Jak se dá meditace prakticky využít?

Sri Chinmoy: Jak se dá meditace využít prakticky? Nejprve musíme vědět, zda jsme, nebo nejsme praktičtí. Říkáme o někom, že je praktický, když ve svém vnějším životě dělá správné věci ve správnou chvíli. Myslí a jedná určitým způsobem, tak aby jej druzí neoklamali a jeho vnější život plynul hladce, bez velkých katastrof. Ale nehledě na to, jak chytří, jak upřímní a jak uvědomělí jsme, jsou chvíle, kdy jsme ve vnějším životě ztraceni. Nevíme, co říci. Nevíme, co udělat. Nevíme, jak se zachovat. Nebo navzdory tomu, že říkáme a děláme správnou věc, všechno se vyvíjí špatně. Nevíme, jak se vyrovnat se svou vnější existencí, nedokážeme zvládnout svůj život. Upřímně chceme něco udělat nebo se něčím stát, ale nejde nám to.

Proč se to stává? Stává se to proto, že naše vnější schopnost je vždy omezena naší omezenou vnitřní bdělostí. Jsme-li však praktičtí ve vnitřním životě, děláme-li ve vnitřním světě správné věci, nebudeme ničím omezeni, protože budeme mít vnitřní bdělost. Ten, kdo má vnitřní bdělost, má volný přístup k nekonečné Pravdě a trvalé Radosti a dokáže snadno ovládat svůj vnější život. Co nám přináší vnitřní uvědomění? Meditace. Když se modlíme a meditujeme, ve svém vnitřním životě jsme praktičtí a chováme se v něm správně. Praktické věci musí být vždy přirozené, a co může být přirozenější a spontánnější než hledání naplnění Boha? Jak můžeme naplnit Boha? Meditací.

Vnitřní život neustále přináší poselství Lásky, Pravdy a Boha. Vnější život se tak nechová. Kde je pravda, tam je semínko. Dovolme semínku, aby vyklíčilo, stalo se rostlinou a pak stromem. Až se stromu urodí ovoce, můžeme ho sníst. A zatímco ho budeme jíst, uvědomíme si, že toto ovoce patří vnějšímu světu, ačkoliv jeho zdroj je ve vnitřním světě. Spatříme, jak se schopnost vnitřního světa projevuje ve vnějším světě. Vždy rosteme z nitra, ne z vnějšku. Je to ze semínka v zemi, ze kterého vyroste rostlina. Z vnitřku rosteme navenek.

Bez ohledu na to, kolik hodin pracujeme, kolik hodin mluvíme, co děláme nebo co říkáme ve svém vnějším životě, Světlu Pravdy se nepřibližujeme. Pokud ale nejdříve meditujeme a pak jednáme a mluvíme, tehdy děláme tu správnou věc a stáváme se správnými lidmi. Vnitřní život a vnitřní skutečnost musí vést vnější život, a ne naopak. Ne! Životní dech vnějšího života musí vycházet z vnitřního života. Vnitřní skutečnost musí vstoupit do vnějšího života každého hledajícího na zemi. Jen tak můžeme být ve vnějším životě skutečně praktičtí.

Vnitřní život neaspirujícího člověka není nikdy praktický; je jen představivostí. Člověk přirozeně nechce vstoupit do světa představ, protože si myslí, že jeho představivost skončí zklamáním. Ale ten, kdo je dost statečný, aby vstoupil do vnitřního života a poznal, zda je to jen představivost nebo není, uvidí, že vnitřní život je praktický, skutečný a přirozený. Náš lidský způsob přemýšlení o Pravdě, Bohu a Světle není správný. Proto věci, které jsou normální, se nám zdají nenormální. Božsky normální věci jsou Láska, Světlo, Mír. A tyto normální věci jsou také věčné. Buďme stateční. Vstupme do vnitřního světa a vynesme ve vnějším světě do popředí věci, které vnitřní svět může nabídnout. Vnější svět se potom stane také božsky normální, praktický a naplňující.

From:Sri Chinmoy,Meditace: volba člověka a hlas Boha, část 1, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mcv_1