Mluvíte o duchovních cvičeních, ať už propracovaných, nebo velmi jednoduchých. Když jako obyčejní lidé posloucháme hudební skladbu nebo vidíme velmi skvělé umělecké dílo, pociťujeme určitý druh radosti. Je radost, kterou dosáhnete po mnoha letech duchovní praxe, stejná jako radost, kterou jsme tehdy na okamžik dosáhli, nebo je větší?

Sri Chinmoy: Je to jiný případ. Když slyšíte hudební skladbu, přenesete se na chvíli do říše extáze. Pak, po pěti nebo deseti minutách, hudba odezní a radost se vytratí. Když něco tvoříte, zažíváte radost z tvorby. V extázi jste patnáct minut, půl hodiny nebo den či dva. Pak se vaše radost vytratí. Proč? Protože radost, kterou máte ze své tvorby nebo z tvorby někoho jiného, je omezena kapacitou této tvorby. Vaše tvorba může mít schopnost poskytovat radost pět nebo deset minut. Pak přestane. Je to proto, že jste nevytvořili něco nekonečného nebo věčného. Ale až budete meditovat patnáct nebo dvacet let osm nebo deset hodin denně, budete mít volný přístup k něčemu bezmeznému, nekonečnému.

Když meditujete, vstupujete do Nesmírného — do nesmírného moře nebo nesmírné oblohy nebo do nekonečného Světla. Když vstoupíte do Nesmírnosti, stanete se z Boží milosti proudem, který nekonečně teče jako Ganga stékající z Himálaje. Když tedy meditujete, získáváte nepřetržitý tok vnitřní radosti. Radost, kterou získáváte z nějaké pozemské tvorby, trvá krátce, protože stvořitel i výtvor jsou spoutáni. Meditací však vstupujete do neohraničenosti. Pak je vaše radost skutečně spontánní a trvalá.

Když duchovní Mistr říká, že má vnitřní Mír, vnitřní Radost, vnitřní Blaženost, vlastní je trvale. Plynou neustále z jeho nitra, protože vrostl do Zdroje. Tato Radost je nekonečně větší a více naplňující než pomíjivá radost, kterou může prožívat obyčejný člověk.

From:Sri Chinmoy,Meditace: volba člověka a hlas Boha, část 1, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mcv_1