Co bychom měli dělat, když si nařídíme budík a na meditaci nevstaneme?

Sri Chinmoy: Když přijde ta určená hodina, pociťuj, že je to nejdůležitější okamžik v tvém životě. Když se v lodi plavíme s ostatními, měli bychom být k převozníkovi a pasažérům poctiví. Převozník je připraven, ale jeden pasažér má zpoždění. Je čas k vyplutí, ale přestože převozník volá a křičí, ta osoba nevstává. Jsme duchovní rodina. Pokud jeden člen zdržuje ostatní, je naší povinností mu vyhubovat a říci: „Co to děláš? Kvůli tobě budeme mít všichni zpoždění.“ Když někdo nevstane, občas mu ukáži soucitnou tvář, občas tvář pohoršení, ironie nebo hrozného zklamání, nebo té osobě nemilosrdně vyhubuji. Pokud nevstane některý blízký žák, potom mu nejprve ukáži smutnou tvář a potom tvář zoufalou. Nic nepůsobí trvale, ale smutek občas působí pár dní. Vidí-li někdo moji smutnou tvář, vyvine veškeré úsilí, aby pár dní meditoval. Naproti tomu někteří lidé cítí, že nemusí meditovat pravidelně. Co tedy mohu dělat? Bez ohledu na to, jaký jim ukáži smutek nebo zoufalství, pravidelně meditovat nebudou.

From:Sri Chinmoy,Klenot pokory, Madal Bal, 1998
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/jh