Každá lidská bytost má pochybnost a víru. Použije-li člověk svůj nástroj pochybnosti, cítí, že vše v jeho životě je omezené. Jeho pokrok zůstane na mrtvém bodě. Použije-li ale svůj druhý nástroj, víru, cítí, že vzlétá do nejvyšší úrovně vědomí a zpívá píseň vždy přesahujícího Za.
Každý den se můžeme spoutat, nebo osvobodit. Sycením svých četných pochybností zpíváme vědomě nebo nevědomě píseň spoutání. Když si hrajeme s naším přítelem – pochybností, znovu a znovu padáme ze stromu skutečnosti. Ponoříme-li se však dovnitř a vyneseme do popředí svou srdce osvěcující a duši projevující víru, šplháme na strom skutečnosti vysoko, výše, nejvýše.From:Sri Chinmoy,Vnitřní svět a vnější svět, (knižně nevydáno), 1988
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/iow