Protože cítíte, že duchovní aspirující by měl věnovat více pozornosti srdci než mysli, předpokládám, že vaše cesta je především cestou srdce. Mohl byste mi prosím říci, jakými způsoby se vaše cesta snaží směrovat pozornost aspirujícího na srdce?

Sri Chinmoy: Láska, oddanost, odevzdání: to je naše cesta. Láska je první příčka, oddanost je druhá příčka a odevzdanost je třetí a konečná příčka na našem duchovním žebříku. Jak víte, srdce je sídlem lásky. Lidskou lásku okamžitě následuje zklamání, ale božská láska je rozšířením našeho vědomí. Lidská láska znamená jen jednu věc: vlastnit a být vlastněn. Božská láska znamená jinou věc: osvětlovat a být osvícen, osvobozovat a být osvobozen. Když se snažíme vlastnit druhé, okamžitě jsme vlastněni, když se snažíme druhé osvítit a osvobodit, sami jsme osvíceni a osvobozeni.

V lidské lásce vidíme významnou věc. Když někoho milujeme, snažíme se strávit svůj drahocenný čas s tou určitou osobou, nebo myšlením na ni. Oddáme se té osobě. V duchovním životě také, pokud skutečně milujeme Boha, nebo nějakého duchovního Mistra, potom přirozeně budeme mít vnitřní nutkání nabídnout mu svou čistou lásku a oddat se mu skrze svou aspiraci a sebezasvěcení. Jinak to, co máme, není pravá láska. Dokonce i lidská láska nabízí svobodně svou službu, aby potěšila milovaného. V duchovním životě musí být toto sebenabízení mnohem intenzivnější. Musíme být připraveni dát vše, co máme a čím jsme Bohu, našemu duchovnímu Mistru, cestě, kterou následujeme. Toto naprosté sebenabízení je oddaností.

Ale úplné osvobození přichází pouze s odevzdáním se Vůli Nekonečného. Odevzdáním své konečné existence Nekonečnému se stáváme vědomě jedním s Nekonečným. Nevcházíme do neznámé osoby nebo do cizince, Nekonečno je naší vlastní nerealizovanou silou.

Konečné bylo vždy nenaplněnou, neprojevenou částí Nekonečna. Jako běžné lidské bytosti jsme koneční, ale jako vědomé božské nástroje nemůžeme být nikdy koneční, protože uvnitř nás vystoupila do popředí zářící Božskost Nejvyššího.

Musíme mít v sobě pocit pravé lásky pro Nejvyššího. Potom musíme vědět, že naše láska nalezne vyjádření jedině v upřímném sebezasvěcení. Ale abychom dosáhli pravého naplnění stále a věčně, musíme cítit svou pravou jednotu s Absolutním. Srdce má tajný klíč, který otevírá dveře ztotožnění a dovoluje nám spatřit naši jednotu s Bohem. Když už cítíme svou jednotu s Absolutním, musíme učinit tuto jednotu naprostou, trvalou a věčnou. Pro to potřebujeme božské poselství odevzdání. Pro realizaci Boha je naprosto nezbytné naše jasné, bezvýhradné, neoddělitelné, věčné, nepodmíněné odevzdání. Láska je první nutností. Oddanost je druhou nutností. Odevzdanost je třetí a konečnou nutností. Tyto tři kroky nás zavedou rychle, bezpečně a jistě k našemu transcendentálnímu Cíli.

From:Sri Chinmoy,Zmatek mysli a osvícení srdce, část 2, Sri Chinmoy Centrum, 1997
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mch_2