Někteří lidé říkají: „Ó, mezi nejvyšší výškou a mým současným stavem je zející propast.“ Moje teorie však říká, že máme myslet vždy na to nejvyšší a největší. Můžeš myslet sám na sebe jako na drobnou kapku, ale když myslíš na oceán, ihned uvidíš, že oceán nemůže být od drobné kapky nikdy oddělen. Nejvyšší výška nemůže být nikdy oddělena od nejnižší, protože mezi nejnižším a nejvyšším není žádná překážka. Když myslíš na sebe jako na patu stromu a na mě jako na výšku, potom můžeš snadno vidět, že jsme jedním. Děje-li se něco špatného s patou, se základnou, strom se zlomí a jeho výška zmizí. Jestliže tedy myslíš na sebe a na mě tímto způsobem, budeš vědět, že stane-li se něco špatného s tebou, i moje výška mizí.
Z inspirace získáš aspiraci; z aspirace získáš realizaci. Když se na tebe dívám, ihned na mě mysli jako na realizaci. Realizace představuje záplavu světla. Nyní máš trochu světla, ale chceš vstoupit do nekonečné záře světla.
Když vidíš konečný cíl, ihned získáš jistou vnitřní radost a vnitřní chvění, a to tě bude inspirovat. Jestliže však myslíš na sebe, jako kdybys stál na startu maratonu, jehož cíl je daleko, potom jsi ztracen. Se svou aspirací jsi právě vyběhl a musíš uběhnout jednu míli, dvě míle, tři míle, čtyři míle; ó Bože! Pokud přemýšlíš takto, potom jsi skončil; nikdy svého cíle — realizaci — nedosáhneš. Ne, ty musíš myslet na první míli jako na první cíl, na druhou jako na druhý cíl atd. Když začínáš maraton, ber první míli jako svůj cíl a v ten okamžik si pomysli, že jsem tam také. Nebo když se ti i toto zdá příliš daleko, zkus cítit, že jsem s tebou na startu. Takto budeš schopen překonat vzdálenost mezi tvou aspirací a realizací. Na druhou stranu můžeš říci: „Je-li se mnou Guru na startu, jaký má potom smysl jít dál? Když ho získám tady na startu, potom ho nemusím vidět v cíli.“ To také není dobré. Nejlépe je cítit v sobě moji inspiraci a aspiraci. Nezapomeň však, že jsem tam v cíli, s cílem, a jako cíl pro tebe.
Takže vždy, když chceš něco udělat nebo se něčím stát, mysli na nejvyšší výšku. Mysli na mě nebo medituj na mě; když nemůžeš myslet nebo meditovat, prostě si to představuj. Na přemýšlení musíš použít mysl, ale jestliže chceš do něčeho vrůst, musíš použít aspirující srdce. Přemýšlení je velmi těžká věc. Může trvat velmi dlouho, než začneš na někoho myslet jako na dobrého člověka. Zoufale zkoušíš myslet na nějaké Nathanovy dobré kvality, ale trvá ti to tak dlouho. Způsobil požár ve tvém obchodě, je tedy pro tebe velmi těžké myslet na jeho dobré kvality. Můžeš si však snadno představit: „Ó, Nathan je tak dobrý hoch.“ Představivost zdaleka překonává sílu myšlení. Jestliže si tedy dokážeš představit, co je tvým cílem, dostaneš okamžitou inspiraci. Použij svoji sílu představivosti a uvidíš, že tvá síla inspirace a tvá síla aspirace se stala velmi mocnou a silnou.From:Sri Chinmoy,Klenot pokory, Madal Bal, 1998
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/jh