Řekněme, že stojíte uvnitř svého domu u dveří. Je na vás, abyste otevřeli dveře, své mentální dveře, a vpustili dovnitř jen ty božské myšlenky, které vás povzbudí, inspirují, pozvednou vaše vědomí. Jsou to vaši přátelé. Pokud vidíte, že vaši přátelé jsou venku a chtějí vstoupit, okamžitě je pustíte dovnitř. Pokud tam však uvidíte své nepřátele — pochybnosti, strach, žárlivost, úzkost, obavy — dovnitř je nepustíte.
Ale opět, máte-li dostatek vnitřní síly, když se ve vaší mysli objeví nedobrá myšlenka, neodmítnete ji; přeměníte ji. Je to takhle. Někdo zaklepal na vaše dveře. Pokud víte, že máte dostatek síly, abyste ho jakmile vejde donutili, aby se choval správně, pak můžete otevřít dveře a nechat ho vstoupit. Pokud však nemáte dost síly, abyste ho přinutili chovat se slušně, pak by bylo moudré nechat dveře zavřené. Nechte je zavřené jeden den, měsíc nebo rok. Až získáte více síly, pak přijměte výzvu a dveře otevřete. Pokud totiž tyto špatné myšlenky nepřemůžete, budou se vracet, aby vás znovu a znovu obtěžovaly. Nejprve je odmítnete, pak je přijmete a proměníte a nakonec je zcela překonáte.
Se špinavou hlínou svých myšlenek musíme zacházet jako božský hrnčíř. Pokud se hrnčíř bojí hlíny dotknout, pokud se jí odmítá dotknout, pak hlína zůstane hlínou a hrnčíř nebude moci světu nic nabídnout. Hrnčíř se však nebojí. Dotkne se hlíny a vytvaruje ji po svém do něčeho krásného a užitečného. Naší závaznou povinností je přetvářet nebožské myšlenky. Ale kdy? Když jsme schopni to bezpečně udělat. Pokud nejsem hrnčíř, co mohu udělat s hroudou hlíny? Když se jí dotknu, jen se ušpiním.
Pokud je však člověk začátečník, neměl by do své mysli vůbec vpustit žádnou myšlenku. Rád by nechal vstoupit své přátele, ale neví, kdo je přítel. A i když ví, kdo jsou jeho přátelé, když otevře dveře, může zjistit, že přímo před ním stojí jeho nepřátelé, a než jeho přátelé překročí práh, jsou již jeho nepřátelé uvnitř místnosti. Jakmile nepřátelé vstoupí, je velmi obtížné je vyhnat. K tomu potřebuje sílu pevné duchovní kázně. Někdo se může patnáct minut zabývat božskou aspirací, duchovními myšlenkami, a pak v pouhé letmé vteřině do něj vstoupí nedobrá myšlenka a jeho meditace bude zničena. Nejlepší tedy je nepřipustit si během meditace žádné myšlenky.From:Sri Chinmoy,Meditace: volba člověka a hlas Boha, část 2, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mcv_2