. Dalo by se říci, že sestupují z oblasti kolem Měsíce. A kdo je rozsekal na kousky? Má Matka Kálí. To je jeden z mých božských zážitků s Měsícem.
Pak jsem měl mnoho, mnoho zážitků s Měsícem a Pánem Šivou. Měsíc, obzvláště v úplňku, je tak krásný, tak krásný, tak krásný!
Pokud dokážeme vidět neustále krásu v celém Božím Stvoření, děláme pokrok. Pokoušíme se vidět krásu v každém, v každé bytosti, v každé květině — ve všem. Věda však přišla, aby nám ukázala, že neexistuje nic takového jako dokonalost. Na Měsíci vědci vidí nějaké tmavé skvrny. Máme uctívat vědce nebo milovat naše srdce — srdce, které vidí Měsíc, miluje Měsíc a tolik se z něj raduje, srdce, které plave v moři extáze? Potřebujeme srdce, a ne mozek vědce, který na Měsíci vidí něco špatného.From:Sri Chinmoy,Dveře svého srdce jsem nechal doširoka otevřené, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/hdw