Nikomu však nebylo dovoleno, aby seděl přímo před císařem. Jednoho večera si jistý důstojník záměrně sedl přímo na zakázané místo. Císař a dvořané se rozzlobili. Šach Džahan řekl důstojníkovi: „Jak se opovažuješ sedět přímo přede mnou a projevovat takovou neuctivost? Chci, abys okamžitě opustil palác. Zprošťuji tě tvé služby a už nikdy ti nedovolím, abys zaujal místo v mé vládě. Od nynějška budeš moci vykonávat jen obyčejné, podřadné práce.“
Důstojník hned den po té, co byl propuštěn, opět přišel na veřejné slyšení a sedl si přesně na stejné místo před císaře. Předchozího dne dával císaři najevo alespoň trochu úcty, ale tentokrát v něm nebyla úcta vůbec žádná. Jeho tvář vyjadřovala neobyčejnou drzost.
Šach Džahan mu řekl: „Co se to s tebou děje? Včera jsem tě nadobro propustil ze svých služeb. Vyhodil jsem tě z paláce a řekl jsem ti, že už tady nebudeš moci pracovat. Proč jsi teď ještě drzejší?“
Muž odpověděl: „Vaše výsosti, včera jsem byl na tobě závislý kvůli své výplatě. Protože jsem byl na tobě závislý, byl jsem poslušný. Teď už ti nesloužím, takže jsem nezávislý. Mohu si se svým životem dělat, co chci. Předtím jsem ti byl vydán na milost, ale teď už závisím jenom sám na sobě. Už tě nemusím poslouchat, protože ti nesloužím.“
Všichni přítomní byli šokováni tím, co ten bývalý důstojník řekl a chtěli ho za takovou nestydatost zbít. Šach Džahan však vstal, objal toho muže a řekl: „Chci, aby všichni moji podřízení měli takového nezávislého ducha.“ Na to císař mužovi vrátil jeho práci a také mu dal měšec zlatých mincí.
Následujícího večera byli všichni zvědaví, kam si ten důstojník sedne, když teď dostal svoji práci zpět. Nakonec si povšimli, jak sedí úplně vzadu u zdi audienční místnosti. Někdo se ho zeptal: „Co tam děláš?“
Důstojník odpověděl: „Drzý člověk může bojovat proti jinému drzému člověku, ale nemůže bojovat proti tomu, kdo má bezmezný soucit a odpuštění. To je důvod, proč už nemohu bojovat proti císaři.“From:Sri Chinmoy,Mogulští císaři, (knižně nevydáno), 2001
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/me