Měl by se člověk stáhnout do ústraní a odmítnout lidstvo, aby meditoval?

Sri Chinmoy: Ten kdo medituje, jedná jako božský hrdina uprostřed lidstva. Lidstvo je neoddělitelnou součástí Boha. Jak bychom mohli obejmout božskost odmítáním lidskosti? Musíme přijmout svět takový, jaký je nyní. Nepřijmeme-li něco, jak to můžeme změnit? Kdyby se hrnčíř nedotkl hroudy hlíny, jak by z ní mohl vytvarovat hrnek? Ten, kdo medituje, se musí chovat jako božský hrdina uprostřed lidstva.

Lidstvo je v současnosti daleko, daleko od dokonalosti. Ale i my jsme součástí tohoto lidstva. Jak se můžeme přestat starat o své vlastní bratry a sestry, kteří jsou jako údy našeho vlastního těla? Jestliže to uděláme, omezíme tím jen svou vlastní schopnost účinně ve světě jednat. Musíme přijmout lidstvo jako své zcela vlastní. Máme-li schopnost inspirovat druhé, pokud jsme o jeden krok napřed, tehdy máme možnost sloužit božskosti v těch, kteří nás následují.

Nemusíme tedy chodit do himálajských jeskyní. Musíme se tváří v tvář postavit světu tady a teď. Tvář světa musíme přeměnit silou svého zasvěcení božskosti v lidstvu. Meditace není únik. Meditace je přijetí života jako celku se záměrem přeměnit jej pro nejvyšší projevení božské Pravdy tady na zemi.

From:Sri Chinmoy,Meditace: volba člověka a hlas Boha, část 2, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mcv_2