Promluva

MJWW 13. Následující doplňkový komentář Sri Chinmoye je z 20. února 2000 ze setkání uspořádaného v P.S. 117 v Queensu v New Yorku.

Vskutku mystická cesta

Není třeba říkat, že kritikové budou existovat stále, ale já pevně věřím, že díváme-li se na zápornou stránku lidstva, nemůžeme udělat žádný pokrok. Tím, že se díváme na kladnou stránku lidstva, děláme pokrok a vidíme ostatní dělat pokrok. Jestliže je něco mým oborem, budu spokojen. Jestliže je něco oborem někoho jiného, budu rovněž spokojen.

Bohužel svět nechce opustit své hranice. Svět věří ve staré věci, ve staré objevy. Ale existuje něco jako vynález. Chceme-li něco vynalézt, musí to přijít z vysokého, vyššího, nejvyššího zdroje. Je pravda, že mé vzpírání nespadá do tradičních kategorií. Jestliže ale někdo hodlá udělat něco velkého, aby inspiroval lidstvo, musí jít daleko, daleko, daleko za hranice tradičního způsobu představ o lidských dosaženích.

Kdokoliv dělá něco velkého v nové podobě, je předmětem kritiky. Minulý týden zemřel největší mistr hry na tabla, Ustad Alla Rakha. Rozbil bariéry tradice. Jeho technika nebyla klasickou technikou minulosti. Objevil svou vlastní techniku, svůj vlastní způsob hraní, ale okouzlil lidi a kdykoliv a kdekoliv hrál, vrhal je do světa extáze. A tak mu dala indická vláda nejvyšší ocenění, a když zemřel, premiér i prezident o něm velmi krásně mluvili. Celá nebeská klenba Indie mu žehnala s nejvyššími sympatiemi a nejvyššími slovy. A on nenásledoval žádnou tradici.

Proto, narodí-li se v tomto světě génius, nemusí jít ve šlépějích lidí, kteří šli před ním — v žádné oblasti. Oblast vzpírání je velmi, velmi omezená. V jiných světech existují obrovské možnosti. Ve světě vzpírání existuje jen sedm nebo osm druhů zdvihů — přímý tah, trh, a tak dál — a to je všechno, zatímco v atletice existuje tolik disciplín. Jestliže někdo objeví nebo vymyslí něco nového v jakémkoliv oboru, bude přirozeně předmětem bouřlivé kritiky. My však musíme hledat ve svých životech jen jednu věc: povzbuzení inspirace.

Mnoho lidí mě podporovalo, ale jak mi z těch všech pomohl Mahasamrat Bill Pearl — Nejlépe stavěný muž století na světě, pětinásobný Mr. Universe, a tak dál — nebudete schopni pocítit. Al Oerter, Frank Zane, Mike Katz, Wayne DeMilia, Jim Smith a ostatní mi skutečně pomohli, ale Mahasamratův příspěvek světu mého vzpírání je jedinečný.

Když v životě děláme něco dobrého a velkého pro lidstvo, Bůh nás podporuje. Vždy existuje pozitivní a negativní svět. Někteří budou kritizovat. Řeknou: „Moje cesta je skutečná cesta. Tvoje cesta je vždycky špatná.“ Co můžete dělat? Na druhé straně existuje mnoho, mnoho lidí, kteří vás ocení jako Jim Smith, Al Oerter a všichni tito lidé. Náš mezinárodní sudí Wayne DeMilia stál přímo vedle mě, jen metr vzdálen, a viděl mě vzpírat.

Když něco dělám, vím, že můj Nejvyšší je stoprocentně zodpovědný. Právě včera jsem ve své modlitbě řekl: „Vskutku mystická cesta.“ Vím, že dokážu-li vzepřít tyto hmotnosti, bude to díky Boží nekonečné Štědrosti. On Sám ví, kdy budu moci ukončit svou cestu, ale já Mu s každým krokem kupředu budu nabízet slzy svého srdce vděčnosti.

Chci, aby bylo jasno, že soutěžím sám se sebou. Nechť i ostatní soutěží sami se sebou. Jestliže chtějí dosáhnout svých vrcholných výšin, jestliže chtějí udělat pokrok s velkým zvýšením jako 100 nebo 300 liber v čemkoliv, co dělají, nechť se o to pokusí svým vlastním způsobem. Dělají-li skok o tyči nebo skok daleký nebo něco jiného ve svém oboru, nechť se snaží zvětšovat zvýšení. Můžete říci, že můj obor je něco zanedbatelného. Nemá cenu to zkoušet. Ale i ostatní se ve svých vlastních oborech mohou pokusit dosáhnout toho, co dosahuji já.

Někteří lidé se nemohou ztotožnit s mým vzpíráním, protože mají pocit, že v tom není duchovnost. Mají pocit, že duchovnost je něco jiného. Ne, duchovnost je ve všem. Duchovnost v životě obklopuje a objímá vše. Duchovnost nelze oddělit od fyzického. Jestliže duchovní odejde od fyzického, pak duchovnost neexistuje. Fyzické musí aspirovat, tak jako aspiruje duchovní, svým vlastním způsobem.

V mém případě mi Bůh dává dobrou lekci. Když jsem byl mladý, neměl jsem vzpírání rád. ,Neměl jsem rád‘ je podhodnocené — nenáviděl jsem vzpírání. Za celou dobu svého pobytu v ášramu, kde jsem byl po šestnáct let nejvyšším šampiónem, jsem zvedal dvakrát do roka 20 liber, abych dobře vrhnul koulí. Vyhrával jsem mnoho, mnoho let. Pak přišel někdo, kdo byl dvakrát větší než já, a, ó Bože, poslední dva roky jsem prohrál.

Vraťme se k tématu. Ti, kteří chtějí, abych vzpíral podle toho, co ostatní očekávají nebo vyžadují, by měli přestat podporovat tento názor. Jestliže chcete být mými pravými žáky, pak myslete jako já, ciťte jako já a dělejte všechno ve svém životě jako já. V každém okamžiku mě ospravedlňujte, v každém okamžiku mě braňte. Ale neříkejte: „Ó, já ti věřím, ale ostatní ti nevěří, tak se snažím tě zdokonalit.“ V tomto případě je dokonalostí vaše jednota, jednota s mou vůlí, jednota s mým odhodláním, jednota s mým dosažením. Nepohlížejte na mě očima někoho jiného. Dívejte se na mě svým vlastním srdcem. Chcete-li se se mnou ztotožnit, nedělejte to tak, že o mně budete smýšlet jako ostatní, ale tak, že mě budete cítit způsobem, jakým mě cítí vaše aspirující srdce. To je jediný způsob, jak můžete dělat pokrok. Jinak vás vnější svět kritiky zničí. I když jste na lodi, vše zmeškáte, vše ztratíte.

From:Sri Chinmoy,Mystická cesta světem vzpírání, část 1, Madal Bal, 2002
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mjw_1