Všichni byli šokováni Mistrovým chováním a hledající se vrátil domů velmi smutný. V noci měl však sen a v něm mu Svámí Bhaškarananda s největší náklonností na jeho otázky odpověděl.
Druhý den řekl hledající žákům Bhaškaranandy, proč Mistr neodpověděl na jeho otázky v jejich přítomnosti. Všichni kladli své otázky s největší upřímností a pokorou, ale on se ptal s nesmírnou pýchou. Proto ho Svámí Bhaškarananda urážel místo toho, aby zodpověděl jeho otázky. Té noci mu Svámí Bhaškarananda odpustil a na jeho otázky mu odpověděl ve snu. Hledající byl velmi spokojen s odpověďmi a nesmírně vděčný za to, že ho Svámí Bhaškarananda potrestal a osvítil jeho pýchu.
Komentář: Pýcha rozděluje, pokora sjednocuje. Pýcha je vize slepého člověka. Pokora je vize člověka-Boha. Není pod úroveň Mistra jednat s existující pýchou hledajícího, protože Mistr ví, že hledající nic nemůže přijmout, je-li pýcha to, co má a čím je. Pokora je v nejčistším smyslu slova schopnost přijímat. Pokora vítá Boha Stvořitele a Boha stvoření ve svém stále se rozpínajícím životě a vždy vzlétajícím srdci.From:Sri Chinmoy,Indie a její hostina zázraků: přijď a užívej si, část 4, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/imf_4