Co je to Světlo?

Sri Chinmoy: Světlo je Blaženost. Ale také platí, že Blaženost je Bůh, Bůh-Světlo. V jedné z našich Upanišad se říká, že všechny lidské bytosti přicházejí na svět z Blaženosti. Rosteme v Blaženosti, ale necítíme ji, protože žijeme na povrchu života. Žijeme v nevědomosti; proto vnitřní Blaženost nevidíme ani necítíme. Přišli jsme z Blaženosti. Rosteme v Blaženosti. A na konci naší cesty vstoupíme do záře Blaženosti, odejdeme do Blaženosti.

Tuto zkušenost získáme pouze když meditujeme. Když meditujeme, získáváme vnitřní mír, mír mysli. Blaženost je viditelná, zřejmá a hmatatelná, pouze když máme mír mysli. Bohužel moderní, intelektuální, pochybující a sofistikovaná mysl se o tento druh Blaženosti, která není ničím jiným než Světlem, nestará. Mysl volá po vnějších informacích nebo pláče, aby dosáhla nějaké částečné pravdy. Když ale Pravdy dosáhne, popře ji. Pochybuje o Pravdě. Mysl vidí Pravdu na pět sekund, ale v okamžiku, když se chystá Pravdy dosáhnout, začne o jejích možnostech a opravdovosti pochybovat. Kdo tedy ztrácí? Pravda, nebo mysl? Nepochybně mysl.

Pokud žijeme v srdci, pak nám srdce dává poselství ztotožnění. Pokud se ztotožníme se Světlem, okamžitě se Světlem staneme. Uvnitř srdce je duše. Pokud tedy dokážeme každý den žít i pouhou minutu ve své vnitřní existenci, pak můžeme vidět Světlo v hojné míře. Můžeme ho vidět a cítit. Když toto Světlo vnímáme, cítíme, že můžeme vrůst do jeho záře. V okamžiku, kdy v sobě uvidíme Světlo, v okamžiku, kdy uvidíme své vnitřní Slunce, které je nekonečně jasnější než fyzické slunce, cítíme, že noc tisícileté nevědomosti zmizela. Zkusme tedy jít hluboko do nitra a vstoupit do vnitřního Slunce, kosmického Slunce, které v sobě všichni máme. Tam uvidíme, že toto Světlo, nekonečné Světlo, na nás čeká a pláče pro nás. Vyžaduje to pouze naše vědomé přijetí a spolupráci.

From:Sri Chinmoy,Meditace: povinnost Boha a krása člověka, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mgd