Nevědomost a poznání

Nevědomost a poznání jsou překvapeny, když zjišťují, že mají stejného učitele — zkušenost. Zkušenost je výsledkem činu nevědomosti nebo činu poznání, tak jak může být zkušenost učitelem nevědomosti a poznání? Když uděláme něco špatně, získáme zkušenost — to je výsledek špatného jednání. Když uděláme něco správně nebo božsky, také získáme zkušenost — to je výsledek správného jednání. Zkušenost je výsledkem jednoho činu, ale stává se učitelem příštího činu. Je jako duchovní Mistr, realizovaná duše. Prochází oběma — nevědomostí i poznáním, a je mimo obě — nevědomost i poznání. Zkušenost vede nevědomost a poznání k vyššímu světlu.

V Upanišadách se říká:

> vidyāṁ cāvidyāṁ ca yas tad vedobhayaṁ saha...

> Ten, kdo zná a chápe nevědomost a poznání jako jedno, míjí díky nevědomosti sféru smrti a díky poznání dosahuje věčného Života a zhluboka upíjí Světla Nesmrtelnosti.

> — Íša upanišada, verš 11

Jak spolu mohou nevědomost a poznání studovat? V tomto světě relativity je to velmi snadné. V našem duchovním Centru je pár duchovně zkušených a pokročilých hledajících, kteří započali svou duchovní cestu v minulých inkarnacích. Jsou i tací, kteří se pustili na duchovní cestu poprvé před pár lety. Jsou ještě další, kteří začali teprve před šesti měsíci nebo čtyřmi měsíci. A je tady dnes pár těch, kteří ještě na duchovní cestu nevstoupili, ačkoliv tak nakonec učiní. Hodnoceno duchovními dosaženími, kde stojí každý z nich? Jeden je nepochybně ten nejlepší a jeden je nepochybně nejhorší. Jsem jen nějaký učitel; ale když mluvím, každý z těchto hledajících získává z mé promluvy, z mé přítomnosti a z mého vědomí světlo podle svých individuálních schopností a vnímavosti.

Bůh je skutečná zkušenost; přijímáme Jej podle svých vlastních schopností a vnímavosti. Vnímavost je uvnitř, schopnosti jsou vnější. Čím více můžeme získat, tím větší schopnosti budeme mít k projevení Jeho Světla zde na zemi.

Nevědomost nevidí ve všem světlo a pravdu. Poznání vidí světlo a pravdu ve všem a ve všech. Tohoto světla a pravdy může mít jeden člověk nekonečně málo, jiný zase nekonečně mnoho. Každá lidská bytost je plná nevědomosti, ale někteří jí mají více než jiní. Osvobodit se z nástrah nevědomosti není jednoduchý úkol. Proto musí člověk vstoupit do duchovního života. Duchovnost je odpovědí.

Přijde čas, kdy člověk bude muset překonat dualitu — nevědomost i poznání. Když člověk dosáhne toho Nejvyššího, vidí, že to Nejvyšší zahrnuje obojí, temnotu i světlo, a zároveň obojí překonává. To Nejvyšší je vždy překonávající se svět Za.

From:Sri Chinmoy,Ode dneška za sto let, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/hy