Moji bratři knihomolové

Když jsem doma štípal bratry nebo o nich zalhal, všem bylo jasné, kdo byl viníkem, protože moji bratři byli všichni světci. V naší rodině se nikdo s nikým nepral. Hubovali si navzájem nebo si nadávali, ale fyzické násilí se netolerovalo. Já jsem zápasil a dělal jiné věci, ale ostatní nebrali sport vážně. Jenom Mantu trochu běhal. Hriday se nevěnoval žádnému sportu, Chitta jenom chodil. Byli to knihomolové. U nás v rodině jsem já psal knihy a oni knihy četli. Moje povaha je úplně jiná než u mých sourozenců, naprosto jiná. Podle povahy byste řekli, že jsou to Brahmíni. Já jsem byl jediný Kšátria, válečník. Oni všichni vedli vážný duchovní život, ale já jsem byl úplný opak, zejména v době, kdy jsem vyrůstal v Chittagongu. V té době se ještě vážnost v mém životě nenarodila. Byl jsem vagabund. Když jsem vstoupil do Ášramu, samozřejmě jsem ihned zanechal svého života vagabunda. Také jsem už nikdy neuhodil své bratry. Byla to transformace ze dne na den.

From:Sri Chinmoy,Můj bratr Chitta, Michal Petříček, 2018
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mbc