Každý má svou zvláštní hodinu. Když pro tebe udeří hodina, je to tvůj čas. Pokud pro někoho jiného udeřila hodina před dvěma roky, potom to byl jeho čas. Vnitřně budeš vědět, kdy tvoje hodina udeří. Řekněme, že tě něco před patnácti lety velmi silně táhlo k duchovnímu životu; cítil jsi, že bys bez Boha nemohl na zemi zůstat ani po letmou sekundu. Pokud jsi měl tento druh aspirace a nešel jsi k žádnému duchovnímu Mistrovi, ani jsi nenastoupil žádnou cestu, znamená to, že jsi promrhal patnáct let. Bůh bude proto tebou rozmrzelý. Řekne: „Dal jsem ti zlatou příležitost, abys vystoupil z nevědomosti, ale ty jsi ji neocenil.“
V tvém případě ti však Bůh před patnácti lety takovou silnou aspiraci nedal, takže nebuď vůbec smutný. Nyní ti ale Bůh aspiraci dal. Nyní Bůh zaklepal na tvé dveře a přišel tvůj čas. Předtím jsi spal, ale teď si Bůh přeje, abys vstal. Řekneš-li: „Nevyrušuj mě, neobtěžuj mě, chci spát,“ potom tebou bude Bůh rozmrzelý. Ty však nespíš, takže by ses vůbec neměl cítit smutný. Zasvitl pro tebe čas a ty ses probudil. Jestliže ale přijde čas a ty ho promeškáš, jestliže ho odmítneš přijmout, potom děláš vážnou chybu.
Takže se neboj. Udělal jsi tu naprosto správnou věc. Když jsem někoho přijal, potom to byl pro něj ten správný čas. Nebuď deprimovaný nebo smutný. Máš nekonečnou Boží Lásku a Požehnání. Pokud tě On před dvěma nebo třemi lety nepožádal, abys něco udělal, potom to není tvoje chyba. V tuto chvíli nasloucháš přání Nejvyššího, takže děláš tu správnou věc. Vůbec nebuď deprimovaný nebo smutný. To se týká vás všech. Jen ten, kdo přišel pozdě, pocítí, že zmeškal loď.
Nyní jsi v Lodi Nejvyššího, jsi tedy v bezpečí; určitě dorazíš ke Zlatému Břehu. Pokud však po cestě upadneš do deprese nebo pochybnosti a vyskočíš z Lodi, potom znovu spadneš do moře nevědomosti. Je nemálo těch, kteří přišli a odešli. Ve srovnání s počtem lidí, kteří s námi zůstali, je však počet těch, kteří odešli, takřka ničím. Jsem od samého počátku mimořádně opatrný. Kdybych si to přál, měl bych teď tisíce žáků. Já jsem však velmi vybíravý. Jakmile lidé slyší o našem standardu, připadá jim to příliš těžké. Dokonce i náš vnější standard je obtížný. Jestliže lidé pokládají naši cestu za velmi obtížnou, je to v pořádku; Bůh si přeje, abychom následovali tuto cestu.From:Sri Chinmoy,Klenot pokory, Madal Bal, 1998
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/jh