Meditace: volba člověka a hlas Boha, část 2

Předmluva autora

Duchovnost má tajný klíč, který otevírá Dveře Božského. Tímto klíčem je meditace. Meditace zjednodušuje náš vnější život a dává energii našemu vnitřnímu životu. Meditace nám dává život přirozený a spontánní, život, který se stává tak přirozeným a tak spontánním, že nemůžeme dýchat, aniž bychom si byli vědomi své vlastní božskosti. Meditace je božský dar. Je to přímá cesta, která vede aspiranta k Jedinému, ze kterého sestoupil. Meditace říká aspirantovi, že jeho lidský život je tajná a posvátná věc, a tím potvrzuje jeho božské dědictví. Meditace mu dává nové oči, aby viděl Boha, nové uši, aby slyšel Hlas Boha a nové srdce, aby cítil Přítomnost Boha.

Bůh Sám ví

```

Promluvte si s ostatními.

Naučíte se.

Mluvte sami se sebou.

Naučíte se víc.

Přestaňte mluvit,

mlčte.

Bůh bude mluvit a bude se učit

pro vás.

Naučíte se všechno,

co ví jen Bůh. ```

Vídával jsem kolem svého srdce zlaté světlo, ale teď ho již nevidím. Jak si mohu obnovit tuto překrásnou přítomnost?

Sri Chinmoy: Začněme se slovy "zlaté světlo". Každé světlo má svůj význam. Zlaté světlo ve skutečnosti přichází z úrovně vědomí, které říkáme supermysl. Supermysl je nekonečně výš než fyzická mysl. Nad fyzickou myslí sídlí intuice, nadmysl, a nad nadmyslí je supermysl. Zlaté světlo sestupuje ze supermysli.

Toto zlaté světlo má zvláštní význam. Zlaté světlo je božské projevení. Když toto světlo božského projevení sestupuje a dotkne se pozemského vědomí, zčervená. Někdy světlo ustoupí, jestliže cítí, že nemůže kvůli nedostatku čistoty v srdci zůstat. Jestliže srdce není čisté, je pro světlo nemožné v něm zůstat natrvalo. Když je srdce čisté, světlo důkladně a uspokojivě pracuje nejprve v oblasti srdce, potom se přesune do vitálna a do fyzického.

Nevidíte-li toto světlo, nebuďte zklamaní. Působí na jiné úrovni vědomí. Když začátečník vidí světlo, má pocit, že dělá neobvyklý pokrok. Do určité míry je to pravda. Pokud vám Bůh ukáže světlo, přirozeně budete inspirováni, abyste se ponořili hluboko do moře duchovnosti. Pokud však bude Bůh cítit, že to, co potřebujete, je mír, a ne světlo, bude uvnitř vás působit jiným způsobem.

Ve vás, kvůli vaší bohaté čistotě, světlo stále zůstává. Teď pracuje uvnitř vašeho vitálna a někdy přechází do fyzického. Znovu získat viditelnou přítomnost světla není nezbytné. Chcete-li následovat duchovní cestu, není to světlo, co chcete — je to Boží neustálý Zájem o vás, Boží skutečná Láska a Boží Požehnání. Když máte Boží Zájem, může si vzít podobu Světla, Míru nebo Síly.

Nejdůležitější je těšit Boha Božím vlastním Způsobem. Silou své odevzdanosti můžete požádat: „Bože, udělej mě čímkoliv chceš, abych mohl být Tvým nástrojem.“ Přejete si znovu získat onu nádhernou přítomnost světla, ale když ho spatříte, nedostane se vám nejvyššího uspokojení, neboť nenaplníte Boha Jeho vlastním způsobem. Chcete-li Milost Boha, mohu se za vás modlit k Bohu a ujišťuji vás, že získáte zlaté Světlo. Ale nepotěší vás to, protože víte, že vaším nejvyšším cílem je potěšit Boha Jeho vlastním způsobem. Dá-li vám Bůh zážitek, měli byste Mu být nesmírně vděční. A pokud vám ho nedá, musíte být vděční úplně stejně, protože On ví, co je pro vás nejlepší. Vaším úkolem je věrně, z plného srdce a oduševněle meditovat a Božím úkolem je dát vám Světlo nebo Požehnání nebo Mír nebo Sílu. Bůh vám dá to, co má a čím je, pokud vy Mu dáte to, co máte a čím jste. Co máte, je nevědomost, a čím jste, je aspirace. Mou prosbou tedy je, abyste těšili Boha Jeho vlastním způsobem a nestarali se o věci, které jste kdysi měli a nyní máte pocit, že vám chybí.

Včera, když jsem meditoval, jsem dostal z ticha poselství: "Milujte se navzájem." Když při meditaci dostaneme takové poselství, měli bychom na něho meditovat a přijmout ho do sebe?

Sri Chinmoy: Když během meditace dostaneme v mysli zprávu, musíme vědět, zda je v nižší mysli, fyzické mysli — neklidné, agresivní, destruktivní a pochybovačné mysli — nebo v klidné mysli, prázdné mysli, tiché mysli. Když obdržíme poselství v tiché mysli, měli bychom ho přijmout a cítit, že je to základní kámen, na kterém můžeme postavit palác Pravdy, Lásky, Božství a Skutečnosti. Toto poselství vlastně pochází z duše nebo ze srdce a pak vstupuje do mysli. Když je mysl naprosto klidná, tichá a pokojná, můžeme toto poselství slyšet.

Předpokládejme, že meditujete a po několika minutách se vám v mysli objeví myšlenka, která je božská, pokroková, povzbuzující, inspirující. Zkuste prosím pocítit, že takové myšlenky jsou jako něžné kořeny — kořeny nekonečného Světla a Blaženosti — a zkuste nechat své tělo, mysl, srdce a duši s těmito kořeny růst. Řekněme, že vás během meditace napadne myšlenka na obětování se, že něco obětujete pro přítele, příbuzného nebo někoho, koho znáte. V tu chvíli to není jen myšlenka, je to ideál. Když přijmete myšlenku za svou, nezůstane myšlenka myšlenkou, ale stane se ideálem.

Postavte tedy svůj život lásky na této myšlence, která vás napadla. Láska je v duchovním životě naprosto nezbytná. Je to láska, která nám umožňuje vidět, že všechny lidské bytosti jsou Bůh. Jestliže skutečně milujeme Boha, milujeme i celé lidstvo. Nemůžeme oddělit božskou Lásku od člověka a Boha. Člověk a Bůh jsou jako strom. Pokud se svou božskou Láskou přijdete k člověku, k úpatí stromu, je velmi snadné odtamtud vystoupat k Bohu, k vrcholu stromu.

Když medituji a nutím se jít hluboko do sebe, něco uvnitř mě mne obviňuje, že se snažím dosáhnout Boha kvůli sobě, a ne kvůli Bohu.

Sri Chinmoy: Musíte vědět, že to, co je uvnitř vás, má naprostou pravdu. Vaše duše, vaše nejčistší duše, vám bude vždycky říkat, že pokud chcete uskutečnit Boha, musí to být proto, abyste těšili Boha, a ne proto, abyste těšili sami sebe. Samozřejmě je lepší chtít realizovat Boha z vlastních důvodů než nechtít realizovat Boha vůbec. Miliony a miliardy lidí duchovně tvrdě spí. Ti, kteří chtějí Boha pro sebe, alespoň nespí. Musíte ale vědět, že tito lidé chtějí realizovat Boha, protože cítí, že jim pak Bůh dá něco, co je učiní šťastnějšími. Skutečný aspirant ale říká: "Nechci štěstí, nechci nic. Chci jen to, co mi dá Bůh. Miluji Ho z celého srdce, chci Ho těšit Jeho vlastním způsobem. Chce-li mi dát nejrůznější problémy, je-li to Jeho vůle, pak ať mi dá miliony problémů. Chce-li však, abych byl bez problémů, abych na Něj mohl neustále myslet a meditovat na Něj, pak budu stejně šťastný." Skutečný hledající se bude snažit potěšit Boha způsobem, který je Bohu vlastním.

Jak můžeme ukáznit mysl?

Sri Chinmoy: Zkuste cítit, že žádnou mysl nemáte, že máte jen duši. Nemůžete-li cítit přítomnost své duše, můžete snadno cítit přítomnost svého srdce. Dovolte Světlu vašeho srdce, aby zaplavilo celou vaši bytost. Když se vám to podaří, můžete si být jisti, že jste překonali intelektuální, zdůvodňující mysl a vstoupili jste do osvícené mysli. Když se světlo v srdci rozšiřuje nebo přichází z duše a prostoupí celým tělem, mysl se automaticky ukázní. Chcete-li ukáznit svou mysl jen toužebným přáním nebo násilím, bude to nemožné. Je to jako zkoušet napořád narovnat psovi ocas. Můžete-li žít v duši nebo i jen v srdci, světlo vnitřní skutečnosti buď přemění fyzickou mysl do vyšší úrovně, nebo do hrubé fyzické mysli snese shůry všenaplňující Mír. Když Mír sestoupí do mysli nebo mysl vystoupí na vyšší úroveň Světla, mysl, jak ji znáte, automaticky zmizí.

Když člověk medituje, uvědomuje si, co se kolem něj děje?

Sri Chinmoy: Záleží na tom, o jaký druh meditace se jedná. Pokud je člověk začátečník a něco uvidí, okamžitě ho to vyruší. Pokud medituje začátečník a přímo před ním se pohybuje kočka, jeho pozornost to odvede. Cokoli, i sebemenší hluk, ovlivní jeho meditaci.

Je-li však pokročilý, velmi pokročilý, bude si vědom toho, co se děje, ale nebude vyrušen. Pokud jde o nejvyšší typ meditace, pak jde člověk hluboko dovnitř a tam vidí vše, co se děje, ale nic vnějšího ho neruší. Uvnitř i vně si člověk uvědomuje, co se děje, ale zároveň není vůbec ovlivněn.

Jde-li o nejvyšší typ meditace, člověka nevyruší, ani když ho někdo štípne, protože v té době není v těle, ale v duši. Když je člověk ve vědomí těla, když ho někdo štípne, okamžitě pocítí bolest. Jestiže je však jeho vědomí v duši, pokud se s duší sjednotil, nebude ovlivněn.

Někdy během své meditace cítím, že na mne útočí nebožské myšlenky. Jak proti nim mohu bojovat?

Sri Chinmoy: Během své meditace nebojujte proti zlým myšlenkám. Bojujete-li stále proti zlým myšlenkám, k vašemu překvapení je jen posílíte. Ale otevřete-li se božským myšlenkám, špatné myšlenky zjistí, že jsou zbytečné. Budou na božské myšlenky nesmírně žárlit a nebudou s vámi ztrácet čas.

Během své meditace zkoušejte pěstovat božskou Lásku. Zkoušejte oduševněle milovat lidstvo. Můžete říct: „Jak můžu milovat ostatní, když nevím, jak milovat sám sebe?“ Řeknu vám, jak můžete milovat sami sebe. Sami sebe můžete úspěšně nejvíce milovat tím, že budete bezpodmínečně milovat Boha. Můžete se zeptat: „Jak mohu milovat Boha, když nevím, co to je láska?“ Má okamžitá odpověď je: „Láska je přeměňující silou v naší lidské přirozenosti.“

Láska přeměňuje náš život naprosté spoutanosti v život nejmocnější svobody. Láska pláče po životě. Láska bojuje za život. A láska nakonec vrůstá do věčného Života.

Měli bychom během meditace odmítat všechny myšlenky?

Sri Chinmoy: Musíte vědět, zda je to dobrá, nebo špatná myšlenka, božská, nebo nebožská myšlenka. Je-li to božská myšlenka nebo myšlenka Božské Radosti, Božské Lásky, Krásy, Čistoty, pak dovolte této myšlence, aby do vás vstoupila, a nechte ji hrát, nechte ji expandovat. Nebo pokud je to myšlenka na Milost, Božství, Nekonečno, Věčnost či Nesmrtelnost, zkuste prosím sledovat, kam tato myšlenka směřuje; zkuste tuto myšlenku následovat jako věrný pes.

Řekněme, že stojíte uvnitř svého domu u dveří. Je na vás, abyste otevřeli dveře, své mentální dveře, a vpustili dovnitř jen ty božské myšlenky, které vás povzbudí, inspirují, pozvednou vaše vědomí. Jsou to vaši přátelé. Pokud vidíte, že vaši přátelé jsou venku a chtějí vstoupit, okamžitě je pustíte dovnitř. Pokud tam však uvidíte své nepřátele — pochybnosti, strach, žárlivost, úzkost, obavy — dovnitř je nepustíte.

Platí, že pokud máte dostatek vnitřní síly a ve vaší mysli se objeví nedobrá myšlenka, neodmítnete ji; přeměníte ji. Je to takhle. Někdo zaklepal na vaše dveře. Pokud víte, že máte dostatek síly donutit ho chovat se správně poté, co vejde, pak můžete otevřít dveře a nechat ho vstoupit. Pokud však nemáte dost síly, abyste ho přinutili chovat se slušně, pak by bylo moudré nechat dveře zavřené. Nechte je zavřené jeden den, měsíc nebo rok. Až získáte více síly, pak přijměte výzvu a dveře otevřete. Pokud totiž tyto špatné myšlenky nepřemůžete, budou se vracet, aby vás znovu a znovu obtěžovaly. Nejprve je odmítnete, pak je přijmete a proměníte, a nakonec je zcela překonáte.

Se špinavou hlínou svých myšlenek musíme zacházet jako božský hrnčíř. Pokud se hrnčíř bojí hlíny dotknout, pokud se jí odmítá dotknout, pak hlína zůstane hlínou a hrnčíř nebude moci světu nic nabídnout. Hrnčíř se však nebojí. Dotýká se hlíny a tvaruje ji po svém do něčeho krásného a užitečného. Naší závaznou povinností je přetvářet nebožské myšlenky. Ale kdy? Když jsme schopni to udělat bezpečně. Pokud nejsem hrnčíř, co můžu dělat s hroudou hlíny? Když se jí dotknu, jen se ušpiním.

Pokud je však člověk začátečník, neměl by do své mysli vpustit žádnou myšlenku. Rád by nechal vstoupit své přátele, ale neví, kdo je přítel. A i když ví, kdo jsou jeho přátelé a otevře dveře, může zjistit, že přímo před ním stojí jeho nepřátelé, a než jeho přátelé překročí práh, jsou již jeho nepřátelé uvnitř místnosti. Jakmile nepřátelé vstoupí, je velmi obtížné je vyhnat. K tomu potřebuje sílu pevné duchovní kázně. Někdo se může patnáct minut zabývat božskou aspirací, duchovními myšlenkami, a pak v pouhé letmé vteřině do něj vstoupí nedobrá myšlenka a jeho meditace bude zničena. Nejlepší tedy je nepřipustit si během meditace žádné myšlenky.

Bůh je zcela pro tebe

```

Ničeho se neboj,

ani divokého smíchu

blesků.

Pamatuj si,

že Bůh Soucit je zcela pro tebe.

Ničeho se neboj,

ani neustálého řevu

noci nevědomosti.

Pamatuj si,

že Bůh Soucit je zcela pro tebe.

Ničeho se neboj,

ani nezměnitelných zákonů

vesmíru.

Pamatuj si,

že Bůh Soucit je zcela pro tebe.

```

Duše Ráje

```

Myslel jsi

na dobré myšlenky.

Hle, stal ses

tělem Ráje.

Meditoval jsi

tiše a oduševněle.

Hle, stal ses

duší Ráje.

Zasvětil jsi

svůj život bezpodmínečně.

Hle, stal ses

cílem Ráje. ```

Jaký je rozdíl mezi myšlenkou, která vás napadne během meditace, a běžnou myšlenkou?

Sri Chinmoy: Když nejste v meditaci, uvidíte, že každá myšlenka nebo nápad se skládá ze slov. Máte nějakou myšlenku, a když se do ní ponoříte, uvidíte, že ji formulujete pomocí slov — slov ve své mysli nebo mimo ni. Přijdou jedno, dvě, tři, čtyři slova, vytvoří větu a v ní máte myšlenku. Ale během meditace, pokud je meditace hluboká, nepotřebujete slova, abyste vytvořili myšlenku. V hluboké meditaci myšlenka přichází v mžiku. Slova ji nevyjadřují. Myšlenka přijde v podobě Světla nebo Světlo přinese myšlenku přímo před váš zrak. Okamžitě uvidíte událost nebo pravdu, kterou si ve svém životě chcete představit.

Vždycky, když se snažím překročit mysl, říká: "Ne, vezmi mě s sebou. Chci tam jít taky."

Sri Chinmoy: To je velmi dobrá věc, když vám mysl říká, abyste ji vzali s sebou. Ale musíte vědět, co znamená "vy". V tom okamžiku "vy" znamená vaši intenzivní aspiraci. Splynuli jste se svou aspirací a to, co se uvnitř vaší aspirace rýsuje, je vaše duše. Když jste se sjednotili se svou duší, snažíte se jít za hranice mysli. Když vám v tu chvíli mysl řekne: "Prosím, vezmi mě sebou," musíte zjistit, zda o to mysl žádá s oddaností, nebo s podobným požadavkem, jako je tento: "Celou dobu jsem ti pomáhala a teď mě chceš přesáhnout. Musíš mě vzít s sebou." Pokud je to vyžadování, se kterým mysl chce, abyste ji vzali s sebou do oblastí duše, je to velmi špatné. Pokud se tam dostane, způsobí vám jen problémy. Bude říkat: "Ne, ne, toto místo je velmi nepříjemné. Pojď dolů, pojď dolů. Tam dole jsme spolu zažili mnohem více radosti. Pojď dolů." Ale pokud je to oddaná mysl, která chce jít s vámi do transcendentálního světa Za, nebude vám vytvářet žádné problémy. Bude volat po vašem osvícení a proměně spolu s vámi.

Vyžadující mysli musíte říci: "Ne, vytvořila jsi mi dost problémů, a když teď půjdu do místnosti, která je plná Světla, zhasla bys Světlo a udělala ji opět temnou. Budeš mi vytvářet problémy, ať už půjdu kamkoli. Když půjdu do Nebe, vytvoříš mi peklo tam."

Oddaná mysl však bude připravena Světlo přijmout. Je pravda, že vám v minulosti vytvořila problémy. Tentokrát však oddaná mysl řekne: "Dlouho jsem tě trápila. Je mi to velmi líto. Odpusť mi. Nyní chci jít na místo, kam se chystáš ty. Chci s tebou sdílet Světlo. I já chci vrůst do Světla. Také já se chci stát vědomým nástrojem Světla."

Poslední rok se věnuji koncentraci a meditaci s pozorností zaměřenou na svou pupeční čakru. Zdá se však, že v ovládání svých myšlenek nedosahuji takového pokroku, jak bych si představoval. Máte nějaké doporučení?

Sri Chinmoy: To, co děláte, je nesmírně dobré. V těle máme šest duchovních center. Vy se soustředíte na centrum, které se nazývá manipura. Tomuto centru se v zenové praxi obvykle přikládá největší význam. Z tohoto centra podle našeho indického duchovního učení získáváte dynamickou energii. Pokud tuto božskou energii využijete k božskému účelu, pak tvoříte. Použijete-li ji k agresivnímu účelu, pak ničíte.

Chcete-li nyní ovládat své myšlenky, měli byste se soustředit na střed mezi obočím. Pokud velmi ztuhnete a vaše soustředění bude intenzivní, pak byste se zde neměli soustředit déle než dvě minuty. Jinak budete zpočátku vyčerpaní. Když se ale soustředíte na srdeční centrum, získáte mír, lásku a radost. Když vstoupíte do srdce, snažte se slyšet vesmírný zvuk, bezzvuký zvuk. Když lásku, radost, mír a blaženost přenesete ze srdce nahoru do středu mezi obočí, uvidíte, že tam nebudou existovat žádné myšlenky.

Srdce je pro vás nejbezpečnějším místem pro soustředění a meditaci. Když to budete provádět, automaticky dojde k očištění, protože uvnitř srdce je duše a duše je sjednocena s nekonečnem. Odtud získáte vše.

Proč chcete, abychom meditovali v srdci? Zjistil jsem, že je snazší meditovat v mysli.

Sri Chinmoy: Pokud je pro vás snazší meditovat v mysli, meditujte v mysli. Pokud to však uděláte, budete schopni meditovat třeba pouhých pět minut a z těchto pěti minut můžete jen jednu minutu meditovat velmi silně. Poté budete cítit, jak máte v celé hlavě napětí. Nejdříve pocítíte radost, uspokojení, ale pak se vám může stát, že pocítíte pustou poušť. Pět minut budete něco získávat, ale když budete chtít pokračovat dál, možná nebudete cítit nic. Budete-li však meditovat zde, v srdci, přijde den, kdy začnete pociťovat uspokojení.

Musíte být moudří. Je obrovský rozdíl mezi tím, co můžete získat z mysli, a tím, co můžete získat ze srdce. Mysl je omezená, srdce je neomezené. Když meditujete v srdci, pocítíte blaženost, pocit jednoty s něčím obrovským a nekonečným. V srdci je nekonečné Světlo, Mír a Blaženost. Tyto vlastnosti mají i jiná centra v těle, ale místo, kde je můžete získat v hojné míře, je srdce. Proto musíte být moudří. Když máte hlad, jdete si pro jídlo do kuchyně, ne do ložnice. I když v ložnici může být také nějaké jídlo, pokud máte opravdový hlad, stejně si jdete pro jídlo do kuchyně. Podobně, chcete-li omezené množství Světla, Míru a Blaženosti, meditace v mysli vám je může dát. Když však meditujete v srdci, můžete získat nekonečně více. Předpokládejme, že máte možnost pracovat na dvou místech. Na jednom místě si vyděláte 500 dolarů a na druhém 200 dolarů. Na druhém místě samozřejmě nebudete chtít ztrácet čas.

Pokud se soustředíte na mysl, nedostanete to, co chcete, protože jste se vydali na špatné místo. Vnitřní aspirace nepochází z mysli. Vychází přímo z vašeho srdce. Aspirace je předzvěstí realizace; aspirace je semenem realizace. Aspirace vychází ze srdce, protože je tam neustále přítomno osvícení duše. Je pravda, že Světlo a vědomí duše prostupují celým tělem, ale existuje určité místo, kde duše pobývá většinu času. Skutečnost je všude, ale její skutečné projevení musí být na určitém místě. Je to jako teď se mnou. Jsem tady, v OSN. Když se vás někdo zeptá: "Kde je Chinmoy?", můžete říct, že jsem v OSN, nebo můžete říct, že jsem v konferenční místnosti č. 10. Všichni se ptají, kde je Chinmoy. Moje přítomnost duchovně prostupuje celou OSN, ale mé živé vědomí je právě zde, v této místnosti. Pokud sem přijdete, budu pro vás moci udělat více než pro ostatní, kteří jsou jinde v budově. Stejně tak, když zaměříte svou koncentraci na srdce, získáte mnohem větší vnitřní uspokojení, než když meditujete v mysli, protože srdce je sídlem duše. Pro některé lidi je však obtížné meditovat v srdci, protože na to nejsou zvyklí.

V běžném lidském životě má mysl prvořadý význam. Bez ní bychom nebyli schopni správně fungovat. Pokud však vstoupíte do duchovního života, uvidíte, že to, co vám mysl většinou dává, není osvícení, ale informace. Mysl, kterou živíte knihami, mysl, kterou využíváte k rozhovoru s lidmi, mysl, kterou potřebujete k tomu, abyste mohli existovat na zemi, vás nemůže přiblížit k realizaci Boha ani o píď. Dokud budete nesmírně věřit své mysli — mysli, která vše komplikuje a mate — budete odsouzeni ke zklamání. Obyčejní lidé si myslí, že komplikovanost je moudrost. Duchovní lidé však vědí, že komplikovanost je nebezpečná. Bůh je velmi jednoduchý, Světlo je velmi jednoduché. Právě v naší jednoduchosti a upřímnosti, ne ve složitosti, přebývá skutečná Pravda. Složitost nám nemůže nic dát. Složitost sama o sobě je zkázou. Jakmile vás jednou omezená schopnost mysli zcela zklame, bude pro vás možné soustředit se na srdce.

Skutečná meditace není informací, je ztotožněním. Mysl se snaží vytvořit jednotu tím, že vás uchopí a polapí, a to vás může snadno přimět ke vzdoru. Srdce však vytváří jednotu prostřednictvím ztotožnění. Mysl se snaží ovládnout. Srdce se jen rozšiřuje, a zatímco se rozšiřuje, objímá. S myslí se pouze rozdělujete. Mysl se může pokusit něco udělat a tělo nebo vitálno se jí v tom okamžitě pokusí zabránit. Pokud však chce něco udělat srdce, ať je to jakkoli obtížné, udělá to. Pokud mysl, když se o něco pokusí, nedostane žádné uspokojení, prostě si řekne, že to není skutečné, a vzdá to. Když však srdce nezíská uspokojení, cítí, že danou věc neudělalo správně. A tak to zkouší znovu a zkouší to tak dlouho, dokud se uspokojení konečně nedostaví.

Nebuďme spokojeni s věcmi, které získáme velmi snadno. Volejme po něčem, co se získává obtížněji, ale co je nekonečné a věčné. Získáte-li něco z mysli, zítra mohou přijít pochybnosti a říci vám, že to není skutečné. Jakmile však něco získáte ze srdce, nikdy o tom nebudete moci pochybovat ani na to zapomenout. Zážitek na psychické úrovni nelze ze srdce nikdy vymazat.

Jaký je vztah mezi vědomím a pravdou?

Sri Chinmoy: Vědomí a pravda se potřebují navzájem. Bez vědomí se pravda nemůže projevit na žádné úrovni. Bez pravdy nemůže mít vědomí žádnou živoucí, trvalou nebo nesmrtelnou skutečnost.

Průvodce

```

Chceš vědět, jak se dostaneš

do království lži.

Jen dej šanci své pyšné mysli.

Tvá mysl snadno dokáže

být tvým nesporným průvodcem.

Chceš znát cestu

do království pravdy.

Jen probuď své oduševnělé srdce.

Tvé srdce okamžitě dokáže,

že je bezchybný,

nedostižný

a

nesmrtelný

průvodce.

```

Kdo mě může zachránit?

```

Kdo mě může zachránit

před problémovou hrou zrození?

Nikdo, jedině a pouze

milovník Boha v mém srdci.

Kdo mě může zachránit

před problémovou hrou smrti?

Nikdo, jedině a pouze

hledající Boha v mém životě.

```

Co je to univerzální Vědomí a jak ho poznáme?

Sri Chinmoy: Univerzální Vědomí je jednou z hlavních realizací hledajícího, ale nemůžeme říci, že realizace univerzálního Vědomí je nejvyšší realizací. Realizace transcendentálního Vědomí je vyšší než realizace univerzálního Vědomí.

Pojem "univerzální Vědomí" znamená, že aspirant si plně uvědomuje svou vnitřní božskou existenci. Díky tomuto prožitku cítí, že pochází z Jediného, a zároveň je pro mnohé, pro všechny: Jediný pro všechny a všichni pro Jediného. Když mu jeho probuzené vědomí dává pocítit skutečnost "Jediný pro všechny a všichni pro Jediného", pak se jedná o univerzální Vědomí.

Univerzální Vědomí člověk pozná teprve tehdy, když cítí, že jeho individuální existenci nelze oddělit od existence univerzální. Je jako kapka oceánu. Pokud je kapka oddělena od oceánu, pak je oceán neúplný a přirozeně je neúplná i kapka.

Stále se zvyšující možnost

```

Stále se zvyšující možnost:

tvá realizace Boha.

Stále se zvyšující možnost:

tvá životní přeměna.

Stále se zvyšující možnost:

tvé projevení jednoty.

Stále se zvyšující možnost:

tvé uspokojení Boha.

Proto neztrácej naději,

..snaž se. ```

Od dávných časů

```

Od dávných časů až dodnes

neviděl úsměv,

který by se rovnal jeho úsměvu na Boha.

Od dávných časů až dodnes

necítil srdce,

které by se rovnalo jeho univerzálnímu srdci.

```

Někdy během meditace zjišťuji, že se má mysl zabývá světskými nebo neduchovními myšlenkami.

Sri Chinmoy: Někdy se chce mysl během meditace oddávat určitým světským a emocionálním myšlenkám. Aspirant však musí být velmi opatrný a nedovolit mysli, aby to dělala. Během meditace je vše intenzivní, a pokud se aspirant oddává zlým myšlenkám, následky se stávají vážnějšími a nebezpečnějšími. Aspirant slábne v okamžiku, kdy se mysl stane kořistí sebe-shovívavých myšlenek.

Je přirozeností naší nižší mysli, že nás klame. Naše slzy a sílící plamen v srdci nám však vždy přijdou na pomoc.

Když zjistíte, že se vaše mysl na pět nebo deset minut naplnila nedobrými a obyčejnými myšlenkami, musíte cítit, že jste skutečně propásli příležitost, že jste skutečně ztratili něco cenného. Pak pocítíte, že chcete zabránit tomu, aby se to opakovalo, a příště budete velmi opatrní a pozorní.

Tvůj odvěký hlad

```

Pane, dnes jsi

můj nejvzácnější host.

Běda, jak Ti mohu nabídnout své jídlo,

svou noc nevědomosti?

"Synu, mám obrovský hlad;

jen mi dej, co máš.

Můj vesmírný hlad se nestará o chuť;

stará se jen o jídlo.

Brzy tě pozvu, abys byl Mým hostem.

Dám ti svůj pokrm, záplavu Nektaru.

Stejně jako Já, ani ty se nesmíš starat o chuť,

ale o uspokojení

svého odvěkého hladu."

```

Slavná je cesta

```

Dobrodružná

je cesta modlitby.

Moje tělo i já jsme to věděli.

Slavná

je cesta meditace.

Mé srdce a já ji známe.

Velkorysá

je cesta odevzdání.

Můj život a já ji poznáme.

```

Když za vámi přijdeme meditovat, dostaneme Světlo. Musíme se však stále vracet, abychom si ho doplnili. Kolik Světla, které nám dáváte, v nás zůstává trvale?

Sri Chinmoy: Záleží pouze na tom, jak dlouho si udržíte vědomí, které zde cítíte. Když se vrátíte do své kanceláře, můžete za hodinu úplně zapomenout na to, co jste zde dělali. Nebo můžete zůstat ve vědomí Míru, Světla a Radosti, které jste zde cítili, i když píšete na klávesnici nebo diktujete. Takto si můžete udržet všechno, pokud chcete.

Někdy říkáme, že člověk něco dělá, ale jeho mysl je někde jinde. Nyní si řekněme, že místo mysli je někde jinde aspirující srdce. Vaše mysl bude přijímat příkaz od vašeho šéfa, ale vaše aspirující srdce si zachová jednotu s touto místností, kde obdrželo Mír, Světlo a Blaženost.

Pokud dokážete udržet své vnitřní spojení s tímto božským vědomím až do zítřejší ranní meditace, pak si zachováte plné množství Světla, které jste ode mne obdrželi. To neznamená, že nemůžete mluvit s přáteli, jíst nebo dělat běžné věci. Tyto věci dělat můžete, ale musíte si dávat pozor, abyste nepřišli o své vzácné vnitřní bohatství. Jakmile asimilujete do svého vnitřního systému Mír a Světlo, které jste obdrželi, jste v bezpečí. Před úplným vstřebáním o ně ale můžete přijít. Dokonce můžete přijít o všechno, co jste přijali. Pokud nyní půjdete do své kanceláře a dostanete se do hádky nebo nějaké nepříjemné situace, nezůstane vám ani troška. Pokud si však dokážete uchovat v bezpečí mír a světlo až do příští vážné meditace, pak jste zcela ochráněni od možnosti, že je ztratíte, protože celý váš duchovní systém je vstřebá. Asimilace však trvá několik hodin, takže Světlo, které přijímáte, musíte udržovat prostřednictvím inspirace nebo svého vědomého vnitřního uvědomění až do další meditace. Záleží na vašem vnitřním uvědomění a na vaší opatrnosti při jednání s vnějším světem.

Co víc potřebuji?

```

Země, má Země,

požehnala jsi mě

pohledem Věčnosti.

Co víc potřebuji?

Absolutně nic.

Nebe, mé Nebe,

požehnalo jsi mě

žárem Nesmrtelnosti.

Co víc potřebuji?

Absolutně nic.

Bože, můj Bože,

požehnal jsi mě

tváří Nekonečna.

Co víc potřebuji? Absolutně nic.

Otázka: Jaký postoj byste měl zaujmout, když meditujete na srdce?

Sri Chinmoy: Zkuste cítit, že jste bezmocní. Jakmile budete mít pocit, že jste bezmocní, někdo vám přijde na pomoc. Když je dítě na ulici úplně ztracené, když začne plakat, nějaký dobrosrdečný člověk mu ukáže, kde je jeho domov. Ve vnitřním světě je vaším skutečným domovem vaše srdce. Cítíte, že jste ztraceni na ulici a venku zuří bouře - to znamená, že se na vás valí pochybnosti, strach, úzkost, obavy, nejistota. Když však budete upřímně plakat, někdo vás přijde zachránit. Někdo vám ukáže, jak se dostat domů, do vašeho srdce. Tím někým je vaše vnitřní bytost. Toto je cesta k meditaci. Plačte uvnitř. Když se cítíte bezmocní, okamžitě vás váš vnitřní pláč zavede na místo, kde získáte útočiště, kde získáte to, co chcete - osvícení, spásu, realizaci.

Čekají

```

Mé srdce čeká

Na čistou volbu.

Má duše čeká

Na jistý hlas.

Můj Pán čeká

na mou bezpodmínečnou odevzdanost.

Můj život čeká

Na mé transcendentální přijetí. ```

Měl by se člověk stáhnout do ústraní a odmítnout lidstvo, aby meditoval?

Sri Chinmoy: Ten kdo medituje, musí jednat jako božský hrdina uprostřed lidstva. Lidstvo je neoddělitelnou součástí Boha. Jak bychom mohli dosáhnout božskosti odmítáním lidskosti? Musíme přijmout svět takový, jaký je nyní. Nepřijmeme-li něco, jak to můžeme změnit? Kdyby se hrnčíř nedotkl hroudy hlíny, jak by z ní mohl vytvarovat hrnek? Svět kolem nás není dokonalý, ale ani my nejsme dokonalí. Dokonalá dokonalost ještě nenastala. Musíme vědět, že lidstvo má v současnosti k dokonalosti daleko, velmi daleko. Ale i my jsme součástí tohoto lidstva. Jak se můžeme přestat starat o své vlastní bratry a sestry, kteří jsou jako údy našeho vlastního těla? Nemohu se zbavit své ruky. To je nemožné. Stejně tak, když oduševněle a oddaně meditujeme, musíme přijmout lidstvo za své. Musíme ho vzít s sebou. Pokud jsme v pozici, kdy můžeme inspirovat ostatní, pokud jsme o krok napřed, pak máme příležitost sloužit božskosti v těch, kteří nás následují. Nesmíme tedy odejít do himálajských jeskyní. Musíme se tváří v tvář postavit světu tady a teď. Tvář světa musíme přeměnit silou svého zasvěcení božskosti v lidstvu. Meditace není únik. Meditace je přijetí života jako celku se záměrem přeměnit jej pro nejvyšší projevení božské Pravdy tady na zemi.

Hrozí nějaké nebezpečí, když odejdeme meditovat do jeskyně a zkoušíme realizovat Boha v ústraní?

Sri Chinmoy: Někteří lidé odcházejí do ústraní, aby realizovali Boha. Nechtějí spatřit Boha v lidstvu; chtějí vidět Boha jen nahoře. Ignorují a popírají svět. Podstupují náročnou duchovní disciplínu zcela sami. Nakonec Boha mohou realizovat, Boha, který je v odloučení, ale jestliže jejich duchovní cvičení není prováděno integrálně, v některých případech se stanou arogantní.

Můj pozemský život, můj nebeský život

```

Postil jsem se, abych si uvědomil Boha;

proto

se Bůh smál mému pozemskému životu

hlouposti.

Plakal jsem, abych si uvědomil Boha;

proto

se Bůh usmál na můj Nebeský život

nutnosti.

Modlil jsem se, abych si uvědomil Boha;

proto

Bůh ocenil můj pozemský život

upřímnosti.

Meditoval jsem, abych si uvědomil Boha;

proto

Bůh přijal můj nebeský život

skutečnosti. ```

Pokud máte zaměstnání a pracujete, můžete zároveň meditovat?

Sri Chinmoy: Jistě. Je to jako mnoho jiných věcí, které můžete dělat. Jste-li začínající tanečník a učíte se tančit, tak si budete stále uvědomovat, jestli jdou vaše kroky přesně tak, jak mají, nebo ne. Když se však stanete expertem, kroky se stanou téměř spontánními. Tančíte a zároveň se rozhlížíte kolem sebe a děláte nejrůznější věci. Na začátku, když se učíte řídit, nemůžete dělat dvě věci najednou. Stále se bojíte, že budete mít nehodu. Ale když se z vás stane zkušený řidič, můžete se dívat na tu a tu stranu, mluvit s přáteli a dělat spoustu dalších věcí. Podobně, když se stanete odborníkem v duchovním životě, můžete dělat mnoho věcí současně. Když byli moji žáci začátečníci, úplní začátečníci, měli stejný problém. Říkali, že když jsou v kanceláři a něco píší, existuje pro ně například jen psaní. Nedokázali meditovat ani myslet na duchovní život. Nyní stenografky a sekretářky zůstávají ve velmi vysokém vědomí, zatímco píší na stroji nebo přijímají diktáty od svých šéfů. Jejich šéfové jsou při pohledu na tyto dívky překvapeni. Říkají si: "Jak je možné, že její tvář září světlem?" Je to proto, že právě tyto dívky při své práci meditují. Zpočátku to neuměly, ale meditovaly systematicky šest nebo osm měsíců a postupně si tuto schopnost vypěstovaly. Teprve každodenním cvičením se člověk stane odborníkem.

Člověk může během meditace na několik minut získat klid, ale jakmile se vrátí do ruchu života, vše zmizí.

Sri Chinmoy: Musíte vědět, že je obrovský rozdíl mezi skutečně duchovním člověkem a člověkem, který se jde na půl hodiny pomodlit do kostela, získá trochu klidu a pak jde do kavárny a tam ho jeho klid opustí. Trvalých výsledků dosáhne člověk teprve tehdy, když bude meditovat mnoho hodin a pevně si tuto praxi upevní. Dokážete-li během meditace vstoupit do svého vnitřního světa a nějakou dobu v něm setrvat, pak přijde den, kdy váš klid zůstane nerušený a stálý, i když budete ve vnějším světě mluvit a stýkat se s lidmi.

Pokud je meditace jediným způsobem, jak se setkat s Bohem tváří v tvář, jakou radu byste dali člověku, který se musí starat o rodinu?

Sri Chinmoy: Na co myslí rodinný příslušník, když brzy ráno vstane? Myslí na členy své rodiny, na vzdělání svých dětí a tak dále. Ale než do sebe tyto myšlenky nechá vstoupit, než se pustí do činnosti, pokud dokáže meditovat, pokud dokáže pět nebo deset minut myslet na Boha, bude pro něj těchto několik minut velkým přínosem. Ano, na jeho bedrech leží odpovědnost, musí myslet na celou svou pozemskou rodinu. Ale znovu, kdo nese odpovědnost za celý vesmír? Ne on, ne členové jeho rodiny, ale Bůh, Bůh sám.

Pokud hlava rodiny medituje na Boha, na Světlo - neboť Bůh znamená Světlo - pak Světlo sestoupí. Začne zmenšovat jeho starosti a úzkosti. Když se člověk soustředí, vše, co chce dělat, se stává snadnějším. Podobně když jedinec, který má mnoho rodinných problémů, medituje pět nebo deset minut před tím, než začne myslet na svou rodinu, okamžitě mu to pomůže tím, že se zmenší potíže, kterým čelí; také v něm začne působit Světlo, které přijímá. Nemusí meditovat deset nebo dvanáct hodin. Ví, že jeho pokrok nemusí být nutně velmi rychlý; ale závod vyhrávají pomalí a vytrvalí.

Když se budete snažit každý den cítit Boha, živoucího Boha, ve svých dětech a členech své rodiny, postupně uvidíte a pocítíte, jak v nich působí Světlo. Ale lidé to nedělají. Pohlížejí na své děti jako na svůj majetek a mají pocit, že mají plné právo je formovat a vést podle své vlastní vůle. Pokud však cítí, že své děti a všechny členy své rodiny milují právě proto, že je v nich Bůh, pokud na to myslí a meditují na to, dělají to nejlepší pro svůj vlastní duchovní pokrok i pro duchovní pokrok své rodiny.

Osvícení potřebuji

```

Osvícení

potřebuji denně.

Dokonalost

potřebuji nekonečně.

Spokojenost

potřebuji věčně.

Boha

potřebuji zoufale.

Boha-soucit

potřebuji neustále. ```

Jak můžeme přesvědčit neaspirující část lidstva, že meditace je přirozený zážitek?

Sri Chinmoy: Lidi můžete přesvědčit svým vlastním životem, svým vlastním chováním. Stačí jim říct: "Podívejte se na nás. Ráno meditujeme, večer meditujeme. Žijeme životem meditace a aspirace a jsme naprosto normální. Vidíte nějaký rozdíl mezi sebou a námi? Také jíme jídlo, také máme oči, nohy a ruce. Ale když se na nás podíváte, vidíte záři. Nedáváme to na odiv. Ale když se na nás lidé dívají, vidí něco odlišného, něco neobvyklého. Tu neobvyklost získáváme tím, že děláme něco, co jste vy do své každodenní rutiny nepřidali." Když se vás zeptají, co je to za zvláštní věc, řekněte, že je to meditace. Používáte něco přirozeného a normálního, co oni neobjevili. Tato přirozená a normální věc může být i jejich, ale oni ji nevyužívají.

Pán

```

Buď pánem každé své hodiny.

Bůh za tebe bude určitě pánem

každého tvého okamžiku,

vesele, oddaně

a

bezpodmínečně.

Ty buď pánem svého oduševnělého úsměvu.

Bůh bude určitě pánem

mučivých úzkostí tvého srdce za tebe,

s úsměvem, bezesně

a

bezpodmínečně. ```

Jaký je nejlepší způsob meditace během činnosti?

Sri Chinmoy: Během činnosti je nejlepším způsobem meditace pamatovat na nabídnutí sebe sama, činnosti i jejího výsledku Nejvyššímu. Když přestanete meditovat a vstoupíte do světa činnosti, považujte svou činnost za pokračování meditace. Když meditujete v tichu, dostáváte se velmi vysoko, velmi hluboko. A když začínáte s každodenní činností, vnímejte, že je to další forma meditace, která se nazývá projevení. Meditace v činnosti je manifestace.

Bůh musí zaměstnat mysl člověka a v tomto stavu božského soustředění by měl člověk sloužit lidstvu. Právě v tomto okamžiku se služba sama stává největší odměnou. Ačkoli v oblasti duchovnosti představují meditace a koncentrace zcela odlišný přístup, práce a oddaná služba nejsou ničím jiným než čistou meditací.

Při všech svých činnostech se snažte pociťovat Boží přítomnost. Když krmíte své dítě, vnímejte, že nekrmíte své dítě, ale Boha v něm. Když s někým mluvíte, vnímejte, že mluvíte s Božstvím v něm. Nemusíte chodit ke svému oltáři a meditovat na Boha se slzami oddanosti, pokud máte právě v tu chvíli něco velmi důležitého na práci ve vnějším světě. Ať už děláte cokoli, snažte se myslet na to, že vám k tomu Bůh dal příležitost; myslete na to, že děláte něco, co vás nakonec dovede k vaší realizaci.

Někteří lidé jsou duchem nepřítomní a zdá se, že jsou v jiném světě. Meditují po celou dobu?

Sri Chinmoy: Ne. Roztržitost nemá s duchovním životem nic společného. Je himálajským omylem myslet si, že roztržitost je způsobena aspirací. Mnoho lidí, kteří bývají duchem nepřítomní, samozřejmě ani neaspiruje. A ti, kteří aspirují, nebývají duchem nepřítomní kvůli své meditaci. Zdá se jim, že jsou v jiném světě, protože zanedbávají své povinnosti, ale ve skutečnosti nepobývají ve vyšším vědomí. V duchovním životě je velmi důležité, abychom žili ve vnějším světě a snažili se v něm co nejlépe. Měli bychom se na svět a lidstvo dívat jako na své vlastní. Dovolit si být duchem nepřítomný znamená být hrubý a bezohledný k druhým.

Někteří duchovní mistři a velmi pokročilí hledající se občas zdají být roztržití a zapomnětliví. S nimi je to však jinak. V ten okamžik jejich vědomí není ve fyzickém. Jsou na velmi vysoké úrovni. A platí, že jen málo, velmi málo Mistrů může zůstat na této vysoké úrovni, a přitom normálně fungovat ve světě.

Ale v případě začátečníka, duchovního hledajícího, mu roztržitost mysli na jeho duchovní cestě nepomáhá. Není pozitivním projevem jeho aspirace; je brzdou, překážkou. Běží ke svému Cíli s těžkým břemenem na ramenou. Po několika letech, až dosáhne většího pokroku, si hledající uvědomí, že nese toto břemeno. Bude cítit, že když ho nese, nemůže jít dál, a jeho pokrok se zastaví. V té době hledající vynaloží veškeré úsilí, aby svou slabost proměnil, a nakonec se těžkého břemene zbavil, aby mohl pokračovat k cíli.

Přízeň mého Pána

```

Přízeň mého Pána

mi způsobila obrovské starosti.

Bojím se,

že každou chvíli Jeho přízeň mohu ztratit.

Nepřízeň mého Pána

ve mně vyvolala obrovské odhodlání.

Jsem si jistý,

že jednoho dne Jeho přízeň získám. ```

Jak se člověk může emocionálně odpoutat od nepříjemných lidí a situací?

Sri Chinmoy: Nejprve se musíte ztotožnit s úrovní člověka, který vytváří podráždění. Dejme tomu, že jste v kanceláři a někdo vám dělá zbytečné problémy. Když se na něj rozzlobíte, problém to nevyřeší. Místo toho budete vnitřně trýzněni svým hněvem a navenek danou osobou. Pokud se necháte rozzlobit, jen ztratíte vlastní vnitřní sílu. Pokud však sestoupíte na úroveň tohoto člověka a ztotožníte se s ním, uvidíte, že on sám je velmi nešťastný, a proto si vědomě či nevědomě přeje, aby byli nešťastní i ostatní. V okamžiku, kdy se ztotožníte s osobou, která situaci vytváří, uvidíte, že podrážděním nic nezískáváte. Tímto polovina vašeho podráždění zmizí. Podráždění bude cítit, že polovina jeho působiště je nyní něčím obsazena: ztotožněním se. Když se ztotožníte s nejnižší úrovní osoby, která ve vás vytváří toto nedobré rozrušení, vaše přítomnost uvnitř nevědomosti této osoby jí odebere polovinu síly jejího útoku. Dalším způsobem, jak se vyhnout nepříjemným situacím, je vzývat mír. Pro duchovního člověka, pro upřímně hledajícího člověka je vždy žádoucí přivolat mír Shůry. Při vzývání míru pocítíte v sobě i kolem sebe obrovskou sílu. Síla vnitřního míru je nekonečně větší, pevnější a konkrétnější než jakákoli vnější situace vytvořená kýmkoli na zemi. Váš vnitřní mír může snadno pohltit podráždění způsobené někým jiným. Jste-li v kanceláři, je těžké přivolat mír. Modlíte-li se před ostatními, budou se vám posmívat. Nebudou vás chápat. Pokud však existuje klidný kout, kde můžete nerušeně meditovat a přivolávat mír, můžete to dělat i v kanceláři. V opačném případě je nejlepší vzývat mír během ranních a večerních meditací a uchovávat tento mír uzamčený ve svém srdci, abyste ho mohli použít během dne, kdykoli ho budete nejvíce potřebovat.

Jaký je nejlepší způsob, jak získat plody své meditace v každodenním životě?

Sri Chinmoy: Nejlepším způsobem, jak získat plody meditace, je cítit, že výsledek, samotný plod, je naplňující zkušeností. Tato naplňující zkušenost může mít z vnějšího pohledu podobu neúspěchu nebo úspěchu. Uvidíte však, že vám pomůže, ať už bude mít jakoukoli podobu. Vytvoří další příčku na žebříku a pomůže vám vystoupat k Nejvyššímu. Něco uděláte a získáte za to ovoce, ať už hořké, nebo sladké. I když dostanete hořké ovoce, musíte cítit, že toto hořké ovoce vám dá zkušenost potřebnou pro vaši dokonalost. A když dostanete sladké ovoce, lahodné ovoce, pak můžete cítit, že vás také zavede k vaší dokonalosti. To je nejlepší způsob, jak přijímat a dosáhnout plodů své meditace.

From:Sri Chinmoy,Meditace: volba člověka a hlas Boha, část 2, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mcv_2