Jak k sobě můžeme být upřímní, abychom jasněji viděli, jaký děláme pokrok?

Sri Chinmoy: Když je dítěti sedm let a udělá něco špatně více než jedenkrát, uvědomí si to. Když dítě udělá něco špatně poprvé, není si toho vědomo. Jestliže však chybu opakuje, určitě ví, že to, co dělá, je špatně. Někteří z vás mi říkali, že si nejsou vědomi toho, co udělali. Ale já vím, že není jediný žák, který by nikdy neměl dobrou meditaci. Dejme tomu, že je se mnou někdo dva roky.Po těchto dvou letech mi zkrátka nemůže říct, že neměl jedinou dobrou meditaci. On ji měl. Pokud měl jednu dobrou, vysokou meditaci, pak vám řeknu, že v hloubce této meditace mu byly odhaleny jeho dobré a špatné vlastnosti. Říkám vám, že během dnů jeho dobré meditace v něm Nejvyšší vynesl do popředí jeho božské vlastnosti a také jeho nedobré vlastnosti. Nebožské vlastnosti vystupují na povrch proto, aby mohl vidět věci, které má přeměnit. Pokud je se mnou člověk třeba jen dva měsíce, jeho dobré vlastnosti vystoupily a jeho špatné vlastnosti se už začaly také projevovat — ne proto, aby ho ohrožovaly, ale aby se proměnily. Bůh říká: "Toto jsou věci, které musíš přeměnit, a toto jsou věci, na které můžeš být pyšný."

Nebuďte zklamaní, sklíčení ani odrazení, když uvidíte své špatné vlastnosti. Až budou přeměněny, splynou s dobrými vlastnostmi. Pokud budete mít v určitý den dobrou meditaci, pak se v ten den vaše dobré vlastnosti projeví. Pak vystoupí do popředí špatné vlastnosti, abyste věděli, že to jsou věci, které ještě musíte přeměnit, a jak daleko musíte ještě dojít, než se dostanete k Cíli.

Když budete mít nejvyšší meditaci, budete na jednu stranu cítit, že jste velmi blízko Bohu. Na druhou stranu budete cítit, že toho ještě musíte tolik přeměnit a jen Bůh ví, kolik let to bude trvat. Mezi vámi a Bohem jsou jen dva centimetry, ale tyto dva centimetry můžete vnímat jako nekonečnou cestu.

Upřímnost vychází ze srdce, ne z mysli. Mysl je záludná, mysl vás mate. Také vitálno a srdce k sobě mají bohužel velmi blízko. Vitálno je blízko oblasti pupku. Odtud může vitální energie vstupovat do srdce. Pokud tedy cítíte, že dostáváte mnoho zpráv ze srdce, pak pravděpodobně dostáváte zprávy z vitálna.

Nejlepší způsob, jak zjistit, zda jste upřímní, je poznat, nakolik jste se odevzdali svému nitru. Jak moc jste se odevzdali, poznáte podle toho, kolik máte veselosti. Nesmí to však být falešná veselost.

Když se na mě někteří žáci dívají se smutnou tváří, říkám jim: „Prosím, prosím, neoddávejte se depresi. Usmívejte se na mě, usmívejte se na mě.“ Pak se na mě usmějí, ale já vím, že je to naprosto falešný úsměv. Cítím ale: "V pořádku, začněte falešným štěstím. Místo toho, abyste mi ukazovali tvář s depresí, domýšlivostí a dalšími nebožskými vlastnostmi, začněte alespoň falešným úsměvem; jednoho dne mi pak věnujete upřímný, oduševnělý úsměv."

Pokud nemáte upřímnost, pak vstupte do duchovního života ze zvědavosti. Za několik měsíců se vaše zvědavost promění v upřímnost. Jak poznáte, že přišla upřímnost? Poznáte to velmi snadno, pokud však nemáte předem vytvořené představy o tom, jak se má váš život měnit nebo formovat. Pokud se držíte předsudků, potom do vaší mysli automaticky vstoupí mnoho myšlenek a k jejich naplnění můžete použít mnoho způsobů špatného chování. Můžete se dokonce k jejich naplnění pokusit použít zákeřné nebo nepřátelské prostředky. Když se ale plně odevzdáte, nebudete se držet žádných představ. Pocítíte, že můžete nechat vnitřního Pilota udělat všechna vaše rozhodnutí za vás.

Někdy se stáváme neupřímnými, když se snažíme něco udělat nebo dokázat, a nevíme, jak to udělat a také odkud k nám tyto nápady přicházejí. Protože to nevíme, nejlepší je jen počkat, počkat, počkat. Nechte nápady přicházet z nitra. Budete ale čekat staletí, pokud si myslíte, že dostanete správnou odpověď z mysli. Mysl se musí odevzdat srdci. Jinak to nejde.

Když se mysl odevzdá srdci, není to odevzdání se otroka pánovi. Zdaleka ne! Mysl musí být moudrá. Mysl musí cítit, že srdce má něco, co ona nemá, a v okamžiku, kdy to získá, stává se to jejím vlastním bohatstvím. Je jako student, který je velmi chytrý. Jde ke správnému učiteli, který předmět ovládá. Poté, co se od učitele vše naučil, už k němu nechodí. Sám se stane učitelem. Mysl by měla být studentem a měla by jít k srdci a učit se od něho. Stejně jako srdce získává osvícení z duše, může také mysl získávat osvícení z duše prostřednictvím srdce, a pak může být mysl nezávislá.

From:Sri Chinmoy,Meditace: povinnost Boha a krása člověka, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mgd