Najednou mě jakýsi mladý muž poplácal po zádech a přátelsky řekl: „Díky!“ a prošel skrze turniket, do jehož otvoru jsem vložil token. Takto prošel zadarmo a já jsem byl nucen koupit si další token. Bezmyšlenkovitost si vyžádala svoji odměnu.
Při jiné příležitosti se stala úplně stejná věc. Znovu jsem vložil token do sloupku vedlejšího turniketu a zkoušel projít svým turniketem. Ale tentokrát spatřil mé obtíže jeden starší muž. Vložil svůj token do sloupku mého turniketu a sám prošel vedlejším, kde už byl můj token. Tentokrát bezmyšlenkovitost přivolala sympatii a ryzí pomoc.From:Sri Chinmoy,Moje konzulární léta, Madal Bal, 1998
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mcy