Zvedání tryskáče

Dnes, na Den díkůvzdání, jsem svou pokornou službu položil k Nohám Boha. Vrátil jsem se na MacArthurovo letiště, abych zvedl mnohem větší tryskáč. Zvedl jsem ho dvakrát. Podruhé bylo v letadle dvacet jedna pasažérů včetně majitele letadla. Vážilo 31 000 liber a majitel řekl, že cítil, jak se letadlo zatřáslo. Řekl: „Ani se nebudu snažit tomu rozumět.“

Letadlo začalo vydávat nějaký zvuk, když jsem ho zvedal. Minule jsem říkal: „Už dost v této inkarnaci.“ Ale tentokrát je dost skutečně dost. Nechci jít výš než 31 000 liber.

Když se před zdvihem třikrát nadechuji, snažím se přimět svou mysl, aby cítila, že je letadlo lehké. Snažím se přesvědčit svou mysl, že je velmi lehké. Jinak váha celého letadla okamžitě vejde do mysli a strach může všechno zničit.

Když se podíváte na velkého člověka, můžete vidět jen jeho oči nebo nos, ale jakmile vidíte jakoukoliv část jeho bytosti, polekáte se. Ta obrovitost je zaznamenána vaším mozkem.

Stejně tak, podíváte-li se i jen na sloní chobot, vyděsíte se, protože jeho chobot je nedílnou součástí celého těla.

Podíváte-li se stejným způsobem na nos nebo přední část letadla, celá váha letadla pronikne do vaší mysli a zničí vaši jistotu.

Jsem velmi šťastný, že nám déšť nemohl zabránit ve zvedání. Správa letiště byla tak laskavá a umožnila nám zvedat v hangáru.

Když jsem se vrátil domů, okamžitě jsem telefonoval sestře. Měla velmi dobrou náladu, tak jsem jí řekl všechno o svém zvedání. Pak jsem také řekl, že Nepál se stal Národem květu míru.

26. listopadu 1998

From:Sri Chinmoy,Mystická cesta světem vzpírání, část 2, Madal Bal, 2007
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mjw_2