Šáhdžahán pije vodu s trávou

Jednou se císař Šáhdžahán vydal spolu se svými příbuznými, přáteli a obdivovateli na výpravu. Šel sám o hodný kus před svým doprovodem a pak se od nich dokonce oddělil. Neznal však okolí a záhy se dočista ztratil. Jeho přátelé a příbuzní jej hledali a hledali, ale nemohli jej najít. Císař po chvíli dostal velikou žízeň. Nikde poblíž však bohužel nebyla voda. Vtom Šáhdžahán spatřil starého muže, nesoucího na zádech nádobu s vodou.

„Můj příteli,“ řekl mu císař: „jsem vyprahlý žízní. Mohl bys mi dát trochu vody?“

Starý muž císaře nepoznal. Odpověděl: „Dobrá, když máš takovou žízeň, trochu ti dám.“ Nalil do nádoby vody až po okraj a podal ji císaři. Ten začal vodu dychtivě hltat.

Starého muže to znepokojilo, protože měl pocit, že není moudré, aby člověk tak rychle pil. Protože na zádech nesl i pytel trávy, trochu jí vzal a hodil ji do nádoby, ze které císař pil.

Šáhdžahán se rozčílil. „Co to děláš?" zamračil se. „Proč jsi mi do vody hodil trávu? Byl jsi tak laskavý a dal jsi mi pít. Zachránil jsi mi život. Proč mi teď bráníš, abych vodu dopil?“

„Můj dobrý příteli," vysvětloval starý muž: „mám spoustu oslů a nikdy jim nedovolím pít tak rychle. Když jim do vody dám trávu, pijí pomaleji a opatrněji. Když piješ moc rychle, můžeš dostat bolesti. Jen jsem se snažil myslet na tvé zdraví."

Mezitím císaře objevili jeho přátelé a obdivovatelé. Zdálky viděli, jak starý muž hodil do císařovy vody trávu a hned je to rozzlobilo. Okamžitě přiběhli na místo a chtěli starého muže nemilosrdně potrestat.

Ale Šáhdžahán je zadržel. Řekl: „Ne, ne, ne! Tento muž mi zachránil život. To jen kvůli obavám, aby se mi něco nestalo, mi do vody nasypal trávu."

Pak se císař otočil ke starému muži a řekl: „Už si na živobytí nemusíš vydělávat prací s osly. Jsem ti nesmírně vděčný. Protože jsi mi zachránil život, jmenuji tě starostou vesnice."

From:Sri Chinmoy,Zážitky osvícení na indické půdě, část 3, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ie_3