Jak se k Aurangzebovi blížila smrt, napsal svému nejmladšímu synovi Kamu Bakhšovi:
„Za každé mučení, které jsem nařídil, za každý hřích, který jsem spáchal, za všechnu špatnost, kterou jsem udělal, ponesu následky. Je podivné, že na svět jsem přišel bez ničeho a teď odejdu s touto obrovskou karavanou hříchu! ... Kamkoli se podívám, vidím jenom Alláha ... strašně jsem zhřešil a nevím, jaký trest mě očekává ...“
Aurangzeb zemřel v roce 1707 v téměř devadesáti letech. Dynastie pokračovala dál prostřednictvím jeho dědiců, ti však byli příliš slabí, než aby si udrželi moc nad kdysi slavnou mogulskou říší.From:Sri Chinmoy,Mogulští císaři, (knižně nevydáno), 2001
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/me