Promluvte si s ostatními.
Naučíte se.Mluvte sami se sebou.
Naučíte se víc.Přestaňte mluvit,
mlčte.Bůh bude mluvit a bude se učit
za vás.Naučíte se všechno,
co ví jen Bůh. ```Toto zlaté světlo má zvláštní význam. Zlaté světlo je božské projevení. Když toto světlo božského projevení sestupuje a dotkne se pozemského vědomí, zčervená. Někdy světlo ustoupí, jestliže cítí, že nemůže kvůli nedostatku čistoty v srdci zůstat. Jestliže srdce není čisté, je pro světlo nemožné tam zůstat natrvalo. Když je srdce čisté, světlo důkladně a uspokojivě pracuje nejprve v oblasti srdce, potom se přesune do vitálna a do fyzckého.
Nevidíte-li toto světlo, nebuďte zklamaní. Působí na jiné úrovni vědomí. Když začátečník vidí světlo, má pocit, že dělá neobvyklý pokrok. Do určité míry je to pravda. Pokud vám Bůh ukáže světlo, přirozeně budete inspirováni, abyste se ponořili hluboko do moře duchovnosti. Pokud však bude Bůh cítit, že to, co potřebujete, je mír, a ne světlo, bude uvnitř vás působit jiným způsobem.
Ve vás, kvůli vaší bohaté čistotě, světlo stále zůstává. Teď pracuje uvnitř vašeho vitálna a někdy přechází do fyzického. Znovu získat viditelnou přítomnost světla není nezbytné. Chcete-li následovat duchovní cestu, není to světlo, co chcete — je to Boží neustálý Zájem o vás, Boží skutečná Láska a Boží Požehnání. Když máte Boží Zájem, může si vzít podobu Světla, Míru nebo Síly.
Nejdůležitější je těšit Boha Božím vlastním Způsobem. Silou své odevzdanosti se můžete požádat: „Bože, udělej mě čímkoliv chceš, abych mohl být Tvým nástrojem.“ Přejete si znovu získat onu nádhernou přítomnost světla, ale když ho spatříte, nedostane se vám nejvyššího uspokojení, neboť nenaplníte Boha Jeho vlastním způsobem. Chcete-li Milost Boha, můžete se modlit k Bohu podle svého a ujišťuji vás, že získáte zlaté Světlo. Ale nepotěší vás to, protože víte, že vaším nejvyšším cílem je potěšit Boha Jeho vlastním způsobem. Dá-li vám Bůh zážitek, měli byste Mu být nesmírně vděční. A pokud vám ho nedá, musíte být vděční úplně stejně, protože On ví, co je pro vás nejlepší. Vaším úkolem je oduševněle meditovat a Božím úkolem je dát vám Světlo nebo Blaženost nebo Mír nebo Sílu. Bůh vám dá to, co má a čím je, pokud vy Mu dáte to, co máte a čím jste. Co máte, je nevědomost, a čím jste, je aspirace. Mou prosbou tedy je, abyste těšili Boha Jeho vlastním způsobem a nestarali se o věci, které jste kdysi měli a nyní máte pocit, že vám chybí.Předpokládejme, že meditujete a po několika minutách se vám v mysli objeví myšlenka, která je božská, pokroková, povzbuzující, inspirující. Zkuste prosím pocítit, že takové myšlenky jsou jako něžné kořeny — kořeny nekonečného Světla a Blaženosti — a zkuste nechat své tělo, mysl, srdce a duši s těmito kořeny růst. Řekněme, že vás během meditace napadne myšlenka na oběť, že něco obětujete pro přítele, příbuzného nebo někoho, koho znáte. V tu chvíli to není jen myšlenka, je to ideál. Když přijmete myšlenku za svou, nezůstane myšlenka myšlenkou, ale stane se ideálem.
Postavte tedy svůj život lásky na této myšlence, která vás napadla. Láska je v duchovním životě naprosto nezbytná. Je to láska, která nám umožňuje vidět, že všechny lidské bytosti jsou Bůh. Jestliže skutečně milujeme Boha, milujeme i celé lidstvo. Nemůžeme oddělit božskou Lásku od člověka a Boha. Člověk a Bůh jsou jako strom. Pokud se svou božskou Láskou přijdete k člověku, k úpatí stromu, je velmi snadné odtud vystoupit k Bohu, k vrcholu stromu.Je-li však pokročilý, velmi pokročilý, bude si vědom toho, co se děje, ale nebude vyrušen. Pokud je to nejvyšší typ meditace, pak člověk jde hluboko dovnitř a tam vidí vše, co se děje, ale nic vnějšího ho neruší. Uvnitř i vně si člověk uvědomuje, co se děje, ale zároveň není vůbec ovlivněn.
Je-li to nejvyšší typ meditace, člověka nevyruší, ani když ho někdo štípne, protože v té době není v těle, ale v duši. Když je ve vědomí těla, když ho někdo štípne, okamžitě pocítí bolest. Pokud je však jeho vědomí v duši, pokud se s duší sjednotil, nic se ho nedotkne.Během své meditace zkoušejte pěstovat božskou Lásku. Zkoušejte oduševněle milovat lidstvo. Můžete říct: „Jak můžu milovat ostatní, když nevím, jak milovat sebe?“ Řeknu vám, jak máte milovat sebe. Sami sebe můžete nejvíc milovat tím, že budete bezpodmínečně milovat Boha. Můžete se zeptat: „Jak mohu milovat Boha, když nevím, co to je láska?“ Má okamžitá odpověď je: „Láska je přeměňující silou v naší lidské přirozenosti.“
Láska je přeměňující silou v naší lidské přirozenosti. Láska přeměňuje náš život naprosté spoutanosti v život nejmocnější svobody. Láska pláče po životě. Láska bojuje za život. A láska nakonec vrůstá do věčného Života.Řekněme, že stojíte uvnitř svého domu u dveří. Je na vás, abyste otevřeli dveře, své mentální dveře, a vpustili dovnitř jen ty božské myšlenky, které vás povzbudí, inspirují, pozvednou vaše vědomí. Jsou to vaši přátelé. Pokud vidíte, že vaši přátelé jsou venku a chtějí vstoupit, okamžitě je pustíte dovnitř. Pokud tam však uvidíte své nepřátele — pochybnosti, strach, žárlivost, úzkost, obavy — dovnitř je nepustíte.
Ale opět, máte-li dostatek vnitřní síly, když se ve vaší mysli objeví nedobrá myšlenka, neodmítnete ji; přeměníte ji. Je to takhle. Někdo zaklepal na vaše dveře. Pokud víte, že máte dostatek síly, abyste ho jakmile vejde donutili, aby se choval správně, pak můžete otevřít dveře a nechat ho vstoupit. Pokud však nemáte dost síly, abyste ho přinutili chovat se slušně, pak by bylo moudré nechat dveře zavřené. Nechte je zavřené jeden den, měsíc nebo rok. Až získáte více síly, pak přijměte výzvu a dveře otevřete. Pokud totiž tyto špatné myšlenky nepřemůžete, budou se vracet, aby vás znovu a znovu obtěžovaly. Nejprve je odmítnete, pak je přijmete a proměníte a nakonec je zcela překonáte.
Se špinavou hlínou svých myšlenek musíme zacházet jako božský hrnčíř. Pokud se hrnčíř bojí hlíny dotknout, pokud se jí odmítá dotknout, pak hlína zůstane hlínou a hrnčíř nebude moci světu nic nabídnout. Hrnčíř se však nebojí. Dotkne se hlíny a vytvaruje ji po svém do něčeho krásného a užitečného. Naší závaznou povinností je přetvářet nebožské myšlenky. Ale kdy? Když jsme schopni to bezpečně udělat. Pokud nejsem hrnčíř, co mohu udělat s hroudou hlíny? Když se jí dotknu, jen se ušpiním.
Pokud je však člověk začátečník, neměl by do své mysli vůbec vpustit žádnou myšlenku. Rád by nechal vstoupit své přátele, ale neví, kdo je přítel. A i když ví, kdo jsou jeho přátelé, když otevře dveře, může zjistit, že přímo před ním stojí jeho nepřátelé, a než jeho přátelé překročí práh, jsou již jeho nepřátelé uvnitř místnosti. Jakmile nepřátelé vstoupí, je velmi obtížné je vyhnat. K tomu potřebuje sílu pevné duchovní kázně. Někdo se může patnáct minut zabývat božskou aspirací, duchovními myšlenkami, a pak v pouhé letmé vteřině do něj vstoupí nedobrá myšlenka a jeho meditace bude zničena. Nejlepší tedy je nepřipustit si během meditace žádné myšlenky.Ničeho se neboj,
ani divokého smíchublesků.
Pamatuj si,že Bůh Soucit je pro tebe.
Ničeho se neboj,
ani neustálého řevunoci nevědomosti.
Pamatuj si,že Bůh Soucit je tu pro tebe.
Ničeho se neboj,
ani nezměnitelných zákonůvesmíru.
Pamatuj si,že Bůh Soucit je tu pro tebe.
```Myslel jsi
na dobré myšlenky.Hle, stal ses
tělem Ráje.Meditoval jsi
tiše a oduševněle.Hle, stal ses
duší Ráje.Zasvětil jsi
svůj život bezpodmínečně.Hle, stal ses
cílem Ráje. ```Vyžadující mysli musíte říci: "Ne, vytvořila jsi mi dost problémů, a když teď půjdu do místnosti, která je plná Světla, zhasneš Světlo a uděláš ji opět temnou. Budeš mi vytvářet problémy, ať už půjdu kamkoli. Když půjdu do Nebe, vytvoříš mi tam peklo." "Ne," odpověděl jsem.
Oddaná mysl však bude připravena Světlo přijmout. Je pravda, že vám v minulosti vytvořila problémy. Tentokrát však oddaná mysl řekne: "Dlouho jsem tě trápila. Je mi to velmi líto. Odpusť mi. Nyní chci jít na místo, kam se chystáš ty. Chci s tebou sdílet Světlo. I já chci vrůst do Světla. Také já se chci stát vědomým nástrojem Světla."Chcete-li nyní ovládat své myšlenky, měli byste se soustředit na střed mezi obočím. Pokud velmi ztuhnete a vaše soustředění bude intenzivní, pak byste se zde neměli soustředit déle než dvě minuty. Jinak budete zpočátku vyčerpaní. Když se ale soustředíte na srdeční centrum, získáte klid, lásku a radost. Když vstoupíte do srdce, snažte se slyšet vesmírný zvuk, bezzvuký zvuk. Když lásku, radost, mír a blaženost přenesete ze srdce nahoru do středu mezi obočím, uvidíte, že tam nebudou žádné myšlenky.
Srdce je pro vás nejbezpečnějším místem pro soustředění a meditaci. Když to budete provádět, automaticky dojde k očištění, protože uvnitř srdce je duše a duše je sjednocena s nekonečnem. Odtud získáte vše.Musíte být moudří. Je obrovský rozdíl mezi tím, co můžete získat z mysli, a tím, co můžete získat ze srdce. Mysl je omezená, srdce je neomezené. Když meditujete v srdci, pocítíte blaženost, pocit jednoty s něčím obrovským a nekonečným. V srdci je nekonečné Světlo, Mír a Blaženost. Tyto vlastnosti mají i jiná centra v těle, ale místo, kde je můžete získat v hojné míře, je srdce. Proto musíte být moudří. Když máte hlad, jdete si pro jídlo do kuchyně, ne do ložnice. I když v ložnici může být také nějaké jídlo, když máte opravdový hlad, okamžitě si jdete pro jídlo do kuchyně. Podobně, chcete-li omezené množství Světla, Míru a Blaženosti, meditace v mysli vám je může dát. Když však meditujete v srdci, můžete ho získat nekonečně více. Předpokládejme, že máte možnost pracovat na dvou místech. Na jednom místě si vyděláte 500 dolarů a na druhém 200 dolarů. Na druhém místě samozřejmě nebudete chtít ztrácet čas.
Pokud se soustředíte na mysl, nedostanete to, co chcete, protože jste se vydali na špatné místo. Vnitřní aspirace nepochází z mysli. Vychází přímo z vašeho srdce. Aspirace je předzvěstí realizace; aspirace je semenem realizace. Aspirace vychází ze srdce, protože je tam neustále přítomno osvícení duše. Je pravda, že Světlo a vědomí duše prostupuje celým tělem, ale existuje určité místo, kde duše pobývá většinu času. Skutečnost je všude, ale její skutečný projev musí být na určitém místě. Je to jako v mé současné situaci. Jsem tady, v OSN. Když se vás někdo zeptá: "Kde je Chinmoy?", můžete říct, že jsem v OSN, nebo můžete říct, že jsem v konferenční místnosti č. 10. Všichni se ptají, kde je Chinmoy. Moje přítomnost duchovně prostupuje celou OSN, ale mé živé vědomí je právě zde, v této místnosti. Pokud sem přijdete, budu pro vás moci udělat více než pro ostatní, kteří jsou jinde v budově. Stejně tak když soustředíte svou koncentraci na srdce, získáte mnohem větší vnitřní uspokojení, než když meditujete v mysli, protože srdce je sídlem duše. Pro některé lidi je však obtížné meditovat v srdci, protože na to nejsou zvyklí.
V běžném lidském životě má mysl prvořadý význam. Bez ní bychom nebyli schopni správně fungovat. Pokud však vstoupíte do duchovního života, uvidíte, že to, co vám mysl většinou dává, jsou informace, a ne osvícení. Mysl, kterou živíte knihami, mysl, kterou využíváte k rozhovoru s lidmi, mysl, kterou potřebujete k tomu, abyste mohli existovat na zemi, vás nemůže přiblížit k realizaci Boha ani o píď. Dokud budete nesmírně věřit své mysli — mysli, která vše komplikuje a mate — budete odsouzeni ke zklamání. Obyčejní lidé si myslí, že komplikovanost je moudrost. Duchovní lidé však vědí, že komplikovanost je nebezpečná. Bůh je velmi jednoduchý, Světlo je velmi jednoduché. Právě v naší jednoduchosti a upřímnosti, ne ve složitosti, přebývá skutečná Pravda. Složitost nám nemůže nic dát. Složitost sama o sobě je zkázou. Jakmile vás jednou omezená schopnost mysli zcela zklame, bude pro vás možné soustředit se na srdce.
Skutečná meditace není informace, je to ztotožnění. Mysl se snaží vytvořit jednotu tím, že vás uchopí a polapí, a to vás může snadno přimět ke vzdoru. Srdce však vytváří jednotu prostřednictvím ztotožnění. Mysl se snaží ovládnout. Srdce se jen rozšiřuje, a zatímco se rozšiřuje, objímá. S myslí se pouze rozdělujete. Mysl se může pokusit něco udělat a tělo nebo vitálno se jí v tom okamžitě pokusí zabránit. Pokud však chce něco udělat srdce, ať je to jakkoli obtížné, udělá to. Pokud mysl, když se o něco pokusí, nedostane žádné uspokojení, prostě si řekne, že to není skutečné, a vzdá to. Když však srdce nezíská uspokojení, cítí, že danou věc neudělalo správně. A tak to zkouší znovu a zkouší to tak dlouho, dokud se uspokojení konečně nedostaví.
Nebuďme spokojeni s věcmi, které získáme velmi snadno. Volejme po něčem, co se získává obtížněji, ale co je nekonečné a věčné. Získáte-li něco z mysli, zítra mohou přijít pochybnosti a říci vám, že to není skutečné. Jakmile však něco získáte ze srdce, nikdy o tom nebudete moci pochybovat ani na to zapomenout. Zážitek na psychické úrovni nelze ze srdce nikdy vymazat.Chceš vědět, jak se dostaneš
do království lži.Jen dej šanci své pyšné mysli.
Tvá mysl snadno dokážebýt tvým nesporným průvodcem.
Chceš znát cestu
do království pravdy.Jen probuď své oduševnělé srdce.
Tvé srdce okamžitě dokáže,že je bezchybný,
nedostižnýa
nesmrtelnýprůvodce.
```Kdo mě může zachránit
před problémovou hrou zrození?Nikdo, jedině a pouze
milovník Boha v mém srdci.Kdo mě může zachránit
před problémovou hrou smrti?
Nikdo, jedině a pouzehledající Boha v mém životě.
```Pojem "univerzální Vědomí" znamená, že aspirant si plně uvědomuje svou vnitřní božskou existenci. Díky tomuto prožitku cítí, že je Jediného, a zároveň je pro mnohé, pro všechny: Jediný pro všechny a všichni pro Jediného. Když mu jeho probuzené vědomí dává pocítit skutečnost "Jediný pro všechny a všichni pro Jediného", pak se jedná o univerzální Vědomí.
Univerzální Vědomí člověk pozná teprve tehdy, když cítí, že jeho individuální existenci nelze oddělit od existence univerzální. Je jako kapka oceánu. Pokud je kapka oddělena od oceánu, pak je oceán neúplný a přirozeně je neúplná i kapka.Stále se zvyšující možnost:
tvá realizace Boha.Stále se zvyšující možnost:
Tvá životní přeměna.Stále se zvyšující možnost:
tvé projevení jednoty.Stále se zvyšující možnost:
tvé uspokojení Boha.Proto neztrácej naději,
..snaž se. ```Od dávných časů až dodnes
neviděl úsměv,který by se rovnal jeho úsměvu na Boha.
Od dávných časů až dodnes
necítil srdce,které by se rovnalo jeho univerzálnímu srdci.
```Je přirozeností naší nižší mysli, že nás klame. Naše slzy a sílící plamen v srdci nám však vždy přijdou na pomoc.
Když zjistíte, že se vaše mysl na pět nebo deset minut naplnila nedobrými a obyčejnými myšlenkami, musíte cítit, že jste skutečně propásli příležitost, že jste skutečně ztratili něco cenného. Pak pocítíte, že chcete zabránit tomu, aby se to opakovalo, a příště budete velmi opatrní a pozorní.Pane, dnes jsi
můj nejvzácnější host.Bohužel, jak Ti mohu nabídnout své jídlo,
mou noc nevědomosti?"Synu, mám strašný hlad;
Jen mi dej, co máš.Můj vesmírný hlad se nestará o chuť;
Stará se jen o dobro.Brzy tě pozvu, abys byl Mým hostem.
Dám ti svůj pokrm, záplavu Nektaru.Stejně jako Já, ani ty se nesmíš starat o chuť,
ale o uspokojenísvého odvěkého hladu."
. ```Dobrodružná
je cesta modlitby.Moje tělo i já jsme to věděli.
Slavná
je cesta meditace.Mé srdce a já ji známe.
Velkorysá
je cesta odevzdání.Můj život a já ji poznáme.
```Někdy říkáme, že člověk něco dělá, ale jeho mysl je někde jinde. Nyní místo mysli řekněme, že někde jinde je aspirující srdce. Vaše mysl bude přijímat diktát od vašeho šéfa, ale vaše aspirující srdce si zachová jednotu s touto místností, kde obdrželo Mír, Světlo a Blaženost.
Pokud dokážete udržet své vnitřní spojení s tímto božským vědomím až do zítřejší ranní meditace, pak si zachováte plné množství Světla, které jste ode mne obdrželi. To neznamená, že nemůžete mluvit s přáteli, jíst nebo dělat běžné věci. Tyto věci dělat můžete, ale musíte si dávat pozor, abyste nepřišli o své vzácné vnitřní bohatství. Jakmile asimilujete do svého vnitřního systému Mír a Světlo, které jste obdrželi, jste v bezpečí. Před asimilací o něj ale můžete přijít. Dokonce můžete přijít o všechno, co jste přijali. Pokud nyní půjdete do své kanceláře a dostanete se do hádky nebo nějaké nepříjemné situace, nezůstane vám ani troška. Pokud si to dokážete uchovat v bezpečí až do příští vážné meditace, pak jste zcela ochráněni od možnosti, že to ztratíte, protože celý váš duchovní systém to asimiluje. Asimilace však trvá poměrně dlouho, takže Světlo, které přijímáte, musíte udržovat prostřednictvím inspirace nebo svého vědomého vnitřního uvědomění až do další meditace. Záleží na vašem vnitřním uvědomění a na vaší opatrnosti při jednání s vnějším světem.Lidstvo je v současnosti daleko, daleko od dokonalosti. Ale i my jsme součástí tohoto lidstva. Jak se můžeme přestat starat o své vlastní bratry a sestry, kteří jsou jako údy našeho vlastního těla? Jestliže to uděláme, omezíme tím jen svou vlastní schopnost účinně ve světě jednat. Musíme přijmout lidstvo jako své zcela vlastní. Máme-li schopnost inspirovat druhé, pokud jsme o jeden krok napřed, tehdy máme možnost sloužit božskosti v těch, kteří nás následují.
Nemusíme tedy chodit do himálajských jeskyní. Musíme se tváří v tvář postavit světu tady a teď. Tvář světa musíme přeměnit silou svého zasvěcení božskosti v lidstvu. Meditace není únik. Meditace je přijetí života jako celku se záměrem přeměnit jej pro nejvyšší projevení božské Pravdy tady na zemi.From:Sri Chinmoy,Meditace: volba člověka a hlas Boha, část 2, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mcv_2