Zůstane-li zápach několik dní, pak se v případě duše nic neděje. Duše má schopnost zůstat nedotčena a nevyrušena. Kdybys ale neuklízel celé měsíce, bude soucit duše brát zápach jako bytost, ne jako abstraktní věc. Duše jej bude brát jako skutečnou, konkrétní bytost, která je bezmocná. Potom dá duše najevo svůj soucit a pokusí se se zápachem sjednotit. V tu chvíli duše ztělesní zápach a bude to nějakou dobu trvat, než přijde čas, aby ses ho mohl zbavit. Zde však jasně vidím, že duše nebude dotčena, protože během několika dní zápach zmizí.
Když je duše málo vyvinutá nebo nevyzrálá nebo velmi neklidná, říkáme, že je destruktivní. Jak může být duše destruktivní? Může být destruktivní jen tím, že se sjednotí se svým hloupým rádcem, s neaspirujícím vitálnem, a že se stýká s vitálnem. Potom říkáme, že je duše destruktivní. Samotná duše není destruktivní, ale stýká se s vitálnem v naději, že bude schopna změnit jeho destruktivní aspekt; nasazuje svoji sílu vůle, aby se pokusila přeměnit sílu vitálna. Duše se tedy z nekonečného soucitu stane jedním s destruktivním vitálnem, aby jej přeměnila. Jestliže však duše není silná, může být dočasně destruktivním vitálnem zatemněna. Tehdy říkáme, že je to destruktivní duše. Nejprve zkoušíš temnotu přeměnit na dálku svítilnou. Když však vidíš, že to nefunguje, potom tam jdeš se světlem duše, se svou aspirací a odevzdáním, a zkoušíš to přeměnit.From:Sri Chinmoy,Klenot pokory, Madal Bal, 1998
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/jh