Druhé pozvání

Následující den pozvala jedna paní dva z nás, abychom k ní večer přišli a vyslechli její poezii. Byla velmi milá, velmi soucitná, ale já jsem nechtěl jít. Nechtěl jsem jít někam, kde by lidé pili a kouřili.

A tak pan Gruber zatelefonoval té paní a zeptal se: „Bude se během čtení kouřit a pít?“

Ta paní řekla, že pití a kouření nebude dovoleno, a proto jsme se rozhodli, že půjdeme. Přednesla osm nebo deset svých vlastních básní. Byla velmi aristokratická a poslouchat její básně bylo pro mne potěšením.

Potom mě požádala, abych přednesl něco z mých básní. V tomto případě jsem však z opatrnosti své básně nepřinesl. Nechtěl jsem riskovat další nešťastnou zkušenost.

From:Sri Chinmoy,Moje konzulární léta, Madal Bal, 1998
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mcy