Když mi bylo čtrnáct nebo patnáct let, poprvé jsem to zkusil u paty mangovníku. Před naší jídelnou byla zahrada a v té zahradě rostl mangovník, kam jsem chodil meditovat. Jednoho dne jsem si při meditaci řekl: "Jogíni dokážou zastavit své srdce. Podívám se, jestli to dokážu i já. Možná budu trochu trpět, možná zemřu. Pokud budu trpět nebo zemřu, nic se nestane." Zastavil jsem srdce a pak jsem pokračoval v meditaci dalších dvacet minut nebo půl hodiny. Nic se nestalo.
Ale to mohou dělat jen jogíni a duchovní mistři. Bůh vám ze svého nekonečného Soucitu dal nahlédnout do této zkušenosti. Měli byste být velmi šťastní a hrdí. Když se pak stanete jogínem, je na vás, abyste zastavili tlukot svého srdce a pak meditovali. Znamená to, že fyzické zcela ustalo a vládne duchovní. V tu chvíli fyzické nepotřebujete. V tuto chvíli vládne fyzická bytost duchovnímu. Když se však srdce zastaví, je to duchovní, co vládne fyzickému, a v té chvíli se vědomě sjednotíme s Bohem.From:Sri Chinmoy,Meditace: volba člověka a hlas Boha, část 1, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mcv_1