Běžci jednají se svěžestí, svěžestí mysli. Když běží, příroda jim pomáhá. Každý den brzy ráno nebo večer chodí běžci trénovat na ulici nebo na dráhu. Když běžíte, jste jen vy a Matka Příroda. Z nebe se snáší světlo. Všude získáváte tolik inspirace. Všechno vám pomáhá dosáhnout vašeho cíle.
Ale v kulturistice je to odlišné. Nejdříve jsou kulturisté závislí na droze, kterou potají berou. Potom, když jdou do posilovny trénovat, musí se vyrovnávat s vibracemi, které tam jsou. Když běžíte, jste to vy a vaše boty. Boty jsou vaším majetkem, a tak jsou to vaše vibrace, které nesou. Nemusíte se obávat. Lidé si ale bohužel neuvědomují, že když jdou do posilovny, berou na sebe karmu těch, kteří přístroje používají. Jestliže člověk používající přistroj před vámi má nemožný, nesnesitelný charakter, kam vstoupí vibrace? Myslíte si, že zatímco se dotýká materiální věci, jeho vibrace nevstoupí do železných závaží, tyčí a podobně? Vstoupí, vstoupí. Pak stejná vibrace vstoupí do vás. Když jste přišli do posilovny, byli jste plni dobrých myšlenek, povznášejících myšlenek. A potom, když se vracíte domů, divíte se, proč vás napadají všechny ty nebožské myšlenky. Proč, proč? Odkud se vzaly? Všechny pocházejí z posilovny.
Proto si myslím, že trénovat venku je daleko lepší než trénovat vevnitř. Jestliže je počasí velmi špatné, co naděláte? Ale pro mě je trénink vevnitř až na druhém místě.From:Sri Chinmoy,Mystická cesta světem vzpírání, část 1, Madal Bal, 2002
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mjw_1