Matka musí sestoupit hluboko dolů, aby ukázala svou sílu kundalini. Předvádí některé zázraky a děti se chtějí naučit, jak je dělat také. Matka řekne: „Dobře, naučme se nejprve tuto hru.“ Poté ukáže svou nejvyšší Sílu, nejvyšší Vědomí. Tehdy děti oněmí. Řeknou si: „Ach, taková je Matka doopravdy!“ Pak se začnou cvičit v lásce, oddanosti a odevzdání. Když spatří Matku v Její nejvyšší Podobě, která je Její skutečnou Podobou, uvědomí si, že síly kundalini nejsou ničím. Jsou jako hra s jiskrami a s ohníčkem.
Kundalini je síla, to je pravda, má v sobě ale ohromný neklid. Síla kundalini je po většinu času jako opice — její vlastností je neklid. Skutečná duchovní síla, Síla Nejvyšší Matky z nejvyšší úrovně, není neklidná. Používáme-li duchovní sílu a nabízíme mír, je to skutečný mír.
I když použijeme síly kundalini ke správnému účelu, nemůžeme touto cestou nabídnout nekonečný Mír, nekonečnou Blaženost nebo nekonečné Světlo. Bez ohledu na to, kolik zázraků předvedeme, člověk, který je uvidí, bude potěšený jen pět minut, a poté do něj vstoupí závist, protože sám tuto sílu nemá. Když mu příště tuto sílu neukážeme, bude se rozčilovat a pochybovat. Bude si myslet, že naše schopnosti jsou omezené, že dokážeme dělat zázraky jen občas. Síla kundalini může činit všemožné zázraky, ale co se týče pozvednutí vědomí člověka, není schopná jeho vědomí pozvednout ani o centimetr. K tomu potřebujeme duchovní sílu — sílu, která pochází od Nejvyšší Bohyně na Její nejvyšší úrovni.
KMP 1. Předmluva autora byla přidána do vydání z roku 1974.↩
Chceme se dát cestou kundalini jógy? Pak musíme mít nezdolnou vůli. Musíme být stateční ve světě nevědomosti a nevědomí. Nevědomost nás nutí, abychom byli bezmocní a nepotřební. Když se cítíme nepotřební, Síla Matky v nás se cítí bezmocná. Když se cítíme bezmocní, Síla Matky nás ze svého nekonečného Soucitu neúnavně povzbuzuje, pobízí a osvěcuje.
Chceme se dát cestou kundalini jógy? Pak musíme milovat. Musíme milovat Matku v sobě, milovat Matku před sebou a milovat Matku kolem sebe. Matka v nás je oduševnělá. Matka před námi je krásná. Matka kolem nás je silná. Potřebujeme Matku Duše, aby hrála Kosmickou hru Života. Potřebujeme Matku Krásy, aby zpívala Kosmickou píseň života. Potřebujeme Matku Síly, aby tančila Kosmický tanec života. Hra života nás energizuje. Píseň života nás osvěcuje. Tanec života nás činí nesmrtelnými. Naše energie patří světu, aby ji použil. Naše osvícení patří světu, aby je oslavoval. Naše nesmrtelnost patří světu, aby ji uchovával jako poklad.
Chceme se dát cestou kundalini jógy? Pak Síla musí být to první i to poslední v našem životě. Když se božská Síla stane naší první volbou, opouští nás strach. Když se božská Síla stane naší poslední volbou, opouští nás pochybnost. Opustí-li nás strach, stáváme se tím, čím jsme chtěli být: božskými bojovníky. Opustí-li nás pochybnost, stáváme se tím, čím jsme původně byli: Univerzálním Já.
Chceme se dát cestou kundalini jógy? Pak musíme cítit, že každá vteřina našeho života je tak důležitá jako celý rok. A musíme si uvědomit, že každý rok je naplněn tolika příležitostmi, kolik je v něm vteřin. Každá vteřina nás nese buď k realizaci, nebo ke zklamání. Každý rok nás nese buď směrem k transcendentální Pravdě, nebo k propastnému klamu.
Pravda nám říká, že jsme vybranými dětmi Boha. Potřebujeme Boha, abychom dosáhli toho Nejvyššího, a Bůh potřebuje nás, aby to Nejvyšší projevil. Klam nám říká, že jsme nástroje smrti a že nás smrt zoufale potřebuje. Transcendentální Pravda nás volá. Propastný klam nás děsí. Když nás transcendentální Pravda volá, cítíme, že nejsme nikým jiným než Nejvyšším samým. Když nás děsí propastný klam, cítíme se být věčnými otroky nevědomosti, nevědomí a zániku.
Chceme se dát cestou kundalini jógy? Pak potřebujeme čistotu v myšlenkách a čistotu v činech. Čistou myšlenkou stavíme ten nejpevnější a největší palác lásky a naplnění. Nečistou myšlenkou nejpevnější a největší palác lásky a naplnění boříme a ničíme. Když cítíme, že patříme Bohu a existujeme pro Boha, dáváme zrození čisté a božské myšlence. Cítíme-li, že patříme nepoznatelné nevědomosti a že existujeme pro nevědomost známou i neznámou, otevíráme dveře nečisté a nebožské myšlence. Čistým činem se stáváme zachránci života aspirujícího světa. Nečistým činem se stáváme ničiteli života celého světa.
Chceme se dát cestou kundalini jógy? Pak si musíme uvědomit, že naší podstatou je síla Blaženosti Nebe a naší existencí je síla Míru pro zemi. Se silou Blaženosti začínáme. Se silou Míru končíme.
14. února 1973Idá ovládá levou nosní dírku. Pingalá ovládá pravou nosní dírku. Když se nadechujeme a vydechujeme převážně svou levou nosní dírkou, měli bychom vědět, že v tu chvíli pracuje idá. Když se nadechujeme a vydechujeme převážně pravou nosní dírkou, pracuje pingalá. Když jsou obě nosní dírky činné stejnoměrně, znamená to, že svou roli hraje sušumna. Někdy se také stává, že idá vdechuje a pingalá vydechuje.
Čakry
Idá, pingalá a sušumna se kříží na šesti různých místech. Každé toto místo vytváří centrum, které je kruhové, jako kolo. Indická duchovní filozofie říká těmto centrům čakry. Také se jim říká lotosy, protože vypadají jako květy lotosu. Těchto šest center, jak možná víte, se nazývá múladhára, svádhišthána, manipura, anáhata, višuddha a ádžňa. Existuje ještě jedna čakra, která se nachází uvnitř mozku, a ta se nazývá sahasrára. Protože leží v mozku, a ne podél páteře, k ostatním šesti centrům se nepočítá. Vedle těchto šesti čaker existuje v jemném fyzickém těle mnoho dalších čaker. Máme čakru v koleni, dokonce v prstech na nohou a ve špičkách prstů na rukou. Ale tyto čakry jsou menší a většinou nejsou zmiňovány.
Kořenová čakra čili lotos múladhára je znázorňována jako lotos se čtyřmi okvětními plátky, které jsou zbarveny červeně a oranžově. Slezinová čakra, svádhišthána, má šest okvětních plátků. Tyto plátky jsou oranžové, modré, zelené, žluté, fialové a krvavě červené. Krvavě červená je nejnápadnější barvou této čakry. Pupeční čakra, manipura, má deset okvětních plátků. Jsou růžové, oranžové a zelené, ale především zelené. Srdeční čakra, anáhata, má dvanáct okvětních plátků. Její barvou je jasně zlatá. Hrdelní centrum, lotos višuddha, má šestnáct okvětních lístků modré a zelené barvy. Čelní centrum, ádžňa, má pouze dva okvětní lístky. Uvnitř každého z nich se ale nachází dalších čtyřicet osm okvětních plátků. Mají růžovou barvu. Korunní centrum, sahasrára, má tisíc plátků, nebo přesněji devět set sedmdesát dva. Obsahuje všechny barvy, ale převládá fialová.
Univerzální vědomí ztělesňuje univerzální hudbu. V každé čakře, ve které je shromážděna životní energie z Univerzálního vědomí, je vytvářen určitý tón. V sahasráře se vytváří tón zvaný šaddža či „sa“. V západní hudbě se nazývá „do“. V ádžňa čakře zní rišava nebo „ri“, čemuž vy říkáte „re“. Z višuddhy vychází gandhara či „ga“ neboli „mi“. Anáhata vyluzuje madhjamu či „ma“, tedy „fa“. Z manipury zní pančama či „pa“, což je „sol“. Ze svádhišthány vychází dhaivata neboli „dha“, který nazýváte „la“. V múladháře se tvoří nišada či „ni“, který vy nazýváte „si“.
Existuje sedm světů, které odpovídají těmto sedmi čakrám. Múladháře odpovídá Bhúrlóka, svádhištháně Bhubarlóka, manipuře Svarlóka, anáhatě Džanalóka, višuddha čakře Tapolóka, ádžňa čakře Maharlóka a sahasráře odpovídá Satjalóka. Každý svět je něčím symbolizován. Symbolem Bhúrlóky je země, Bhubarlóky voda, Svarlóky teplo, Džanalóky vzduch, Tapolóky éter, Maharlóky energie a Satjalóky nekonečný prostor.
V každém centru přebývá jiná Mateřská síla, jež je projevením Nejvyšší Matky. Tyto Mateřské síly jsou známé jako Brahmí, Paraméšvarí, Kaumarí, Vaišnaví, Várahí, Indrání a Čamunda. Každá má své vlastní místo. Brahmí je Mateřskou silou, která ztělesňuje nekonečný prostor a prostupuje jím. Vládne všem čakrám. Brahmí přebývá v sahasráře čili mozkové čakře, v tisícikvětém lotosu. Odtud ovládá centra, která se nachází pod ní: ádžňa čakru, višuddha čakru, anáhata čakru, manipura čakru, svádhišthána čakru a múladhára čakru. Paraméšvarí se nachází v ádžňa čakře, v čelním centru. Tam řídí ádžňu a čakry nacházející se pod ní. Kaumarí je ve višuddha čakře, hrdelním centru, a ovládá níže položené čakry. Vaišnaví začíná pracovat z anáhata čakry, srdečního centra, a vládne centrům pod sebou. Várahí, která přebývá v pupečním centru, ovládá nižší úrovně: manipuru, svádhišthánu a múladháru. Indrání řídí svádhišthánu ve slezině a múladhára čakru na spodku páteře. Čamunda ovládá pouze múladháru.
Každé centrum má také své představené božstvo, kosmického boha. Brahma je představeným božstvem múladháry, Rudra je představeným božstvem svádhišthány, Višnu manipury, Íšvara anáhaty, Sadášiva višuddhy, Šambu ádžňa čakry a Paramašiva je představeným božstvem sahasráry.
Tato centra mohou být otevřena různými způsoby. Obvyklá metoda těch, kteří praktikují kundalini jógu, spočívá v silné koncentraci na každé centrum a v nanejvýš oduševnělém vzývání Mateřské síly nebo příslušného vládnoucího božstva. Přesto všichni skuteční duchovní Mistři ze svých nejhlubších zkušeností říkají, že je lepší si nejprve otevřít srdeční centrum a teprve potom se pokoušet o otevření dalších center. Jestliže si někdo otevře nejprve srdeční centrum, neexistuje téměř žádné riziko. Začne-li ale člověk s múladhárou, svádhišthánou nebo s ádžňa čakrou, je to velmi nebezpečné. Existují však i hledající, kteří tuto metodu vůbec nepoužívají. Nezajímají se totiž o okultní sílu, zajímají se pouze o Boží Lásku, Světlo a Pravdu. Naučí se nanejvýš oduševněle meditovat a když potom ve své meditaci učiní podstatný pokrok, tehdy se tato centra otevřou samovolně. Milostí Absolutního Nejvyššího se tato centra mohou otevřít dokonce bez meditace.
Jestliže se tato centra otevřou bez důkladného pročištění, hledající se setká s velkou bolestí. Bude to jako hra s ohněm nebo ostrým nožem. Může zničit druhé a může dokonce zničit sám sebe. Musíme si uvědomit, že zázračné síly, které jedinec získá, když se jeho centra otevřou, nejsou vlastně ve vnitřním světě vůbec zázračné ani neobvyklé. Síly, které v sobě centra mají, jsou naprosto přirozené. Duchovní Mistři používají tyto síly ve vnitřním světě neustále. Zde ve vnitřním světě jsou normální a běžné. Pouze když se používají na fyzické úrovni, zdají se neobvyklé nebo zázračné.
Tyto síly vlastní každý pravý duchovní Mistr. Na druhou stranu, aby je člověk měl, nemusí být duchovním Mistrem nejvyššího řádu. Nemusí být ani velkým hledajícím. Tyto síly si může rozvinout i někdo, kdo vede normální, obyčejný, neduchovní život.
V Indii jsem se setkal s několika hledajícími — nemohu je nazvat upřímnými hledajícími — kteří měli určitou okultní sílu nebo sílu kundalini. Ve většině případů ji však zneužili. Otevřeli si třetí oko, aby se dozvěděli, co si o nich myslí jejich přítelkyně. To je směšné. Toto třetí oko mohli použít ke zničení všech svých tmavých, temných a nečistých myšlenek. Měli tu schopnost, ale nevyužili ji. Znám dokonce někoho, kdo používal svou okultní sílu, aby v noci strašil své nepřátele a přinutil je následující ráno dělat to, co chtěl. Tím, že použil svou okultní sílu, své třetí oko, udělal ze svých nepřátel své otroky. Mohl však své třetí oko použít, aby poznal Boží Vůli ve vlastním životě a v životě druhých. Kdyby bylo Boží Vůlí, aby uspíšil něčí duchovní pokrok, pak by mu svým třetím okem mohl pomoci. Každé centrum nabízí něco zvláštního, pokud se používá správně. Stává se skutečným přínosem jak pro Vnitřního kormidelníka, tak pro celé lidstvo.
Chtěl bych, aby bylo zcela jasné, že otevření center neznamená, že člověk začíná realizovat Boha nebo že brzy Boha realizuje. Otevření čaker nemusí nezbytně předcházet realizaci Boha. Ne, vůbec ne! Realizace Boha nemá nic společného s otevřením center. Bez ohledu na to, kolik center si člověk otevře — dokonce i když si otevře všech sedm — neznamená to, že je na pokraji realizace nebo že je realizovaný. Z nejvyššího duchovního hlediska je otevření čaker jako hra, kterou si matka hraje se svými dětmi na hřišti. Děti si rády hrají, a tak jim matka ukazuje své schopnosti. Není to její pýcha, její ješitnost. Ne. Matka jen ví, že to děti pobaví. Může dětem udělat radost, trochu je potěšit, a tak si s nimi hraje. Většinou si hraje Pán Šiva z úrovně sahasráry a jeho partnerka Šivani z úrovně múladháry, kde kundalini tvrdě spí. Když si ve vnitřním světě hrají se svými dětmi, tehdy okultní síly začínají působit.
Múladhára, kořenová čakra
Ovládne-li někdo centrum múladhára, může se stát neviditelným, kdykoli se mu zlíbí. Může překonat všechny nemoci. Dokáže se dozvědět, cokoli chce, a objevit, cokoli chce. Pokud touží po objevení Božího Soucitu, Božího Světla, Boží Lásky, je schopen to dokázat. Jestliže však používá tuto sílu, aby se dozvěděl, co se děje v mysli druhých nebo co se děje v jejich vnějším životě, anebo aby ze zvědavosti zjistil, jestli vypukne třetí světová válka, pak tuto sílu zneužívá.
Když člověk ovládající múladhára čakru vidí, že má někdo určitou nemoc, musí vědět, zda si člověk tuto nemoc zasluhuje, nebo zda je výsledkem útoku nepřátelských sil. Jestliže udělal něco špatného, pak si přirozeně podle zákona karmy zaslouží odplatu. Nepochází-li ale nemoc ze zákona karmy, ale spíše z útoku nějaké nepřátelské síly, a je-li Boží Vůlí, aby byla jeho nemoc vyléčena, duchovní člověk, který to dokáže, by ji měl vyléčit. Dělá-li to ale z vlastní libovůle nebo jedná nebožsky a pouze se předvádí, tehdy porušuje kosmický zákon. Toho člověka sice vyléčí, ale jeho léčba se nakonec obrátí jak proti léčiteli, tak proti nemocnému. Prospěje pouze jejich nevědomosti a sebezničení. Proto musí léčitel vědět, zda je Boží Vůlí, aby byl člověk vyléčen. Pouze tehdy může léčit; v opačném případě musí zůstat tichý a nedělat nic. Možná se ptáte, jak může vidět někoho trpět, a přesto nic neudělat. Pokud má velmi velké srdce, nechť jde hluboko dovnitř a prohlédne, kdo je ten, který ve skutečnosti trpí prostřednictvím tohoto člověka. Uvidí, že je to Bůh, který jeho prostřednictvím úmyslně prožívá zvláštní zážitek.
Svádhišthána, čakra sleziny
Když člověk ovládá svádhišthánu, získává sílu lásky. Miluje každého a je každým milován: muži, ženami i zvířaty. Je to právě zde, kde lidé velmi často scházejí z cesty Světla a Pravdy. Božská láska je rozpětí a rozpětí je osvícení. Láska může být vyjádřena jako rozpětí našeho božského uvědomění, anebo se může projevit jako požitek. Když se centrum svádhišthána otevře, nižší vitální, sexuální síly se pokusí snížit vědomí hledajícího. Pokud ale dokáže v té chvíli snést z anáhaty, ze srdečního centra, nezměrnou čistotu, nečistota se přemění na čistotu. A čistota se nakonec přemění na stále naplňující a navěky trvající Božskost. Nedokáže-li však snést shůry čistotu, pak je otevření této čakry skutečnou zkázou, zkázou života hledajícího. Nižší vitálno se chová nanejvýš prudce a mocně a někdy se stane horším než nižší vitálno obyčejných lidských bytostí. Běžný člověk si neužívá vitálního života tak, jako někteří hledající poté, co si otevřeli své centrum svádhišthána.
Manipura, pupeční čakra
Ovládá-li někdo toto centrum, překonává bolest a utrpení. Bez ohledu na to, co se v jeho životě stane, nebude smutný ani nešťastný. Také toto centrum však může vytvářet problémy, stejně jako svádhišthána čakra. I manipura je nebezpečná. Pokud člověk zneužije sílu z manipura čakry, může způsobit utrpení druhým, a tím na sebe přivolat klatbu světa. Toto centrum, stejně jako ádžňa čakra, může hledajícímu ukázat, kam po smrti odešel jeho příbuzný nebo drahý, jak prochází vitálním světem a vstupuje do jemného světa a vyšších úrovní. Ukazuje mu, jak po smrti přechází z jedné úrovně vědomí do druhé. Toto centrum také dává schopnost transmutace. Člověk může zvětšit předmět nebo ho zmenšit do nepatrných rozměrů. Navíc má toto centrum léčivou sílu. Jak jsem již zmínil předtím, jestliže někdo umí používat tuto sílu v souladu s Boží Vůlí, pak je opravdovým požehnáním. V opačném případě je prokletím.
Anáhata, srdeční čakra
Zde se nachází neuvěřitelná síla. Hledající, který ovládá anáhata centrum, má volný přístup do obou světů, viditelného i neviditelného. Čas se mu podřizuje, prostor se mu podřizuje. Používá-li toto centrum, může ve svém jemném těle v několika vteřinách cestovat do kterékoli části světa. Jestliže to však udělá, vystavuje se velkému riziku. Předpokládejme, že chce okultně a duchovně cestovat do Evropy, aby viděl, co se tam děje. Jestliže k tomu nedostane potřebné svolení od ostatních center nebo ostatní centra nespolupracují, tato centra nemusí duši dovolit, aby se po své cestě vrátila. V Indii vím o řadě případů, kdy jogíni pomocí srdečního centra opustili svá těla, aniž by požádali o pomoc nebo svolení ostatní centra, a dokonce aniž by je informovali. Cítili, že ostatní centra nemají stejnou výjimečnou schopnost jako srdeční centrum, a proto by měli použít srdeční centrum. Tehdy začala ostatní centra žárlit. Žárlivost existuje všude, ve vnějším světě stejně jako ve vnitřním. Dokonce i kosmičtí bohové žárlí. A tak protože ostatní centra žárlí, nedovolí duši, aby se vrátila. Pokud někdo používá tuto schopnost, musí nejdříve požádat o svolení Vnitřního kormidelníka. Jestliže Vnitřní kormidelník svolí, tehdy ostatní centra nemohou udělat nic špatného, protože Vnitřní kormidelník je nekonečně mocnější.
.V centru anáhata může člověk zažít nejhlubší blaženost jednoty. Může prožívat čistou radost. Kdokoliv se může podívat na květinu a cítit radost, ale intenzitu radosti, kterou květina ztělesňuje, všichni zažít nemůžeme. Otevře-li si ale člověk srdeční centrum a poté se podívá na květinu, veškerá radost a veškerá krása, kterou květina má, bude jeho. Pokud se hledající podívá na širý oceán, tento širý oceán musí ucítit přímo ve svém srdci. Podívá‑li se na širou oblohu a vstoupí do ní, stane se oblohou. Cokoliv rozlehlého, čistého, božského a jemného uvidí, může okamžitě cítit jako své vlastní a stát se tím. Mezi tím, co vidí, a tím, čím je, neexistuje žádná zející propast. Ve svém vědomí se jednoduše stává tím, co vidí.
Není to jeho představivost. Zdaleka ne! Jeho srdce je božské srdce, které ztělesňuje Univerzální vědomí. Duchovní srdce není srdcem, které najdeme ve svém fyzickém těle. Duchovní srdce je větší než největší. Je větší než samo Univerzální vědomí. Vždy říkáme, že nemůže existovat nic nad Univerzálním vědomím, to je však omyl. Srdce, duchovní srdce, v sobě obsahuje Univerzální vědomí samotné. Toto centrum je velmi bezpečné, když jej používáme ke sjednocení s rozlehlostí, s krásou přírody. Když jej však používáme k cestování za hranice těla, riskujeme.
Višuddha, hrdelní čakra
Ten, kdo ovládá višuddha čakru, má schopnost nabízet světu božská poselství. Univerzální podstata mu odkrývá svá po věky ukrývaná tajemství. V tomto centru se příroda klaní hledajícímu. Může zůstat navždy mladý. Vnější svět se mu podřizuje. Vnitřní svět ho objímá. Dostáváme poselství z různých úrovní vědomí, ale když dostaneme poselství z centra višuddha, je to poselství jemné a věčné. Otevře-li se toto centrum, člověk dostává přímá poselství od Nejvyššího a stává se ústy Nejvyššího. Stává se básníkem, zpěvákem nebo umělcem. Všechny formy umění se projevují pomocí tohoto centra. Toto centrum má otevřené mnoho lidí. Působí podle toho, do jaké míry je otevřené, podle stupně vývoje jedince. Je v něm velmi málo rizika. Je to jemné centrum, nezasahuje do působení druhých center a ostatní centra ho nechávají na pokoji.
Ádžňa, čelní čakra
Ten, kdo ovládá ádžňa čakru, ničí svou temnou minulost a nanejvýš naplňujícím způsobem urychluje zlatou budoucnost a projevuje přítomnost. Jeho psychické a okultní síly vzdorují všem omezením, jsou nekonečné. Ádžňa čakra, která je umístěna mezi obočím a kousek nad ním, je tím nejmocnějším centrem.
Když si člověk otevře třetí oko, tím prvním, co udělá — otevře-li si ho správně — je to, že zničí svou neosvícenou, neaspirující a nebožskou minulost. Nyní něco vidíme a něco přitom zažíváme. Mezi naším zážitkem a věcí, kterou zažíváme, je ale rozdíl. V okamžiku otevření ádžňa centra však zažíváme tu věc samotnou. Stáváme se jedním s věcí, kterou zažíváme. V tu chvíli jde vidění a stávání se bok po boku. Vidění samo je stáváním se a stávání se je viděním. Z tohoto důvodu chce aspirant, který má otevřené třetí oko, vymazat minulost ze své paměti. Řekněme, že se v této inkarnaci někdo stal jogínem. Když se podívá zpátky do svých minulých životů, vidí, že byl zlodějem nebo něčím horším. Protože již nechce zažívat tutéž zkušenost, pokusí se tuto část své minulosti zničit. Nyní má na to potřebnou sílu.
Když člověk realizuje Boha, minulost je sama od sebe vymazána. Jak jsem již řekl, když si někdo otevře třetí oko nebo nějaké jiné centrum, neznamená to, že realizoval Boha. Když člověk realizuje Boha, jeho temná, nečistá nebo nebožská minulost je naráz osvícena a vynulována. Ve chvíli realizace Boha nastane osvícení. Je to jako vyjít z tmavého pokoje do osvětlené místnosti. Kde byla předtím samá temnota, nastává světlo. Realizace Boha znamená okamžité osvícení.
S ádžňa čakrou může být minulost zrušena a budoucnost je možné přenést do bezprostřednosti dneška. Pokud někdo ví, že za deset let něco udělá, něčeho dosáhne nebo do něčeho vroste, tehdy toho s použitím třetího oka může dosáhnout již dnes. Nemusí čekat deset, patnáct či dvacet let.
Někdy však může být nebezpečné, když se budoucí výsledek vynese do popředí dříve. Stalo se již mnoho, mnohokrát, že budoucnost člověka byla velmi jasná, velmi ozařující. Když se ale budoucnost snesla přímo do okamžitosti dneška, obrovitost výsledku hledajícího zmátla a vyděsila. Hledající je jako slůně. Jeho síla roste a za deset let bude velmi silný. Přijde‑li však tato síla teď, nemusí mít hledající dostatek vnitřní vnímavosti. Síla přichází, on ji ale nedokáže ovládnout nebo uchovat v bezpečné nádobě. V takové chvíli se síla sama chová jako nepřítel a ničí člověka, který ji přivolal. Může být tedy nebezpečné, vezme-li člověk budoucnost a přenese ji do přítomnosti.
Nechť přítomnost roste a hraje svou roli. Minulost svou roli již sehrála, nyní chce hrát svou roli přítomnost. Pouze v některých případech, když Bůh chce, aby hledající dělal velmi rychlý pokrok, místo aby šel systematicky, může běžet obzvlášť rychle. Je to, jako když student chodí do školy. Někdy není nutné, aby vychodil všechny třídy mateřské školy, základní školy a střední školy. Občas nějaké třídy přeskočí. V duchovním životě je to stejné. Jestliže je Boží Vůlí, aby byla budoucnost přenesena do přítomnosti, tehdy neexistuje nebezpečí. Jinak je nebezpečí veliké.
Se třetím okem můžeme dosáhnout mnohého. Třetí oko má to, čím je Sám Bůh, nejvyšší Síla. Je-li tato nejvyšší Síla třetím okem zneužita, pak je veškerým zničením. Pokud však třetí oko bude používat nejvyšší, transcendentální Sílu správně a božsky, tehdy bude velkým požehnáním — tím největším požehnáním, jaké si lidstvo dovede představit.
Sahasrára, korunní čakra
Sahasrára je tichá čakra, která do ničeho nezasahuje. Je jako nejstarší člen rodiny — nikoho neobtěžuje a nechce být nikým obtěžována. Když se toto centrum otevře natrvalo, zažívá člověk nekonečnou Blaženost a stává se neoddělitelně jedním se vždy přesahujícím světem Za. Uvědomuje si, že je nezrozený a nesmrtelný. Neustále vnímá Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost. Nejsou to pro něj pouhé pojmy, jsou skutečností. V tomto okamžiku vidí sám sebe jako Věčnost a vrůstá do Věčnosti, v příštím okamžiku si uvědomuje sám sebe jako Nekonečnost a vrůstá do Nekonečnosti, o několik chvil později se vidí jako Nesmrtelnost a ve svém vědomí vrůstá do Nesmrtelnosti. A někdy se stává, že Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost působí v jeho vědomí společně.
Otevře-li se sahasrára čakra, Vnitřní kormidelník se stává skutečným přítelem. Nekonečnost a Její vyvolený syn se v tu chvíli stávají velmi dobrými přáteli, kteří chtějí společně naplnit zvláštní poslání pro své vzájemné projevení. V mžiknutí oka se mohou podělit o mnohá tajemství, miliony tajemství. Na jedné straně se Otec a syn těší z nekonečného Míru a Blaženosti, na straně druhé hovoří o problémech světa, univerzálních problémech, a to vše v jedné chvíli. Jejich problémy ale nejsou problémy jako takové. Jejich problémy jsou pouze zkušenosti v jejich Kosmické hře.
Sahasrára je tím nejvyšším, nejmíruplnějším, nejoduševnělejším a nejplodnějším ze všech center. Zde se Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost staly jedním. Zdroj se stává jedním se stvořením a stvoření se stává jedním se Zdrojem. Tady se poznávající a Poznávané, milující a Milovaný, služebník a Pán, syn a Otec stávají jedním. Stvořitel a stvoření společně překračují svůj Sen a Skutečnost. Ve svém Snění cítí, čím jsou, a ve své Skutečnosti cítí, co mohou dokázat. Skutečnost a Sen se stává Jedním.
KMP 3. 21. ledna 1973↩
Aby si hledající otevřel svá centra, koncentruje se na ně. Je to dlouhý, namáhavý, nejistý a nebezpečný proces. Pokud hledající nevynaloží dost vědomého úsilí, bude tato cesta dlouhá. Jestliže celá bytost hledajícího nebude spolupracovat, bude tato cesta namáhavá. Sblíží‑li se hledající během cesty s mnoha obavami, bude jeho cesta nejistá. Pokud se na své cestě spřátelí s temnými pochybnostmi, bude jeho cesta nesmírně nebezpečná.
Ve všech jógách potřebujete duchovního učitele. V kundalini józe je potřeba duchovního učitele největší. Jestliže jdete cestou jakékoli jiné jógy, nepochybně Mistra potřebujete, ale nestojíte-li o něj a chcete jít pomalu a jistě jako volská spřežení v Indii, nevadí. Na takových cestách není nebezpečí. Svého cíle sice dosáhnete za tisíce let, v dalším životě, na vaší cestě bez průvodce však neexistuje žádné zvláštní nebezpečí. Pokud ale nemáte opravdového Mistra v kundalini józe, zahráváte si s ohněm. Jestliže se duchovní centra, obzvláště ta nižší — múladhára, svádhišthána a manipura — otevřou předčasně, bez plné přípravy, mohou hledajícímu způsobit nevýslovné utrpení. Učitel používá svou nesmírnou moudrost, aby studentovi zkrátil dlouhou cestu. Učitel používá svůj hluboký soucit, aby studentovi obtížnou cestu usnadnil a vyhladil. Učitel používá své osvěcující světlo, aby z mysli studenta odebral nejistotu a nahradil ji naprostou jistotou. Učitel používá svou nezlomnou sílu, aby studentovi z cesty odstranil všechna nebezpečí. Dělá z ní sluncem zalitou cestu, tak aby po ní hledající mohl běžet, bez nebezpečí a překážek, co nejrychleji.
Meditace v kundalini józe
Hledající medituje na svou mysl, na své srdce nebo na jakýkoliv objekt či předmět. Zpočátku je jeho hlavním cílem vyprázdnění mysli, uklidnění mysli, utišení mysli. Medituje, aby rozšířil svou lidskou individualitu do Božské nejvyšší Univerzálnosti. Medituje, aby rozšířil svou lidskou osobnost do Božího nekonečného a věčného Života. V životě hledajícího přijde doba, kdy objeví, že je jak milujícím, tak Milovaným. Aspirující duše, kterou ztělesňuje, je milujícím v něm. A transcendentální Já, které odhaluje zevnitř, je jeho Milovaným.
Na začátku, v letech, kdy se jeho duchovní život formuje, musí hledající dodržovat určitou přísnou disciplínu. Časně zrána musí pravidelně meditovat, ve stejnou hodinu, na stejném místě, místě chráněném před rušením vnějšího světa. Má-li štěstí, může meditovat na vycházející slunce. Z paprsků slunce do něj vstoupí dynamická energie, tvořivá síla, poselství naděje osvobození. Předtím, než začne s meditací, se musí osprchovat, aby bylo jeho vnější tělo čisté. Při meditaci by měl být ve světlém oblečení, nejlépe bílém, což je barva čistoty. Během meditace by si měl zapálit vonnou tyčinku a svíčky a mít kolem sebe květiny, aby získal dodatečnou inspiraci.
Postupem času, dělá-li hledající všechny tyto věci, do něj vstoupí mír, světlo a blaženost a v Boží vyvolené Hodině uslyší Hlas Ticha. Hlas Ticha požehná hledajícího silou intuice. Pokud hledající používá tuto intuitivní sílu v souladu s Boží Vůlí, a ne podle své libovůle, pak si postupně otevře kundalini čakry. Tato cesta je docela snadná a výsledek je zároveň naprosto účinný a velmi uspokojivý. Hledající nepodstupuje přísná cvičení. Nekoncentruje se na každé centrum, tak jak to dělají jiní. Používá jednoduše svou sílu intuice. Ta dokáže velmi snadno a účinně jeho centra otevřít.
Síla vůle v kundalini józe
Duchovní Mistři velmi vysokého řádu nemusí procházet koncentrací a meditací, aby si otevřeli své čakry. Použijí svou nepřemožitelnou a všepřekonávající sílu vůle a otevřou si svých sedm center stejně snadno, jako člověk sní sedm kuliček vína. Můžete tuto sílu vůle nazývat světlem duše nebo dechem ducha. Tato síla vůle je jako božská vulkanická síla. K otevření center nepotřebují víc než pár vteřin.
I tito velcí duchovní Mistři ale kdysi kráčeli po cestě intenzivní koncentrace a hluboké meditace. Nekoncentrovali se ani nemeditovali na čakry, koncentrovali se na Boží Nohy a meditovali na Boží Srdce. Od Božích Nohou získali Boží neustálý Soucit a z Božího Srdce získali Boží bezmeznou Lásku. Zatímco si hráli s Božím Soucitem, viděli a cítili, že Boží Soucit není ničím jiným než Boží nezdolnou Silou vůle. Zatímco si hráli s Boží Láskou, viděli a cítili, že Boží Láska není ničím jiným než Božím Světlem moudrosti.
Když však tito Mistři dostali časem dar toto nekonečné Světlo a Sílu používat, směli je používat jen tehdy, když jim k tomu dá příkaz Vnitřní kormidelník, a ne, když se jim zachce. Opravdový duchovní Mistr má v běžném slova smyslu méně svobody než obyčejná lidská bytost. Obyčejná lidská bytost má omezenou moc volby. Když se jí zachce, může ji použít, aby se vzepřela Boží Vůli. Opravdový duchovní Mistr ale odevzdal svou osobní vůli Vůli Nejvyššího. Nikdy nemůže mít jinou osobní vůli, než je Božská Vůle.
Absolutní Nejvyšší žádá duchovního Mistra, aby vždy použil nejprve Světlo moudrosti, a teprve poté Sílu své vůle. Běžní jogíni a lidé, kteří se zajímají o okultismus a magii, velmi často nepoužívají Světlo moudrosti. Používají pouze sílu vůle, která přichází z vitálna. Síla vůle může přicházet z vitálního světa, z oblasti duše anebo z transcendentálního Já. Jestliže používáme Sílu vůle z transcendentálního Já, jsme v bezpečí, naprostém bezpečí. Také tehdy, když používáme Sílu vůle z oblasti duše, jsme zcela v bezpečí.
Když ale užíváme sílu vůle z vitálna — nižšího vitálna, agresivního vitálna, ničivého vitálna, anebo dokonce i z dynamického vitálna — dostáváme se do nebezpečí. Lidé, kteří toto dělají, velmi často vytvářejí nebezpečí a potíže pro sebe i pro ostatní, protože nemají nad vitální silou dostatečnou kontrolu. Opravdový duchovní Mistr však ve své snaze osvítit slepé lidstvo a nasytit hladové lidstvo nejprve používá Boží Světlo moudrosti, a teprve potom Boží Sílu vůle.
Láska a nižší vitální život v kundalini józe
Opravdová láska a život nižšího vitálna jsou dvě naprosto odlišné věci. Koncentrace je naše vnější bdělost. Koncentrace říká, že život nižšího vitálna nesmí být potlačen, ale přeměněn. Meditace říká, že život nižšího vitálna musí být nejen přeměněn, ale také zdokonalen, osvícen a osvobozen. Překonat nižší vitální hnutí není jednoduchý úkol. Nemůžete toho dosáhnout najednou, musíte to provádět pomalu a vytrvale. Jestliže běžíte k cíli vytrvalým tempem, určitě jej dosáhnete. Vždy musíte žít čistý život, život uvědomování a život sebezasvěcení. Tehdy se může nižší vitálno přeměnit ve vitálno dynamické, osvícené, které může být použito Bohem samým.
Koncentrace nám říká, že život lásky se nesmí odehrávat mezi svazujícím lidským v nás a svazujícím lidským v druhých. Koncentrace nám dále říká, že život lásky se musí odehrávat mezi božským v nás a božským a nesmrtelným v Bohu. Pouze tehdy může být naše láska a Boží Láska naplněna. Meditace nám říká, že život lásky musí probíhat mezi naší realizací Boha a Božím projevením v nás. Meditace dále říká, že život lásky musí probíhat mezi přeměněnou a zdokonalenou vášní těla a osvícenou a naplněnou extází Ducha.
Zvířecí v nás neví, co je opravdová láska. Lidské v nás ví velmi dobře, co je opravdová láska, ale cítí, že pravé lásky nedokáže dosáhnout. Božské v nás ví, že skutečná láska je nám snadno na dosah. A říká nám oduševněle, důrazně a kategoricky, co opravdová láska je. Opravdová láska je neustálé sebedávání a nekonečné stávání se Bohem.
Koncentrace
Většina z vás toho ví o koncentraci a meditaci hodně. Chtěl bych říci, že bez ohledu na to, jakou cestu následujete nebo jakou jógu děláte, koncentrace a meditace jsou nanejvýš důležité. Co máme tedy vlastně na mysli slovem koncentrace? Když se koncentrujete, musíte cítit, že neexistuje nic jiného než to, na co se koncentrujete. Když se koncentrujete, pokuste se zapomenout na zbytek světa: co je ve vás, kolem vás, před vámi, nad vámi, pod vámi. Soustřeďte se pouze na jediný objekt. Pokud se chcete koncentrovat na špičku svého palce, začněte s představivostí. Představte si, že váš palec je vaším jediným vlastnictvím. Neexistuje nic jiného, co byste mohli považovat za své vlastní. Zbytek těla vám nepatří — pouze palec. Jestliže se chcete soustředit na špičku svého nosu, ciťte, že vlastníte jen svůj nos; nemáte oči, uši, ústa, nohy ani ruce. V případě, že začnete myslet na něco jiného, ciťte, že vstupujete na cizí území. Tímto způsobem si rozvinete sílu své koncentrace.
Pro koncentraci si můžete vybrat jakoukoliv část svého těla, snažte se ale vybrat si takovou část, kterou považujete za svou zcela vlastní. A nesoustřeďte se na svou paži nebo nohu. Vyberte si velice malou část svého těla — oko, nos nebo špičku prstu. Čím menší, tím pro koncentraci lepší.
Pokud se chcete koncentrovat na tlukot svého srdce, nemějte obavy. Někteří začátečníci mají pocit, že když se soustředí na tlukot svého srdce, jejich srdce se zastaví a oni zemřou. Vstoupí do nich obrovský strach. Cítí, že okamžitě zemřou. Mohou být schopni se koncentrovat na cokoliv jiného, ale při koncentraci na tlukot srdce mají obrovské obavy. Jestliže ale chcete být v duchovním životě skutečnými hrdiny, měli byste se pokusit koncentrovat se na tlukot svého srdce. Je to pro vás jedinečná příležitost vstoupit do nekončícího života. Pokaždé, když zaslechnete tlukot svého srdce, okamžitě v něm pociťte svůj nekonečný, nesmrtelný život.
Chcete-li si rozvinout sílu koncentrace velice rychle, pak prosím provádějte toto. Předtím, než se budete koncentrovat, si dobře umyjte obličej a oči. Pak nakreslete na zdi v úrovni očí černý bod a postavte se čelem k němu, asi tak dvacet pět centimetrů daleko. Upřete na bod veškerou svou pozornost. Po několika minutách se snažte cítit, že zatímco se nadechujete, váš dech ve skutečnosti vychází z tohoto bodu, a že bod se také nadechuje prostřednictvím vašeho dechu. Pokuste se cítit, že jsou zde dvě osoby: vy a černý bod, který jste nakreslili. Váš dech přichází z tohoto bodu a jeho dech přichází od vás. Pokud je vaše koncentrace velmi mocná, během deseti minut pocítíte, že z vás něco odešlo. A co je to něco? Je to vaše duše. Vaše duše vás opustila a vstoupila do černého bodu na zdi. Nyní ciťte, že vy a vaše duše spolu hovoříte. Vaše duše vás přivádí do světa duší pro realizaci a vy přivádíte duši do svého světa pro projevení. Tímto způsobem si můžete velmi snadno rozvinout sílu koncentrace. Tuto metodu ale musíte cvičit. Existuje mnoho věcí, které jsou velmi snadné, když je cvičíme, avšak právě proto, že je necvičíme, nezískáváme výsledky.
Meditace
Sílu koncentrace si můžete rozvinout velmi rychle, jen když se koncentrujete na něco velmi malého — na tu nejdrobnější věc. Síla meditace je ale úplně jiná. Pokud si chcete rozvinout sílu meditace, myslete na něco velmi rozlehlého. Myslete na oblohu nebo moře. Když brzy ráno nebo večer meditujete, nemusíte se dívat na oceán nebo vzhůru na oblohu, nechcete-li. Jak jsem již dříve zmínil, jestliže můžete vidět vycházející slunce, je to nesmírně prospěšné. Nemáte-li ale možnost vidět slunce nebo oblohu nebo moře, nevadí. Pokuste se spatřit vycházející slunce v sobě, pokuste se vidět oblohu v sobě, pokuste se vidět oceán v sobě. Vaše duchovní srdce je nekonečně větší než oceán a nekonečně rozlehlejší než obloha.
Při meditaci prosím neočekávejte nic od sebe samých ani od Boha. Nebudete-li od své meditace nic očekávat, uděláte nejrychlejší pokrok. Neočekávejte, že vás Bůh zítra učiní svým nejlepším nebo vyvoleným nástrojem. Pouze meditujte na Boží Srdce, které je veškerým Světlem. A jestliže se chcete koncentrovat, koncentrujte se na Boží Nohy, které jsou veškerým Soucitem. Nepotřebujete tisíce věcí, ani od svého života, ani od Boha. Potřebujete pouze Boží Soucit a Boží Světlo. Pokud je máte, pak máte vše.
Hatha jóga
Svou kundalini můžete probudit prostřednictvím koncentrace nebo meditace. Jestliže si však chcete rozvinout síly kundalini, existuje jednoduchý způsob. Cvičte hatha jógu. Na Západě je mnoho, mnoho učitelů, kteří dokážou učit hatha jógu a kteří jsou ve cvičení velmi dobří. Hatha jóga vám pomůže očistit vaše fyzické vědomí, a čistota je v kundalini józe velice důležitá. Hatha jóga je sjednocením sluneční a měsíční kvality, dynamické a jemné kvality uvnitř nás. Dynamická kvalita je síla a jemná kvalita je krása. Tyto dvě vlastnosti jsou v hatha józe sjednoceny. Rádža jóga je naopak sjednocením vědomí a osvícení. Když se vědomí a osvícení stanou jedním, pak můžete dosáhnout všeho, čeho dosáhnout chcete.
Jóga odevzdání
Jestliže však chcete jen Boha, Boží Světlo a nejvyšší Pravdu, pak si přeji říci, že byste měli následovat pouze cestu sebenabízení, cestu odevzdání, cestu neustálého sebedávání. Pokud chcete realizovat Nekonečné, Absolutní, pak následujte cestu neustálého a bezvýhradného odevzdání. Toto odevzdání není odevzdáním lenocha. Je to odevzdání člověka, který je dynamický, aktivní a stále připravený nabízet sám sebe a stávat se tím, čím Bůh chce, aby se stal.
Pokud následujete hatha jógu, rádža jógu, karma jógu, bhakti jógu nebo džňána jógu — nezáleží na tom, kterou cestu následujete — jakmile dosáhnete svého cíle, bude to jako získat ze stromu ta nejlahodnější manga. Uviděli jste manga a utrhli je, majitel tam ale není. Jestliže však následujete jógu naprostého odevzdání, kde je lidská vůle nabídnuta božské Vůli, pak získáte majitele stromu a on vám s radostí nabídne ovoce ze všech stromů ve své zahradě.
Jógu odevzdání je možné praktikovat i v rámci ostatních systémů jógy. Avšak v případě, že chcete Boha samotného — Boha nekonečnou Pravdu, Boha nekonečný Mír, nekonečné Světlo a nekonečnou Blaženost, pak musíte nepodmíněně praktikovat jógu odevzdání.
Toto odevzdání není odevzdáním líného člověka. Je to odevzdání někoho, kdo je dynamický, aktivní a jenž je stále připraven se nabídnout stát se tím, čím Bůh chce, aby se stal.
KMP 4. 28. února 1973↩
Když se probudí kundalini, člověk si je plně vědom vnitřního světa. Ví, že vnější svět nemůže uspokojit jeho vnitřní potřeby. Vynesl do popředí schopnosti vnitřního světa, které jsou, jak si sám uvědomil, daleko nadřazeny schopnostem vnějšího světa. Vynesl na povrch své skryté síly, okultní síly. Tyto síly používá buď správně, nebo nesprávně. Pokud používá síly kundalini božským způsobem, stává se skutečnou pýchou Nejvyšší Matky. Pokud je zneužívá, stává se nejhorším nepřítelem lidského vědomí i svého vlastního osobního vývoje.
Naše Božská Matka a Božský Otec si rádi hrají, tak jako si rádi hrajeme my všichni. Božská Matka Párvatí a Božský Otec Šiva si chtějí hrát a přejí si, aby se hry účastnilo i jejich dítě. To však tvrdě spí, a proto chvíli čekají. Když cítí, že nastal nejvyšší čas vstávat, a vidí, že dítě stále nejeví žádné známky probuzení, Matka jej s největší něžností postrčí zespodu z jeho múladhára čakry a Otec jej ze sahasráry něžně zvedne vzhůru. Poté dítě vstane.
Pokud je dítě při vstávání v dobrém, božském vědomí, řekne: „Čekáte tak dlouho. Je mi to líto. Prosím o prominutí. Chtěl bych si s vámi hrát. Pojďme, začněme si hrát.“ Matka pak dítě za pomoci své dynamické síly nanejvýš láskyplně učí, jak co nejlépe hrát Kosmickou hru. S největší láskou ho učí také Otec svým vnitřním osvěcujícím Světlem a Moudrostí. Nakonec z dítěte vychovají jedinečného a dokonalého hráče. Poté, co se stane výjimečně dobrým hráčem, musí ještě bojovat se třemi soupeři. Jsou jimi Temnota, Nevědomost a Smrt. Ke svému překvapení je snadno porazí. Dosáhne nad těmito padlými nepřáteli trvalého vítězství.
Je-li dítě ve chvíli, když jej rodiče probouzejí a zvedají, ve špatném, nebožském vědomí, řekne: „Proboha, nerušte mě. Potřebuji spát, jen spát. Nechci si hrát.“ Tehdy rodiče smutně řeknou: „Spi tedy, dítě, spi. Budeme si hrát bez tebe.“
Kundalini jógu může cvičit každý člověk, jestliže upřímně chce. A pokud ji někdo chce jen studovat, pak musím říci, že kundalini jóga si zaslouží být studována s nejhlubší úctou.
Hlavním cílem kundalini jógy je uvědomit si dynamickou existenci v existenci nehybné, změnit nejnižší stav vědomí na stav nejvyšší, přeměnit otroctví konečného na svobodu Nekonečného. Dynamická existence je Šakti, statická existence je Šiva. Není-li Šakti přítomná v Šivovi, pak Šiva zůstává nehybný. Šakti, Matka, je Síla, ale je to Otec, kdo tuto nekonečnou Sílu udržuje.
Chce-li se hledající ztotožnit se Silou Matky, musí zintenzivnit svou aspiraci. Právě pomocí intenzity se stává jedním se Šakti. Chce-li se stát zcela jedním s Božským Otcem, Šivou, sjednotí se s Ním pomocí rozlehlosti podobné širému moři.
Na Západě je řada lidí, kteří mají pocit, že síly kundalini jógy nejsou ničím než naprostým výmyslem. Přeji si říci, že ti, kteří takto smýšlejí, se zcela mýlí. Skuteční duchovní Mistři kundalini jógu vyzkoušeli a na základě svých vlastních prožitků potvrdili nepopiratelnou věrohodnost jejích skrytých okultních sil.
Požehnán je ten, kdo praktikuje kundalini jógu jako součást svého sebeobjevování, a ne za účelem získání schopností hypnotismu, sil černé magie nebo jiných nízkých forem okultismu, které působí ve vitálním světě. Opravdovým žákem kundalini jógy je ten, kdo se snaží spojit vitální sílu s duchovním poznáním v dokonalé harmonii s vyvíjejícím se duchem života. Opravdový hledající nikdy nebude považovat skryté nebo okultní síly za svůj cíl. Stará se jen o Boha. Touží pouze po Boží láskyplné Přítomnosti ve svém životě.
Síla kundalini je dynamická síla v nás. Když jdou dynamická síla a duchovní poznání ruku v ruce, nastává úsvit dokonalé harmonie Univerzálního vědomí a vědomý vývoj lidské duše dosahuje transcendentálního Já.
Tantrický přístup a védantský přístup
Ke kundalini józe existují dva přístupy: tantrický a védantský. Tantrický přístup je systematický a podrobně rozpracovaný, zároveň ale dosti nebezpečný. Védantský přístup je jednoduchý a mystický, ale bezpečný a v žádném případě ne méně dokonalý nebo méně naplňující.
Tantrická metoda je nebezpečná, protože se zabývá nižším vitálním a emocionálním životem. Její postup je dynamický a odvážný. Člověk se buď očistí tím, že odvážně vstoupí do vitálního světa a vyjde z něj vítězně, nebo — není-li vnitřně dost silný na to, aby vitální síly ovládl — v nevědomosti vitálního světa zcela zabloudí.
Védantská cesta je bezpečná, protože předtím, než se pokusí jednat s temnými, nečistými nižšími vitálními silami, které jej chtějí spoutat, se hledající koncentruje a medituje, aby pozvedl, očistil a osvítil své vědomí. Když hledající vstoupí do nižšího vitálního světa se světlem osvícení, ke svému velkému úžasu zjistí, že nižší vitálno je již osvícené, očištěné a božské.
Tantrická cesta vyžaduje, aby hledající neustále a vědomě věnoval pozornost vnitřnímu vzhůru stoupajícímu pohybu z múladhára čakry do sahasrára čakry. Védantský přístup vyžaduje, aby hledající vědomě a neustále věnoval pozornost svému vyvíjejícímu se a osvobozujícímu se vědomí.
Pokud by někdo z vás chtěl cvičit kundalini jógu, doporučil bych mu, aby následoval védantskou metodu, která je bezpečná a zároveň spolehlivá. Následujete-li védantskou metodu, jste předurčeni k tomu, abyste jistě a bezpečně dosáhli cíle.Naren okamžitě odvětil: „Mistře, řekni mi, prosím, pomůže mi tato síla nějak k mé realizaci Boha?“
Šrí Rámakrišna řekl: „Ne, ne! Ty víš, že okultní síla nemá s realizací Boha nic společného. Pokud však realizuješ Boha a budeš pak chtít nějakou dobu pracovat a projevit Boha na zemi, tehdy ti tato síla může být velmi užitečná.“
Naren bez zaváhání odpověděl: „Nejprve to nejdůležitější. Nejdříve chci realizovat Boha. Potom — pokud mi ty a Bůh budete chtít dát okultní sílu, abych ji použil pro lidstvo, přijmu ji. Teď chci ale jen Boha. Bůh je v mém životě na prvním místě.“
Rámakrišnu jeho nejdražší žák nesmírně potěšil. Řekl ostatním žákům: „Podívejte se na mého Narena! Podívejte se na příklad, který vám dal. Musíte veškerou svou pozornost věnovat nejdříve Bohu. To je jediná cesta, jak Boha realizovat. Okultní síla je druhořadá.“
Většina upřímných duchovních Mistrů radila svým žákům, aby se nestarali o skryté síly kundalini. Jestliže se žák zajímá pouze o Pravdu, pouze o Světlo, učiní ve svém vnitřním životě skutečný pokrok.
Kundalini jógu cvičíme, když chceme získat určitý druh síly. Ale meditujeme-li na Boha a dokážeme-li těšit Boha Stvořitele, pak jestliže bude chtít, dá nám celé své stvoření. Chceme-li na prvním místě Stvořitele, ne Jeho stvoření, dostaneme Stvořitele. Jakmile jednou získáme Stvořitele, bude nám k dispozici také celé Jeho stvoření. Pokud pláčeme pro jeden malý kousek stvoření, můžeme jej získat poměrně snadno, nekonečné bohatství Stvořitele nám ale zůstane skryto a my se budeme muset spokojit s malou porcí, o kterou jsme požádali.Mladší bratr se radoval, že ho vidí, a prosil ho zvědavě: „Ukaž mi, prosím, nějaké okultní síly. Cvičil jsi jógu dvanáct dlouhých let, zatímco já jsem vedl obyčejný život. Prosím, ukaž mi, čeho jsi dosáhl.“
Starší bratr řekl: „Pojď se mnou.“ Oba bratři prošli vesnicí a vydali se k řece. Na břehu řeky se starší bratr posadil na zem a vstoupil do hluboké meditace. Po chvíli se postavil a přešel řeku po hladině.
Mladší bratr okamžitě zavolal na převozníka, dal mu pár mincí, nechal se přes řeku převézt a po krátké chvíli přišel ke svému bratrovi. Když byli opět spolu, mladší bratr řekl: „Musel ses dřít dvanáct let, abys byl schopen udělat to, co dokážu udělat v pěti minutách? To je výsledek řady let tvé duchovní disciplíny a života odříkání? Hanba, hanba!“
Starší bratr si uvědomil, že hloupě promarnil dvanáct let. Znovu opustil domov, aby tentokrát usiloval pouze o Pravdu, pouze o Světlo a pouze o Boha.Zde je další pravdivý příběh.
Když mi bylo teprve devět a půl roku, jednoho dne jsem uviděl na cestě ze školy velký dav. Samozřejmě jsem se šel podívat, co se děje. Jeden z přihlížejících mi řekl, že jakýsi mladík, který byl před třemi dny pohřben, má každou chvíli vstát z hrobu. K mému údivu se mladý muž o několik minut později opravdu vynořil, docela v pořádku. Ale co udělal pak? Jakmile vstal ze země, objal svou dívku a odešel. Jeho vitální život pokračoval beze změny.
Z kundalini jógy získal schopnost zůstat mnoho dní pod zemí. Ale k čemu to bylo dobré? Nestaral se o očištění svého vitálního života. Vedl ten nejobyčejnější život, zvířecí život. Tato síla neinspirovala ani jeho samotného, ani nikoho jiného k tomu, aby vedli lepší život. Použil ji jen k předvedení zázraku. Pokud je však kundalini použita správně, může dokázat něco nanejvýš významného. Může pozvednout vědomí lidstva. Je-li síla kundalini použita správně, má schopnost probudit a osvítit vědomí lidstva.Vysocí okultisté, duchovní okultisté, však něco takového nikdy nedělají. Pokud duchovní Mistři, opravdoví jogíni, mají sílu, nepokoušejí se útočit nebo porážet jiné duchovní Mistry, aby získali ještě více okultní síly. Někdy však duchovní Mistr odebere okultní sílu nemoudrým hledajícím. Občas vidí hledajícího, který je v podstatě upřímný, ale získal trochu okultní síly a zneužívá ji. Tehdy Mistr ze svého nekonečného soucitu těmto nešťastným hledajícím okultní sílu vezme, aby se mohli vrátit k duchovnímu životu a realizovat nejvyšší Pravdu. Až nadejde správná chvíle a hledající budou připraveni používat své okultní síly moudře, Mistr jim je vrátí.
Nejméně jedenkrát odebral Šrí Rámakrišna okultní sílu jednomu nebo dvěma lidem na přímý příkaz Matky Kálí. Šrí Rámakrišna sám měl okultní sílu v hojné míře a jejich okultní sílu nepotřeboval. Odebral jim ji pro jejich vlastní dobro. Tito hledající byli v zásadě upřímní. Měli schopnost plakat pro nejvyšší Pravdu, ale jejich okultní síly je rozptylovaly natolik, že si nevšímali svého opravdového duchovního života.
Jiný duchovní Mistr začal s Jógou téměř ve stejnou dobu jako jeho mladší bratr. Když však starší bratr přijal šakti, aby mu pomohla v jeho duchovní práci, mladší bratr jej opustil a založil si svůj vlastní ášram. Měl také trochu okultní síly, začal ji však zneužívat, a tak mu ji starší bratr odebral. Mladší bratr pak psal svému staršímu bratrovi žalostné dopisy, v nichž naříkal: „Vím, že máš nekonečně větší okultní sílu, než jsem měl já. Proč jsi mi vzal tu trochu schopností, které jsem měl?“ Ale starší bratr odpověděl: „Je to pro tvé vlastní dobro. Opustil jsi mě, ale já mám bezmezný zájem o tvůj duchovní život. Chci, abys realizoval to Nejvyšší. Nechci, abys ztrácel čas předváděním svých okultních sil a ztratil tak veškerou svou duchovnost a božské možnosti.“Gorakšanathovi to bylo líto, ale musel poslechnout příkaz svého Mistra. Opustil tedy Matsyendranatha a na šest let odešel. Na konci šestého roku se vrátil na místo, kde svého Mistra opustil. Jakmile tam přišel, zeptal se svých bratrů-žáků a lidí, kteří žili v sousedství, jestli nevědí, kde se nachází jeho Mistr. Všichni odpovídali: „Nesmíme ti prozradit, kde je tvůj Mistr.“
Gorakšanath na ně naléhal a vysvětloval jim, že svého Mistra neviděl šest let a že byl Matsyendranathovým nejmilejším žákem. Všichni ale namítali: „Kdepak! Ty nejsi jeho nejmilejší žák. Jen ze sebe děláš důležitého. A pokud jeho nejmilejším žákem doopravdy jsi, pak bys měl poslechnout jeho příkaz. Řekl nám, že se nikdo nesmí dozvědět, kde žije.“ A odmítli Gorakšanathovi povědět, kde se jeho Mistr nachází.
Nakonec se Gorakšanath rozlítil. Zvolal: „Za to vás prokleji. Dvanáct let zde nezaprší. To znamená žádná úroda, žádné jídlo, žádná pitná voda. Pokud tu zůstanete, všichni zahynete hladem. Toto prokletí zruším dřív než za dvanáct let jen pod podmínkou, že se sem můj Mistr vrátí.“
Sucho nastalo okamžitě. Když už byla situace vážná, král toho kraje se vydal za Gorakšanathem a prosil jej, aby kletbu zrušil. Gorakšanath však odmítl. Sucho trvalo dva a půl roku. Když se pak zpráva o Gorakšanathově kletbě konečně dostala k Matsyendranathovi, Mistr se okamžitě vrátil. V tu chvíli začalo pršet. Matsyendranath stanul před Gorakšanathem a řekl: „Jsem tak rád, že tě opět vidím.“
Gorakšanath si vmžiku uvědomil svou hloupost. „Odpusť mi, Mistře,“ řekl. „Stydím se za to, co jsem provedl těmto lidem.“
Ale Matsyendranath svému nejmilejšímu žákovi odpověděl: „Neudělal jsi nic špatného. Tito lidé byli zkažení. Zasluhovali si tento trest. Pomůže jim to vést lepší život.“
Gorakšanath odvětil: „To jsem já ale nevěděl. Chtěl jsem je jen potrestat. Měl jsem zlost. Můj čin byl špatný, protože mé motivy byly špatné.“
„Nesnažím se tě nějak falešně omluvit,“ řekl Matsyendranath. „Tvá duše věděla, že si zasluhovali trest. To, co jsi udělal, bylo správné.“
Když Mistr používá sílu svého soucitu, užívá ji, aby své žáky ochránil a zároveň opravil jejich chyby. V konečném výsledku chce Mistr od svých žáků dokonalost. Soucit je prostředek. Dokonalost je cíl.
Tentýž Mistr a tentýž žák měli jinou významnou zkušenost. Gorakšanath byl nesmírně pyšný, protože realizoval Pravdu a dosáhl okultní síly, a tak mu chtěl Matsyendranath ukázat, že používání okultních sil může být nesmírně nebezpečné. Zde je příběh o této události.
Ke Gorakšanathovi jednou přišel jakýsi jogín a začal jej i jeho Mistra urážet. Gorakšanath řekl: „Neopovažuj se o mém Mistrovi takto mluvit! Mám obrovskou okultní sílu.“
Jogín ho vyzval: „Ukaž mi tu svou okultní sílu!“
„Tady je nůž. Můžeš mě kamkoliv bodnout, ale nedokážeš mě ani v nejmenším zranit. To je moje síla.“
Jogín tedy začal Gorakšanatha bodat, ale ani vlásek na jeho těle nebyl poškozen. Nato jogín řekl: „Dobrá. Kdykoliv jsem tě bodl, ozval se zvuk. Nebyl jsi sice zraněn, ale mé bodání vytvářelo zvuk. Když mě tím samým nožem bodneš ty, nejen že mě nezraníš, ale neozve se ani žádný zvuk.“
Gorakšanath začal jogína nožem bodat a ukázalo se, že jogín mluví pravdu. Neozval se žádný zvuk. Jogín nato řekl Gorakšanathovi: „Ztotožní-li se někdo s Nekonečnem, při bodnutí nevzniká žádný zvuk. To dokazuje, že v okultní síle jsem lepší než ty.“ A potěšen svým vítězstvím odešel.
Matsyendranath byl tou dobou někde pryč, ale Gorakšanath se hluboce soustředil, aby mu mohl sdělit svůj zážitek. Jeho vize mu řekla, že Matsyendranath se nachází v ášramu v Májápuri, městě iluzí. Ke svému velkému překvapení spatřil svého Mistra obklopeného mnoha krásnými dívkami. Tančily kolem něj a on si užíval vitálního, emocionálního života.
Gorakšanath byl ohromený: „Jak je tohle možné? Můj Mistr je Mistr nejvyššího řádu. Možná mám špatnou vizi.“ Znovu se soustředil a spatřil stejnou scénu. Tentokrát si byl jistý, že vidí svého Mistra. „Můj Mistr upadl,“ pomyslel si. „Je obklopen tolika krásnými dívkami, které zpívají a tančí. Užívá si všemožně vitálního života. Musím ho zachránit.“
Gorakšanath si tedy otevřel své srdeční centrum a přesunul se okultně do ášramu v Májápuri. U brány se zeptal na svého Gurua. Vrátný řekl: „Matsyendranath? Tvůj Guru? Ten upadl. Kým kdysi býval, a kým je teď! Klesl tak hluboko, že tomu nemohu ani uvěřit.“
Gorakšanath chtěl okamžitě jít a svého Gurua zachránit, ale ženy mu nedovolily, aby se k Matsyendranathovi přiblížil. Musel tedy použít svou okultní sílu, aby se stal krásnou ženou, a připojil se k jejich tanci a zpěvu. Když se v přestrojení za tančící dívku přiblížil k Mistrovi, Matsyendranath svého žáka nepoznal. Gorakšanath musel znovu použít okultní sílu, aby ke svému Mistrovi promluvil. „Mistře, co tu děláš?“ vykřikl. „Jaký to vedeš život? Jsi duše, která realizovala Boha. Co děláš zde v požitcích vitálního života?“
Matsyendranath ihned odpověděl: „Ach, upadl jsem. Tak hluboko jsem klesl! Prosím, zachraň mě.“ A tak Gorakšanath použil svou okultní sílu a vyvedl Mistra z Májápuri. Když urazili šest nebo sedm mil, Matsyendranath vystoupil z máji, iluze, a byl volný.
Žák a Mistr cestovali dva tisíce mil, než se vrátili do Matsyendranathova ášramu v severní Indii. Tam Gorakšanath zjistil, že Matsyendranath má dvě duchovní těla. Jedno tělo s ním letělo pomocí okultní síly a druhé stálo přímo před ním v místě, kam dorazili. Během několika minut Mistr, který letěl s ním, vstoupil do onoho druhého Mistra, který mu stál tváří v tvář. V tu chvíli Gorakšanath také uviděl, že všude kolem je mnoho Mistrových žáků. Zeptal se jednoho z nich: „Nebyl Mistr několik let pryč?“ „Ne,“ odvětil žák. „Posledních několik let byl Mistr zde a my jsme byli s ním.“
Udivený Gorakšanath se zeptal: „Jak je tohle možné? Mistře, prosím, vysvětli mi zážitek, kterým jsem právě prošel. Je pro mě záhadou, co se stalo.“
Matsyendranath odpověděl: „To všechno jsem musel udělat jen kvůli tobě. Měl jsi všemožné okultní síly, ale tvá pýcha byla příliš velká. Byl jsi ve svém duchovním životě příliš tvrdý a neohebný. Opovrhoval jsi ženami. Opakovaně jsem ti říkal, že tím, že budeš ženami opovrhovat, nedokážeš svůj život transformovat. Nezáleželo ti na tom, aby se i ženy vysvobodily z nevědomosti. Měl jsi pocit, že jsou otevřenou branou do pekla a že jsou to ony, kdo v životě mužů způsobuje veškeré problémy, obzvláště vitální. Ale to není pravda. Jsou to vlastní nedokonalosti mužů, co jim působí problémy. Muži mají slabosti, a když si promítají tyto slabosti do žen, zdá se jim, že to ony jsou příčinou všech jejich problémů. Jak muži, tak ženy jsou dětmi Boha a všichni musí porazit pokušení nižšího vitálna. Od počátku jsem ti říkal, že ženám by ses neměl vyhýbat. Potřebují pomoci osvobodit se z bláta nevědomosti.
Jsi můj nejlepší žák. Dal jsem ti všemožné okultní síly, ale onen jogín tě přesto porazil, a to jen pro tvou pýchu. Teď, když jsi pokořen, teď, když byla zničena tvá pýcha, bych ti chtěl něco říci. Přestože jsi mým žákem a přestože jsi prohrál s oním jogínem, nebude trvat dlouho a předčíš jak jeho, tak i mě. Nyní jsi mým žákem, ale zítra možná já budu tvým. Protože jsi dnes porazil pýchu, protože jsi dnes spatřil pravdu božským způsobem, tvůj obrovský potenciál nyní bude moci vyjít na povrch. Jsi předurčen k tomu, abys nás předčil.
Když ses potom stal ženou, aby ses ke mně dostal a pomohl mi, naučil ses nevyhýbat se ženám. Uvědomil sis, že muži a ženy musí jít k transcendentálnímu Cíli společně. Nyní, když ses ode mě dozvěděl tuto pravdu, neexistuje již nic jiného, co bych tě mohl naučit. Vše, co mám, jsem dal tobě a ty jsi mě z Milosti Pána Nejvyššího předčil.“ Nato Matsyendranath sepjal ruce a poklonil se svému žákovi.V kundalini józe je to Matka, Božská Matka, kdo naplňuje a osvobozuje. Když Božská Matka osvobodí muže a ženu ze sítě nevědomosti, cítí, že její role je u konce. Kundalini je síla šakti a každá žena představuje transcendentální šakti — Sílu Matky.
Odevzdáme-li se oduševněle Nejvyšší Matce v sobě — kundalini — můžeme osvobodit svou pozemskou existenci a vysvobodit se z nevědomosti. Svým neustálým odevzdáním se Vůli Nejvyšší Matky v sobě můžeme dojít naplnění.
Každému z vás nabízím svou nejhlubší vděčnost. Přišli jste sem s největší upřímností, abyste se dozvěděli něco o Síle Matky. Nic mi nedává větší radost než být k službám vašim aspirujícím duším. Někteří z vás jdou po cestě kundalini jógy, někteří následujete cesty jiné. Jsou různé cesty, po nichž můžeme jít, ale všechny nás vedou ke stejnému nejvyššímu Cíli. Co potřebujeme, je upřímnost. Co potřebujeme, je čistota. Co potřebujeme, je vědomý a neustálý vnitřní pláč. Tehdy nám bude Cíl, transcendentální Cíl, snadno na dosah.
7. března 1973Neexistuje žádné pevné a neměnné pravidlo, že hledající získá určitý druh zážitku. Můžete čekat cokoliv. Otevřou-li se čakry, okamžitě to poznáte. Je to, jako když otevřete dveře. Nyní jsou dveře zavřené, zamčené zevnitř nebo zvenčí. Ale jakmile je jednou otevřete, zjistíte, co je uvnitř pokoje. Když se otevřou dveře do vašeho třetího oka, budete schopni vidět minulost, přítomnost a budoucnost. Získáte moc jasnozřivosti. Navíc zjistíte, že vedle jasnozřivosti máte také schopnost slyšení na dálku. Budete se dívat na mě, pokud se ale bude něco dít někde jinde, dokážete to slyšet.
Dokud se však neotevře vaše srdeční centrum, nebudete schopni uslyšet v srdci bezzvuký zvuk. Jakmile se otevře vaše srdeční centrum, sami od sebe ucítíte vesmírnou jednotu. Něčeho se dotknete a okamžitě se s tou věcí ztotožníte a pocítíte s ní jednotu. Podíváte se na člověka a ucítíte jednotu s jeho utrpením nebo radostí nebo jakýmkoliv stavem, ve kterém se nachází. Když se určité centrum otevře, získáte kvality tohoto centra. Pokud se tedy nějaké centrum otevře, přirozeně to ucítíte.
Někdy však lidé čtou knihy a pokoušejí se meditovat a potom mají okamžitě pocit, že jejich centra jsou otevřená. To je však pouhá představa. Otevřít si centra není jednoduché a vyžaduje to velmi, velmi upřímná cvičení.Sílu můžeme použít dvěma způsoby: buď ke stavění, nebo k ničení. Přišli jsme sem, abychom stavěli, vybudovali Palác pravdy a lásky. Když stavíme, musíme se zeptat sami sebe, zda jsme odborníci — architekti nebo stavebníci. Pokud nejsme, pak stavba nebude dokonalá a může se kdykoliv zřítit.
Musíme tedy vědět, zda je pro nás rozumné sílu kundalini probouzet. Pokud cítíme, že je naše vnitřní nádoba čistá, pokud dokážeme přijímat Světlo bez jakýchkoliv překážek, potom si můžeme čakry snadno otevřít bez jakéhokoliv nebezpečí. Jestliže však vzbudíme kundalini předčasně svou neodbytnou touhou a úsilím, pak se můžeme dostat do velkých obtíží.
Jestliže si přejete jít cestou kundalini jógy, se vší pokorou vám radím, pokuste se nejprve otevřít srdeční centrum. Srdeční centrum je do velké míry čisté. Při otevření tohoto centra se očistí vitální a rušivé emoce. Jestliže si dokážete nejdříve otevřít srdeční centrum, vzít odtud čistotu a poté vstoupit do nižších center, potom zde nebude žádné nebezpečí.Na některých cestách takováto okultní síla neexistuje. Cesta je čistá a vy jen jdete kupředu a dosáhnete Cíle. Jakmile pak jednou dosáhnete Cíle, získáte všemocnou sílu, duchovní sílu. Stoupenec kundalini však často skončí jen se silou omezenou. Jen v několika málo případech hledající sešli z duchovní cesty, protože dosáhli duchovní síly. Ale síla kundalini, okultní síla, odvedla mnoho, mnoho upřímných hledajících pryč od Pravdy.
Většinou je síla kundalini prokletím, a ne požehnáním. Jestliže ji zneužijete, je to váš konec. Zničíte všechny své možnosti realizovat to Nejvyšší a bůhví kolik inkarnací vám bude trvat, než se vrátíte zpátky na správnou cestu. V devadesáti devíti procentech lidé sílu kundalini zneužijí. Jestliže ji však použijete správně, pak získáte inspiraci udělat pro svět něco dobrého.
Je mnoho duchovních Mistrů nejvyššího stupně, kteří nemají sílu kundalini, protože nenásledovali tuto cestu, ale mají duchovní sílu, která je mnohem silnější. Skutečná síla, duchovní síla, přichází k hledajícímu v průběhu jeho vnitřního růstu. Pokud je však Bůh potěšen hledajícím, který následuje jinou cestu, může dát tomuto hledajícímu trochu síly kundalini. Cítí-li Bůh, že by hledající mohl v budoucnu sílu kundalini potřebovat, aby Jej mohl určitým způsobem projevit, pak sešle posla, který ovládá kundalini, aby mu tuto sílu dal. V Božím pokoji jsou všechny možné duchovní vlastnosti. Když vstoupíte do Božího pokoje, uvidíte jednu krabici označenou Mír a další krabice s označením Světlo, Láska, Blaženost a Síla. Nyní se zajímáte pouze o Mír, ale Bůh cítí, že byste možná potřebovali také trochu Síly. Svět je takový, že když neukážete trošku síly, lidé nevěří. Jestliže tedy Bůh cítí, že ve svém životě potřebujete více Síly, ačkoli vy sami sílu kundalini nechcete, Bůh vám ji dá. Pokud však Bůh takovou potřebu necítí, pak i když budete pro sílu kundalini plakat, nedá vám ji.
Lidé začínají svou duchovní cestu se správným postojem — zajímá je pouze Bůh, Pravda, Světlo. Ale poté, co kráčejí dva nebo tři nebo šest měsíců, mají pocit, že cesta je příliš suchá. Vidí, že nezískávají jméno, slávu ani zázračnou sílu, a tak se vzdají a následují jinou cestu, jako je třeba kundalini. Když na takové cestě něco získáte, můžete ukázat světu veškerou svou zázračnou moc a mít pocit, že jste někdo. Tato moc vám však nikdy nedá ani špetku míru mysli.
Používání okultní síly žádným způsobem nepozvedá lidské vědomí. Jako kouzelník něco předvádíte a přináší to určitý druh vzrušení, které trvá několik minut nebo hodinu. Pak se ale vy i ti, které jste ohromili, budete cítit špatně. Víte, že to nebude trvat navždy a že existují vyšší pravdy a vyšší skutečnosti. Říkáte si: „Přišel jsem na svět pro mír, pro lásku, pro radost, pro štěstí, pro spokojenost. Je tohle ta spokojenost, kterou chci?“ A tak vstoupíte do skutečného duchovního života, kde kundalini není nutná. To, co je zde nutné, je pouze vnitřní pláč po Pravdě, Světle a Blaženosti. Jakmile jednou získáte Pravdu, Světlo a Blaženost, o sílu kundalini se už nebudete zajímat.
Je to jako s dítětem, které má pět korun. Ví, že může rozdělit těchto pět korun mezi pět dětí svého věku. Když ale dítě pozná, že jeho otec má tisíce korun, pak nebude mít o pět korun zájem. Těch tisíc korun zde představuje skutečnou duchovní sílu.
Jestliže chcete být spokojeni s trochou síly kundalini, meditujte pár hodin denně po šest nebo sedm let, což nic není. Realizace Boha, nemáte-li dobrého duchovního Mistra, vyžaduje řadu inkarnací. Budete-li se pouze koncentrovat na čakry a meditovat na sílu kundalini, potom tak jako ve čtrnácti nebo patnácti letech dokončíte školní docházku, stejně snadno získáte sílu kundalini. Pokud jste velice dobrý student, pak můžete přeskočit několik ročníků a získat sílu kundalini během pouhých čtyř, pěti nebo šesti let.Mnoho indických duchovních hledajících říká, že když se probudí kundalini, tehdy jim vitální žár, dynamický žár uvnitř subtilního těla často způsobuje velmi nepříjemný pocit. Tato energie přichází ze subtilního těla, ale cítíte ji ve fyzickém těle. Hledající, kteří jsou blízko k rozvinutí duchovních sil, velice často zjišťují, že snášet tuto intenzivní vnitřní sílu je příliš těžké. A tak sestoupí do běžného nižšího vitálního světa a sílu kundalini ztratí.
Mít zážitek kundalini po jednu nebo dvě minuty nebo po několik dní není těžké. Nejtěžší je otevřít si centra. To však není konec naší cesty. Otevření center nám dá psychickou sílu nebo okultní sílu nebo sílu duchovní. Tím nejdůležitějším je ale žít v božském Vědomí.
Jestliže se chce někdo naučit okultismu, musí se zcela vyhnout dvěma věcem. Mluvím o přísném okultismu, ne o černé magii a podobných věcech, které může praktikovat kdokoliv. Tyto dvě věci, kterým se musíme vyhnout, jsou strach a sex. Pokud je zde jakýkoliv strach, buď ve fyzickém nebo v mentálním nebo v psychickém, pak se velké dynamické okultní síly nemohou nikdy rozvinout. A pokud jsou v člověku nižší vitální aktivity, sexuální život a nečisté myšlenky, tehdy žádná okultní síla nemůže vstoupit.Třetí oko může být také otevřeno vzýváním přítomnosti Božského, vědomí Božskosti či božského Vědomí. Božské může mít podobu, nebo zůstat beztvarým. K tomu je však zapotřebí intenzivní aspirace.
Třetím způsobem je očištění celé bytosti. Uvnitř těla je subtilní tělo, vitálno jako takové, jemné vitálno, mysl a srdce. Jestliže dosáhnete očištění své vnitřní existence a celého fyzického a získáte vnitřní osvícení, potom budete schopni otevřít nejen své třetí oko, ale také všechna ostatní hlavní centra.
Podobně dokážete-li vzývat nekonečnou Milost Nejvyššího, dokážete-li přeměnit celou svou existenci v živoucí odevzdání se u Nohou Nejvyššího, tehdy si můžete třetí oko snadno otevřít. Vaším úkolem je pracovat; váš duchovní učitel vám dá zvláštní cvičení a zvláštní disciplínu, kterou byste měli dodržovat. Výsledek však přijde pouze tehdy, když sestoupí Milost. Osobní úsilí je nezbytné, ale pouhé osobní úsilí nestačí. Nad osobním úsilím je Milost Božského.
Milost může přijít přímo od Boha, prostřednictvím žijícího Mistra nebo od Mistra, který opustil tělo. Realizovaný Mistr nikdy neumírá, pouze odkládá svůj fyzický plášť. Realizovaní Mistři mohou kdykoliv přijít a inspirovat hledajícího a říci mu, co dělat. V případě obyčejné lidské bytosti platí „sejde z očí, sejde z mysli“. U realizované duše ovšem čas a místo nehrají roli. Stejně tak nehrají roli pro hledajícího, pokud má vnitřní spojení s pravým duchovním Mistrem.Budete-li se koncentrovat na srdeční centrum, získáte mír, lásku a radost. Když vstoupíte do srdce, pokuste se slyšet kosmický zvuk, bezzvuký zvuk. Jestliže pak vnesete lásku, radost, mír a blaženost ze srdce do centra mezi obočím, uvidíte, že tam nebudou žádné myšlenky.
Srdce je pro vás tím nejbezpečnějším místem, na které se můžete koncentrovat a meditovat. Jestliže to budete dělat, automaticky získáte pročištění, protože v srdci je duše, a duše je jedním s Nekonečnem. Odtud získáte vše.Dejme tomu, že se dozvíte, že váš nejdražší přítel má zemřít nebo že má dojít k nějaké katastrofě, které nejste schopni zabránit. Třetí oko vám může říci, co se má stát, nemůže tomu však zabránit. Je to pouze aspirace, vnitřní pláč, který stoupá k tomu Nejvyššímu a dotýká se Nohou Nejvyššího, a je to pouze Nejvyšší, kdo může zrušit kosmický zákon. Vidíte-li, že se schyluje ke katastrofě, musíte postoupit tuto záležitost Nejvyššímu. Jestliže je to však Boží Vůle, nemůžete tomu zabránit. Když duchovní hledající vidí, že se má něco přihodit v jeho nejbližší rodině — řekněme, že má někdo zemřít — pak se okamžitě ztotožní s Boží Vůlí. Ale pouze hledající, který je na velmi vysokém stupni aspirace, se může vědomě a spontánně ztotožnit s Boží Vůlí bez jakýchkoliv obtíží. Opravdoví duchovní Mistři jsou vždy jedním s Vůlí Nejvyššího; nikdy nemohou mít žádnou vlastní individuální vůli. Mohou cítit lítost, když vidí, že se má něco přihodit, jejich vnitřní bytost však zůstane nedotčená.
Pokud tedy bude mít otevřené třetí oko duchovní Mistr nebo někdo, kdo je na pokraji realizace, nebude v nesnázích. Jestliže se ale pokusí otevřít své třetí oko obyčejný hledající, který se právě vydal na duchovní cestu, hledající, jehož přirozenost není očištěna a který není duchovně příliš pokročilý, bude to velmi nebezpečné. Mnohdy není nádoba připravena, ale díky obrovskému odhodlání se to hledajícímu podaří a jeho třetí oko se otevře. Výsledek je pak nanejvýš odrazující a ničivý.
Ve vašem případě byste místo otevírání třetího oka měli meditovat na srdce a pokusit se v něm cítit neustálou Boží přítomnost. Musíte chtít být jen v Srdci Boha a uchovávat Jej ve svém srdci. Pak vás Bůh vytvaruje do svého vlastního obrazu a dá vám jen to, co je pro vás nejlepší. Nedá vám ani špetku něčeho, co ve svém životě nepotřebujete. Snažte se od Boha přitáhnout do své vnitřní bytosti mír, radost a lásku. Jestliže vstoupíte do srdce, budete schopni vejít do svého vlastního vnitřního slunce. Pokud to uděláte správně, uvidíte, že vše bude zalité světlem. Před vnitřním sluncem se nemůže objevit žádná nevědomost. Toto slunce okamžitě osvítí nebo přemění noc naší nevědomosti. Pokud tedy chcete realizovat to Nejvyšší a naplnit to Nejvyšší ve svém životě, pak se snažte aspirovat v srdci.
Jestliže tedy meditujete na ádžňa čakru neboli třetí oko, měli byste také cvičit koncentraci na srdce. V srdci získáte veškerou radost a veškerou lásku, které předčí vaše očekávání. Stanete se neoddělitelně jedním s Univerzálním Vědomím. Až dosáhnete radosti a lásky a získáte jistotu ve své meditaci, můžete si přát dostat vizi nebo moudrost třetího oka.
Existují lidé, kteří si otevřeli toto centrum mezi obočím, aniž by měli otevřené své srdeční centrum, a díky Milosti Nejvyššího neudělali takzvané chyby. Otevřete-li své třetí oko dříve, než budete mít otevřené srdeční centrum a než bude emocionální část vaší přirozenosti úplně pročištěna, stanete se obětí nemilosrdného pokušení. Budete se snažit něco vnitřně uvidět a okamžitě o tom povíte lidem, nebo se pokusíte do někoho vstoupit, abyste spatřili, co se uvnitř něj děje. Jsou tisíce a jedna věc, které vás nakonec odvedou daleko, daleko od cesty duchovnosti.
Ženy, bez výjimky, by se měly snažit meditovat na srdeční centrum, anáhata čakru. Otevřít si srdeční centrum je pro ně snazší než pro muže. Pro muže je snazší otevřít si ádžňa čakru, třetí oko. Přesto si však muži i ženy musí nakonec otevřít obě centra. Existují i jiná centra, ale mysleme nyní pouze na tato dvě. Když meditujete, koncentrujte se nejdříve na srdeční centrum a poté na ádžňa centrum.Ačkoliv jsou vědomí a světlo neoddělitelné, někteří duchovní Mistři viděli světlo dříve než vědomí, jiní spatřili vědomí dříve než světlo. Cítí, že to, které viděli jako první, je zdrojem toho druhého. Je to jako dva prsty jedné ruky. Řekněme, že jméno jednoho prstu je světlo a jméno druhého prstu je vědomí. Když uvidíte nejprve ten, který se nazývá světlo, pak okamžitě řeknete: ,,Zdrojem je světlo.“ A uvidíte, že vědomí samotné je uvnitř tohoto světla. Ale uvidíte-li jako první prst vědomí, pak řeknete: „Zdrojem je vědomí.“ A uvidíte, že světlo je uvnitř vědomí.
Přijde ale doba, kdy spatříme, že světlo a vědomí jsou neoddělitelné. Patří k sobě jako dvě strany jedné mince. Jestliže od vás něco kupuji a dám vám korunu, nezáleží na tom, která strana mince je k vám otočená. Přijmete ji, protože jste si jisti, že má i druhou stranu. Je tam vše, co je potřeba. A tak světlo a vědomí kráčejí vždy společně. Pokud člověk nežije v transcendentálním vědomí, pak duchovní světlo nemůže správně působit.
Ano, můžeme je od sebe oddělit, když použijeme své lidské vědění a svou lidskou moudrost. Ale používáme-li svou božskou moudrost, božské světlo, božské vědomí, nedokážeme duchovní srdce oddělit od třetího oka. Doplňují se jako manžel a manželka. Protože srdce je obvykle veškerou sladkostí a láskou a třetí oko je veškerou silou a světlem osvícení, můžeme říci, že srdce je manželkou a třetí oko manželem. Manželčiny hlavní kvality jsou jemnost a laskavost, zatímco manželovy hlavní kvality jsou vědění a moudrost.
Velmi moudří lidé ale zároveň cítí, že třetí oko je také srdcem, protože co jiného je srdce než to, co nám dává uspokojení? A co nám může přinést uspokojení? Jenom světlo! A tak jestliže nám světlo ze třetího oka přináší uspokojení, pak se přirozeně zabýváme kvalitou srdce. A co nám může dát stálý pocit moudrosti? Moudrost přichází, jen když jsme hluboko uvnitř, v nejzazších zákoutích svého srdce, kde si spolu hrají Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost. Přisvojit si Nekonečnost za svou zcela vlastní, považovat nekonečné světlo a blaženost na věky za své vlastní: to je moudrost. A tak můžeme říci, že moudrost pochází ze srdce. Tímto způsobem se srdce a třetí oko doplňují. Tak jako Puruša a Prakriti, Bůh Otec a Bůh Matka, třetí oko a srdce patří k sobě.Univerzální Vědomí, věčné Vědomí, nekonečné Vědomí — to vše je v duchovním srdci. Na jedné straně v duchovním srdci sídlí Božskost, Nesmrtelnost, Věčnost a Nekonečnost, na druhé straně srdce vše přesahuje.
Duchovní srdce je zde v hrudi, zde na čele, všude. Protože je nekonečné, prostupuje celým vesmírem. Bůh je všemohoucí ne proto, že je větší než největší, ale proto, že v tomto okamžiku může být tím nejnepatrnějším a nejbezvýznamnějším mravencem, a v příštím okamžiku může být nekonečně rozlehlejší než oceán. Nazýváme ho Bohem právě proto, že může být, čímkoliv být chce: větším než největším, stejně jako menším než nejmenším. Duchovní srdce má stejnou schopnost. Ačkoliv je nekonečné, věčné a nesmrtelné, může lehce obývat fyzické srdce. Má také schopnost dovést fyzické srdce ke své Rozlehlosti, ke své Nekonečnosti, ke své Věčnosti.
V jedné chvíli se Nekonečné oddělí od konečného, v další pozve konečné do sebe a stane se s ním úplně jedním. V duchovním životě může kapka vstoupit do oceánu, ale oceán má také schopnost vstoupit do drobné kapky.Všechny zázraky, které můžete zažít prostřednictvím síly kundalini, jsou jako hra dětí v zahradě. Dítě má schopnost utrhnout květinu nebo někoho štípnout nebo ukazovat svou sílu tím, že háže kameny a dělá všemožné nezbednosti. Vesmírná Matka pozoruje hry svých dětí. Stejně jako obyčejná matka má ráda, když si její děti okolo ní hrají. „Moje děti umí skákat, umí běhat, umí házet,“ říká. „Užívejme si tedy hru, Kosmickou hru.“ Otec ale cítí, že si děti nemohou stále jen hrát. Musí se někdy také učit, jinak zůstanou hloupé.
Když si dítě hraje, získává radost, fyzickou radost. Pokud ale studuje, získává jiný druh radosti: radost, která je hlubší a více naplňující. Dosáhne-li někdo něčeho na fyzické úrovni, vážíme si ho. Když někdo udělá něco velkého na mentální úrovni, uznáváme jej ještě více. Když někdo dosáhne něčeho na psychické úrovni, pak jej ti, kteří jsou schopni to ocenit, uznávají dokonce ještě více. A když někdo dosáhne něčeho na úrovni duše, na Boží úrovni, pak jej ti, kteří o tom vědí, uznávají ze všech nejvíce. Sri Ramana Maháriši se nezajímal o studium, Šrí Rámakrišna se nezajímal o studium. Všichni učenci západního světa by však měli jít a dotknout se nohou těchto nevzdělaných mužů nekonečné moudrosti. Čím výše, čím hlouběji jdeme, tím přesvědčivější, cennější a více osvětlující moudrost získáme. V duchovní říši je síla kundalini jako úspěchy na fyzické úrovni.
Matka cítí, že přestože je jejímu synovi šedesát let, je stále jejím malým dítětem, jejím batoletem. Když však otec vidí, že jeho synovi je třináct nebo čtrnáct let, okamžitě se mu pokouší předat všechnu svou moudrost. Říká: „Už se nemůžeš nazývat dítětem. Zítra mohu zemřít a ty mě budeš muset nahradit a převzít plnou zodpovědnost za všechnu mou práci.“ Matka říká: „Ne! Ne! Ne! Chci, aby mé děti zůstaly zde se mnou.“ Neříkám ani slovo proti matce. Matčinou přirozeností je ale považovat své syny za své věčné děti. Nejvyšší otec říká: „Jste věčné děti, pravda, ale musíte pro Mne pracovat. Musíte na sebe vzít zodpovědnost za celý vesmír. Předvádět se a dělat podobné věci vám vydrží pět let, deset let, dvacet let, ale není možné to dělat navěky.“
Stejná Matka, stejná Vesmírná Matka, jež má sílu kundalini a jež je silou kundalini samotnou, tuto sílu daleko, daleko překračuje. Svým aspektem vždy přesahujícího Za se prolíná se svým chotěm — Purušou, Šivou nebo Absolutním. Se svým vždy se překonávajícím Vědomím je jedním s Absolutním. Na druhou stranu, ve svém hravém Vědomí hraje se svými dětmi Kosmickou hru.
Otec říká dítěti, aby překročilo Kosmickou hru, protože pouze tehdy, když je člověk nad Kosmickou hrou, dosáhne nekonečného míru, světla a blaženosti. Otec říká: „Musíš jít za kundalini, do vyššího stavu vědomí. Nejprve vejdi do sušupti, stavu hlubokého spánku. Poté do šapna, stavu snění, pak do džágriti, bdělého stavu, a nakonec vstup do turíja, transcendentálního Vědomí. A mé děti, dokonce i tento stav můžete překonat a ponořit se do sahadža samádhi, což je stálá, spontánní a dynamická jednota se Mnou na všech úrovních skutečnosti.
Syn Boží, Ježíš Kristus, byl na zemi třicet tři let. Pouze během posledních tří let svého života předváděl zázraky. Myslíte si, že jej svět stále zbožňuje a uctívá jenom proto, že uměl kráčet po vodě nebo že dokázal oživit mrtvého muže? Ne, není stále uctíván kvůli svým zázrakům, ale proto, že shůry snesl věčné Vědomí, nekonečné Vědomí. Šrí Rámakrišna nepředváděl zázraky téměř žádné a bylo mnoho, mnoho jiných duchovních Mistrů, kteří zázraky nekonali. Cítili, že předvádění zázraků na fyzické úrovni by bylo dětinské ve srovnání s tím, čeho jsou schopni dosáhnout na duchovní úrovni, v oblasti srdce, kde sídlí nekonečný mír, světlo a blaženost.
Síla kundalini a všechny zázračné síly na zemi jsou prchavé, protože jsou to síly pozemské. Síla transcendentálního Já je však nekonečná a nesmrtelná. Pro duchovního hledajícího je tím nejdůležitějším na zemi probuzení vědomí a realizace svého Já, protože to je věčné. Jestliže sem někdo přijde a předvede nějaký zázrak, budeme tím ohromeni. Ale v okamžiku, kdy se vrátíme domů, nezůstane nám nic, co by uchovalo naši víru v to, co jsme viděli. Bude se nám to zdát jako pouhá kouzla a triky. A jak dlouho dokážeme mít uvnitř radost z kouzelníka? Když však někdo pozvedne naše vědomí třeba jen na pouhou vteřinu, nebo jestliže to uděláme my sami silou své intenzivní aspirace, pak naše víra v tento zážitek potrvá, protože to byla naše vlastní vnitřní zkušenost. Potřebujeme to, co trvá věčně. Je to Nesmrtelnost, vnitřní Nesmrtelnost, co potřebujeme, a ta přichází probuzením a pozvednutím našeho vědomí.V tomto bodě vašeho duchovního života není pupeční centrum bezpečným centrem. Je to centrum dynamismu, síly, moci a podobně. Měl byste meditovat na své srdce, abyste získal mír, lásku a radost. Budete-li mít mír, lásku a radost, ucítíte, že mír sám je síla, láska sama je síla, radost sama je dynamická síla.
Otevřete-li si pupeční centrum, v němž je dynamismus, a zneužijete-li tohoto dynamismu, stane se z něj surová agresivita. Pupeční centrum je také emocionálním centrem. S těmito emocemi můžete sami sebe rozšířit a stát se Nekonečným. Na druhou stranu, jestliže začnete přijímat emoce z pupečního centra, můžete se stát obětí pozemských požitků a lidských slabostí. Proto vám Bůh nedovoluje otevřít si toto centrum. Chrání vás.
Bůh nechce, abyste zneužili dynamické vlastnosti, které máte uvnitř a v okolí svého pupečního centra. To, co od vás chce, je vnitřní pláč po Něm. Tento pláč je pouze v srdci. Pláčete-li opravdu po Bohu, nezáleží na tom, kde právě jste nebo v jaké pozici se nacházíte; musíte dozajista pocítit Boží Přítomnost. A jakmile cítíte Boží Přítomnost, můžete ucítit, že božská energie, kundalini, již byla probuzena a stoupá k nejvyššímu. Stoupá od jednoho centra k druhému, vzhůru, vzhůru, vzhůru. Jestliže dokážete uvnitř sebe cítit živoucí Boží Přítomnost, tato energie, o které mluvíte, bude zanedlouho v nezměrné míře vaše.
Vy nemůžete žít bez Boha, já nemohu žít bez Boha. Každý musí žít s Bohem. Cítit Jeho živoucí Přítomnost je ale něco jiného. Ti, kteří realizovali Boha, cítí Boží živoucí Přítomnost dvacet čtyři hodin denně. Jestliže pláčete pro tuto živoucí Přítomnost, celá vaše bytost — vaše vnitřní existence i vaše vnější existence — bude zaplavena božským dynamismem a bezmeznou energií.Jestliže si člověk otevře tuto čakru, pak bude tvořit nejrůznější věci. Může být spisovatelem, může být zpěvákem, může být tanečníkem. Když je tato čakra otevřená, znamená to, že člověk má volný přístup do světa tvořivosti. Toto centrum má zvláštní spojení s univerzální hudbou. Tato univerzální hudba je zcela odlišná od hudby, kterou hrajeme nebo slyšíme. Tato hudba je nebeská, neumíme ji vyjádřit. Tuto hudbu slyšíme uvnitř srdečního centra, anáhaty. Naše obyčejné lidské uši ji nemohou slyšet. Tuto hudbu slyšíme svým vnitřním uchem.
Dokud nemáme pátou čakru otevřenou, vyjádření, odhalení a projevení jsou pouhou představou. Můžeme Pravdu realizovat, ale dokud není Pravda odhalena a projevena v tomto světě, je pouhou představou. V jiných světech, ve vnitřních světech, je skutečností. Do doby, než vidíme něco přímo před nosem, máme plné právo to popírat. Když se hrdelní čakra otevře, představa se přemění na skutečnost. To, co nazýváme představou, je v nějakém jiném světě skutečností. V jiném světě má vize svou skutečnost svým vlastním božským způsobem. Dokud se ale nepřemění ve skutečnost ve vnějším světě, plně ji nepřijmeme. Ve chvíli, kdy je pátá čakra otevřena, vše, co se nalézá uvnitř jako možnost, vyjde na povrch, aby se to božsky projevilo. Toto centrum je tedy místem vyjádření, odhalení a projevení skryté vnitřní Pravdy.From:Sri Chinmoy,Kundalini: Síla Matky, Madal Bal, 1994
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/kmp