Mystická cesta světem vzpírání, část 2

Více než spokojen

Dnes jsem poprvé od té doby, co jsem před několika lety znovu začal vzpírat, zvedl 200 liber (přepočet na kilogramy je uveden na konci knihy) jednou rukou. Nejprve jsem je zvedl pravou rukou a pak levou. Z nějakého důvodu mi mysl říkala, že jsem je nezvedl moc vysoko, proto jsem je zvedl ještě každou rukou dvakrát. Kdybych věděl, že jsem poprvé zvedl tak vysoko, nezabíjel bych se a znovu už bych nezvedal.

S tímto zdvihem jsem více než spokojen. Má pravá ruka je natažená a výška zdvihu je velmi dobrá. Dnes vážím 144 liber, takže je to o 56 liber více, než je váha mého těla.

Poprvé jsem zvedl 200 liber jednou rukou 6. března 1986 — před téměř 12 lety. Tehdy jsem vážil 157 liber. Pak jsem si na devět let od vzpírání odpočinul. Teď ale Bůh chce, abych se na pole vzpírání zase vrátil.

6. října 1998

Síla diety

Dnes večer jsem asi před dvaceti svědky zvedl desetkrát 300 liber na břiše. Před dvěma lety jsem takové věci dělal, když jsme měli klub Duhových snílků. Jsem si jistý, že lidé dokážou vidět, jak se závaží pohybuje. Dnes jsem snědl jen 549 kalorií a vážil jsem 146 liber. Lidé říkají, že bych měl být z diet slabší, ale v mém případě dieta posiluje mé břicho! 8. října 1998

Můj konečný cíl

Dnes vážím 142,5 libry. Nejlegračnější je, že jsem včera jedl a jedl, a ještě jsem shodil 1,5 libry. Mým konečným cílem je 140 liber. Mou tajnou touhou je, aby se loď mého těla plavila mezi 140 a 145 librami. Teď se cítím velmi, velmi, velmi lehký.

Dnes jsem nechal svou pravou ruku úplně odpočívat, protože mě bolí dlaň a nejsem schopen s ní tlačit proti čince. Jsem si jist, že za dva nebo tři dny bolest zmizí.

Když došlo na zvedání jednou rukou, zvedl jsem padesátkrát 120 liber jen levou rukou. Je mi líto mé levé ruky!

10. října 1998

Nejobtížnější zdvih

Nejobtížnější ze zdvihů, které dělám, je zdvih břichem. Po tomto zvedání patnáct až dvacet minut nevím, ani jak se jmenuji. Musím se hned něčeho napít a není mi do řeči.

Dnes ráno jsem zvedl na břiše třicetkrát 300 liber.

11. října 1998

Nemám správný úchop

Dnes jsem začal zvedat už po třetí hodině ráno. Když došlo na 120 liber oběma rukama, zkusil jsem to dvakrát, a nepodařilo se. Když jsem zkusil zvednout činky zvlášť, šly nahoru, ale nedokázal jsem je zvednout současně. Zkusil jsem to ještě nejméně čtyřikrát.

Myslím, že jsme udělali chybu, když jsme na zem dali dřevěnou desku. Teď nemám správný úchop, protože jsem výš. Požádám Unmilana, aby ji zase oddělal.

15. října 1998

Dramatický výkon

Když jsem dnes dělal dvacet opakování se 145 librami, zkusil jsem něco nového. Místo toho, abych se držel boku konstrukce, ruku, kterou nezvedám, jsem volně spustil. Můžete vidět, že mi visí podél těla. Tak to bude dramatičtější, protože se ničeho nedržím. Je to mnohem těžší. Dnes večer se pokusím zvednout 145 liber stokrát. Jak to, že nás to nenapadlo hned na začátku — pustit ruku, kterou nezvedám? Tento styl je mnohem působivější, protože nemám žádnou oporu. Také jsem tehdy marnil čas vyměňováním rukou po každém zdvihu. 20. října 1998

Úplně spokojen

Dnes ráno jsem poprvé zvedl 270 liber od té doby, co jsem znovu začal zvedat. Zvedl jsem je čtyřikrát pravou rukou a čtyřikrát levou rukou a tyto zdvihy byly vyšší, než když jsem zvedal 250 liber! Jsem úplně spokojen. Od zítřka budu trénovat 300 liber. V roce 1986 jsem dvěstětřináctkrát neuspěl, než jsem je zvedl. Teď si myslím, že budu potřebovat 50 pokusů. Myslím, že budu schopen je zvednout za týden. Mám měsíc a deset dnů do odjezdu na Vánoční výlet. Jsem připraven na 300 liber! 23. října 1998

Je zapotřebí nějakého kouzla

Dnes jsem zvedl dvakrát 130 liber oběma rukama najednou. Je pravda, že oba zdvihy jsou lepší než včera, ale ještě s nimi nejsem spokojen. Jen Bůh ví, co dělám špatně. Každý jiný zdvih zvládám zázračně, ale jakmile dojde na obě ruce, je zapotřebí nějakého kouzla. Skutečně bych měl rád trochu lepší výsledky. 24. října 1998

Neschopen zvedat

Dnes ráno jsem nemohl nic dělat, protože mě bolely nohy. Šel jsem do Annam Brahmy, aby mě doktor Chu ošetřil. Když jdu, nejsem schopen natáhnout nohu, protože to velmi bolí. Potom jsem si dělal legraci z jedné ze svých žaček, že mé nohy jsou v tak špatném stavu jako její duše.

Dnes jsem řekl Ketanovi, že chci co nejdříve zvednout šest letadel. Čím dříve, tím lépe. Měly by vážit mezi 2700 a 3000 librami. Měl bych brzy odjet z města a mám mnoho dalších věcí na práci, proto bych je rád zvedl během jednoho dne, pokud to bude možné.

26. října 1998

Postup dál

Dnes jsem ke své spokojenosti zvedl na třetí pokus 130 liber oběma rukama. Konečně, konečně, konečně! Teď se chystám na 135 liber. Zítra postoupím dál. 29. října 1998

Myslet na tolik věcí

Dnes jsem zvedl osmkrát 300 liber jednou rukou. V jeden okamžik spadl ukazatel na zem a já jsem ho musel vrátit zpátky. Pak jsem musel myslet na tolik věcí — zavolat sestře, a tak dále. Proto jsem nebyl schopen se správně soustředit. Navzdory tomu si nemyslím, že jsem před dvanácti lety zvedl 300 liber tak vysoko. Čím jsem starší, tím jsem silnější! 29. října 1998

Věc, kterou jsem nejvíc nenáviděl

Dokážete si to představit! Vzpírání byla věc, kterou jsem v Indii nenáviděl ze všeho nejvíc. Bůh se mi tehdy smál. Celou svou atletickou kariéru jsem absolvoval bez vzpírání. Nelíbily se mi velké svaly. Teď mám velké svaly rád, ale nedostanu je! 31. října 1998

Dávám jen 70%

Dnes ráno jsem desetkrát zvedl 300 liber jednou rukou. Ale nemělo to opravdovost. Silně cítím, že jsem nevyužil svou schopnost naplno. Věnuji tomu jen 70% své pozornosti. Nevím proč, ale toto zvedání mi nedává inspiraci ani radost. Dnes se mi dokonce ani nechtělo zvedat každou rukou čtyřikrát, ale zvedl jsem každou rukou pětkrát. To ukazuje na to, že má mysl nebyla přítomna. 2. listopadu 1998

Mé svaly tancovaly

Dnes jsem byl velmi šťastný, že jsem zvedl v New Jersey letadlo. Bylo velké. Na jedné straně bylo palivo. Šla výše než druhá strana. Pak, při druhém zdvihu, se k letadlu přidalo šest lidí a váha byla 10 527 liber. Tento zdvih byl skutečně obtížný. Mé ramenní a lýtkové svaly tancovaly! Celé mé tělo se třáslo.

Toto letadlo bylo těžké, ale já jsem chtěl zvednout ještě těžší. Požádám Ketana, aby našel letadlo, které váží 13000 liber. Cesta do New Jersey trvala dvě hodiny, takže moje nohy byly po příjezdu trochu ztuhlé.

6. listopadu 1998

Kouzelný zdvih

Minulou noc jsem byl velmi nemocný! Můj žaludek byl v plamenech, má hlava byla v plamenech. Ve 3 hodiny v noci jsem na dvacet minut usnul. Pak jsem se cítil lépe. Celé ranní zvedání jsem absolvoval jako obvykle, ale nepoužíval jsem video. Vím, že když je zapnutá kamera, mám pokušení snažit se o nejlepší výkony.

Později ráno jsem jel do Connecticutu zvednout nejtěžší letadlo. Vážilo 13 040 liber. Když jsem přijel, docela silně pršelo a bylo velmi chladno. Měl jsem na sobě oblek pilota, který mi daly Savita a Anjali. Bohužel chlapci zapomněli můj vzpěračský pás. Také letadlo bylo navezeno na stroj dříve, než jsem se stačil rozcvičit. Co mohu dělat?

Když jsem zvedl letadlo poprvé, šipka měřidla se pohnula o pět centimetrů. Když byla nejvýš, zvedl jsem pravou nohu. Ihned poté jsem šel do Dhanuova auta, abych se zahřál. Přišel za mnou televizní reportér a prosil mě, abych zvedl to letadlo ještě jednou, protože to nestihl. Tak jsem vyšel z auta a zvedl letadlo podruhé. I tentokrát jsem zvedl pravou nohu.

Slon je něco tak těžkého, děsivého, ale letadlo je okouzlující. Pokud je něco okouzlujícího, veškerý strach nás opouští.

Za pár hodin odlétám do Finska, abych jej slavnostně prohlásil za Sri Chinmoyův Národ květu míru (Peace-Blossom-Nation). Takže můžete vidět, jak jdou duchovní, kulturní a sportovní věci dohromady.

11. listopadu 1998

Nejslabší článek

Dnes jsem chtěl na břiše zvednout 367 liber, abych vyrovnal svůj rekord, ale nedokázal jsem překonat 200 liber. Dva chlapci jsou potřeba k tomu, aby mi závaží dali na břicho, a já jsem viděl, že jeden z nich je slabý. Třásly se mu ruce a já jsem se bál, aby ho neupustil. 15. listopadu 1998

Na bitevním poli

Dnes jsem měl dvě rozcvičky s činkami — jednu ráno a jednu večer. Během večerní rozcvičky jsem zvedl 300 liber a také 200 liber jednou rukou. Nevynaložil jsem veškeré své úsilí, nemyslím, že to bylo víc než 80%. Není dobré cvičit každý den na 100%. Můžete se zranit a vaše mysl se vyčerpává. Ale když zvedám 145 liber v každé ruce současně, zabíjím se. V tu chvíli jsem na skutečném bitevním poli. Lhal bych, kdybych tvrdil, že nevynakládám při zvedání dvou činek najednou 100% úsilí. Je to 110% úsilí!

Dnes jsem zvedl 145 liber v každé ruce současně poprvé. Celkově to bylo 290 liber. Můj osobní rekord, který jsem si udělal před mnoha lety, je 150 liber v každé ruce. Blížím se k pokoření svého rekordu.

15. listopadu 1998

V této inkarnaci už to stačí

Dnes jsem zvedl proudové letadlo Lear vážící přes 22 000 liber. Před tím, než jsem odjel, jsem se vážil. Mám 144,5 liber. Byl jsem velmi potěšen a vzrušen. Ale v mé vizi se přede mnou okamžitě objevil můj bratr Chitta. Byl velmi smutný. Řekl mi: „Skutečně chci, abys vážil mezi 150 a 155 librami, nechoď s vahou pod 150 liber.“ Tak jsem mu slíbil, že si budu držet váhu mezi 145 a 150 librami. Byl částečně šťastný. Nemyslím si, že když budu vážit pod 143 liber, dokážu si udržet sílu. Dnes se cítím velmi silný.

Před tím, než jsem letadlo zvedl, třikrát jsem ho obešel a přitom jsem vzýval Brahmu, Višnua a Šivu — Boha Stvořitele, Boha Uchovávatele a Boha Přeměňovatele. Žádal jsem je o jejich Požehnání.

Mezi 13 000 a 20 000 librami je velký rozdíl. Dlouho jsem se koncentroval, než jsem cítil, že je letadlo lehké. Mimo mysl je možné všechno.

Majitel letadla mi řekl, že když seděl na místě pilota, viděl zdvih a také ho cítil. Řekl, že byl velmi jasný, velmi zřetelný. Když jsem vešel do letadla a sedl si na pilotovo místo, nemohl jsem uvěřit, že je tak malé. Bylo tak těžké tam sedět. Bylo to tam velmi uzavřené, velmi těsné.

Až vydáme knihu, můžeme dát toto velké letadlo doprostřed a všechna malá okolo.

Nyní mohu říci, že to pro tuto inkarnaci stačí!

18. listopadu 1998

Oblek pilota

Když jsem zvedal letadlo, znovu jsem měl na sobě oblek pilota. Tyto šaty jsou milé a mám z nich radost, ale nezískávám z nich okamžitě sílu, jako získávám, když nosím své obyčejné kalhoty a tričko. Když mám na sobě kalhoty pilota, cítím, že jsou velmi slabé, skoro ženské. Vůbec nepřispívají mé síle. Vlastně cítím, že sílu jim dávám já. Když si oblékám košili, barva je slabá, všechno je slabé. Když mám své obyčejné oblečení, získávám velkou sílu. Mé obyčejné oblečení se hodí k mému tělu. 18. listopadu 1998

Prošel jsem zkouškou

Dnes jsem zvedl 145 liber v každé ruce současně. Mohl jsem je zvednout výš, kdybych ještě zatlačil, ale byl jsem spokojen. Pak jsem jen upustil činky. Zabíjím se zvedáním takových vah, ale když je zvednu do určité výšky, stačí mi to, abych prošel svou zkouškou. Jinak bych mohl činky zvednout o 2,5 až 5 centimetrů výše.

Dnes jsem také stokrát zvedl 145 liber jednou rukou za 6 minut a 36 sekund. Zkoušel jsem vydechovat ústy, abych vidět, jestli se rychleji zregeneruji.

22. listopadu 1998

Vypadám jako Lee Haney

Dnes jsem zvedl 145 liber oběma rukama docela vysoko. Je legrační, že když zvedám, můj obličej je podobný na Lee Haneyho!

Za dva dny se odehraje má vzpěračská přehlídka. Můj plán je nechat si tento dvouručný zdvih na konec.

25. listopadu 1998

Zvedání tryskáče

Dnes, na Den díkůvzdání, jsem svou pokornou službu položil k Nohám Boha. Vrátil jsem se na MacArthurovo letiště, abych zvedl mnohem větší tryskáč. Zvedl jsem ho dvakrát. Podruhé bylo v letadle dvacet jedna pasažérů včetně majitele letadla. Vážilo 31 000 liber a majitel řekl, že cítil, jak se letadlo zatřáslo. Řekl: „Ani se nebudu snažit tomu rozumět.“

Letadlo začalo vydávat nějaký zvuk, když jsem ho zvedal. Minule jsem říkal: „Už dost v této inkarnaci.“ Ale tentokrát je dost skutečně dost. Nechci jít výš než 31 000 liber.

Když se před zdvihem třikrát nadechuji, snažím se přimět svou mysl, aby cítila, že je letadlo lehké. Snažím se přesvědčit svou mysl, že je velmi lehké. Jinak váha celého letadla okamžitě vejde do mysli a strach může všechno zničit.

Když se podíváte na velkého člověka, můžete vidět jen jeho oči nebo nos, ale jakmile vidíte jakoukoliv část jeho bytosti, polekáte se. Ta obrovitost je zaznamenána vaším mozkem.

Stejně tak, podíváte-li se i jen na sloní chobot, vyděsíte se, protože jeho chobot je nedílnou součástí celého těla.

Podíváte-li se stejným způsobem na nos nebo přední část letadla, celá váha letadla pronikne do vaší mysli a zničí vaši jistotu.

Jsem velmi šťastný, že nám déšť nemohl zabránit ve zvedání. Správa letiště byla tak laskavá a umožnila nám zvedat v hangáru.

Když jsem se vrátil domů, okamžitě jsem telefonoval sestře. Měla velmi dobrou náladu, tak jsem jí řekl všechno o svém zvedání. Pak jsem také řekl, že Nepál se stal Národem květu míru.

26. listopadu 1998

Nahromadění tuku

Dnes jsem udělal nový rekord na Sumadhurově a Bishwasově přístroji pro dvouručný zdvih v sedě. Zvedl jsem každou rukou desetkrát 110 liber.

Před několika dny jsme měli soutěž břich. Běda, čím více cvičím své břišním svaly, tím jsou neviditelnější! Všechen tuk se shromažďuje na břiše.

21. prosince 1998, Singapur

Běžte k očnímu lékaři

Chtivost nikdy neskončí! Dnes jsem po zvednutí 120 liber v každé ruce najednou vestoje pokračoval se 130 librami. Savyasachi váží 132 liber. Jeho váhu dokážu zvednout oběma rukama.

Na tomto Sumadurově a Bishwasově přístroji jsem se ještě nikdy nepokoušel zvednout 140 liber. 140 liber v každé ruce zvedané najednou se na tomto přístroji rovná 160 librám zvedaným na přístroji, který mám doma, protože tam je závaží na boku. Tady je za mou hlavou.

Pokud jste si nevšimli mého pokroku, pak běžte k očnímu lékaři, abyste do svých brýlí dostali zvláštní čočky! Má mysl tomu občas nevěří. Pokud se se mnou dokážou ztotožnit kovové kotouče, co je s vámi?

Ti lidé, kteří pro mě mají upřímné pochopení, mi rozumí nehledě na to, co dělám. Chci dělat pokrok v každé oblasti svého života. V jednotě s těmito kovovými kotouči můžete vidět mou jednotu s Vůlí Nejvyššího.

23. prosince 1998, Singapur

Vracím se z Indie

Bylo to ode mě velmi hloupé myslet na zvedání těžkých závaží, hned co jsem se dnes vrátil z Indie. Snažil jsem se zvednout 400 liber, což jsem nedělal čtyři nebo pět dnů. Nenapadlo mě požádat Unmilana, aby snížil hmotnost.

Když jsem pak přišel k Sumadhurovu a Bishwasovu přístroji, opatrný člověk ve mně mi řekl, abych nezvedal víc než 70 liber, ale já jsem zvedl 100, pak 110 v každé ruce a šel jsem až na 130 liber jednou rukou. Každým okamžikem přicházela sebepochybnost, ale já jsem byl na druhou stranu velmi šťastný a spokojený, že jsem to udělal.

Nyní zvedám 400 liber tak vysoko jako 300 liber. Příští rok mi bude 68 let. Musím ukázat nějaký pokrok. V dubnu bych chtěl ukázat nějaký pokrok a znovu v srpnu.

28. prosince 1998, Kuala Lumpur

Ovlivněn vedrem

Dobrá zpráva je, že jsem zhubl ze 154 liber na 149,5 liber. Indické vedro mě velmi, velmi oslabilo. Navíc místo toho, aby vedro pomohlo mým kolenům, z nějakého důvodu způsobilo, že mě bolí více. V Honolulu jsem každý den chodil 3,5 míle, ale dnes jsem zvládl chodit jen pět minut. 28. prosince 1998, Kuala Lumpur

Váha, která lhala

V mém hotelovém pokoji je váha. Dnes mi váha řekla, že vážím 120 liber! Jak je to možné? Včera jsem vážil 149,5 libry. V tom musí být nějaká chyba. Proto jsme Savyasachi a já šli koupit novou váhu. Byli jsme na nejrůznějších místech a každá váha říkala něco jiného. Doma mám lékařskou váhu, vím, že je přesná na 100%. 29. prosince 1998, Kuala Lumpur

Počítání v bengálštině

Když dělám mnoho opakování, počítám si bengálsky. Na angličtinu zapomínám. Dnes jsem zvedal 400 liber jednou rukou dvě stě krát. Podívejte se na spodní část kotouče. Uvidíte, že se zvedá. Já to vidím velmi jasně. Dnes obdivuji sám sebe! Nemohu vidět zdvih, když ho dělám. Vidím ho, až když se dívám na videu. 31. prosince 1998, Kuala Lumpur

Můj lehký den

Dnes mám svůj lehký tréninkový den, ne svůj těžký tréninkový den. Na Sumadurově a Bishwasově přístroji jsem zvedal jen do 90 liber oběma rukama. 90 liber je teď pro mě tak snadných. Je to skoro jako pití vody. Ale když to dojde na 110 liber, zabíjí mě to.

Mám jeden den lehký, jeden den těžký.

1. ledna 1999, Kuala Lumpur

Postupně se zvyšující úsilí

Dnes jsem zvedl 210 liber pravou rukou a potom levou rukou. Ačkoliv hlučím už od začátku, postupně zvyšuji své úsilí. Pokud budu používat maximální úsilí už od začátku, zraním se. 1. ledna 1999, Kuala Lumpur

Ošetření kolene

Utratil jsem během let tisíce dolarů za injekce a další léčbu pro svá kolena. Nyní mám vynikající výsledky z protahování noh s pětilibrovým závažím kolem kotníků. 2. ledna 1999, Kuala Lumpur

Fyzické a duchovní

Nyní jste viděli video, kde zvedám 140 liber v každé ruce najednou. Fyzické a duchovní mohou jít společně. Tady je důkaz. Duchovní pracuje velmi mocně v hmotném a jeho prostřednictvím. 6. ledna 1999, Penang

Neočekávaný neúspěch

Dnes jsem nebyl schopen zvednout 110 liber oběma rukama najednou. Třikrát jsem to zkoušel a třikrát jsem neuspěl. Byl jsem šokován, když se mi to nepodařilo. Řekl jsem: „Jak jsem mohl přes noc ztratit sílu?“ Později jsem zjistil, že chlapci dali na zem navíc 2,5 centimetrovou desku. Někdo jim to poradil. Já jsem se tak nemohl dostat do správné pozice. 10. ledna 1999, Penang

Má mysl byla někde jinde

Dnes má mysl nebyla při zvedání přítomna. Měl jsem spoustu problémů. Dělal jsem všechno jedině díky rutině, ale dnešní výkon byl velmi špatný. Když došlo na zvedání 160 liber oběma rukama na Sumadurově a Bishwasově přístroji, po prvním zdvihu jsem si myslel, že se mi to podaří lépe. Běda, další tři zdvihy byly ještě horší. 23. ledna 1999, Bandung

Odrazující zkušenost

Dnes zvedám po tolika dnech. Mnoho dnů jsem se necítil dobře. Vzpírám jeden den a pak jsem nucen čtyři nebo pět dnů odpočívat, všechno kvůli oslabenému tělu. Mé tělo se zcela bouří.

Jsem velmi nespokojen s 300 librami. Proto jsem je nenatáčel na video. Je to plýtvání drahým páskem. Moje levá ruka pracuje, ale pravá ruka je strašná, strašná, strašná. Je to tak odrazující!

20. února 1999

Mechanici a pilot

Dnes jsem v sedě zvedl 130 liber oběma rukama najednou. To je velká legrace! Jak víte, tento stroj vyrobili Sumadur a Bishwas. Je to jako mechanici a pilot. Mechanici bez pilota nemohou letadlem letět. A bez mechaniků nemůže letět pilot. Takže Sumadur a Bishwas jsou mechanici a já jsem pilot. Nemůžeme dělat práci toho druhého. 21. února 1999

Skvělý výkon

Dnes jsem poprvé zvedl 140 liber oběma rukama najednou vsedě. Pro mě je to skvělý výkon — jako běh na 100 metrů. Nejdůležitější věcí je zápěstí. Pokud neudělám ten správný vztlak ze zápěstí, pak končím. 22. února 1999

Abakashovo osvícení

Dnes jsem zvedl 140 liber ve stoje dvourukým zdvihem. V těchto dnech při zvedání tolik nesténám. Cítím, že dokážu jít na 150 liber.

Když jsem ukázal Abakashovi video, řekl: „Proč říkáš, že zvedáš 140 liber? Je to 280. Je to jako v bench pressu. Tam neříkáš, kolik máš v jedné ruce. Rozděluješ to, ale ve skutečnosti zvedáš 280 liber.“ Abakash je tak moudrý.

22. února 1999

Vítězná trofej

Dnes jsem poprvé zvedl 150 liber v každé ruce. Celkově je to 300 liber. Dvěma rukama je to těžší než jednou, protože musíte rozdělit svou koncentraci. Když jsem viděl video, vypadalo to, jako když držím vítěznou trofej. 4. března 1999

Vidět dvojitého Pulaka

Dnes jsem poprvé zvedl 155 liber v každé ruce najednou. Můžete vidět, že mé nohy trochu pruží. Představit si zvednutí 155 liber oběma rukama najednou — samotná ta myšlenka mě mate. Tolik váží Pulak. Tak teď můžete vidět dvojitého Pulaka!

Kolik odhodlání je v mém obličeji! Pokud dokážu zvednout 170 liber oběma rukama i jen o 2 až 3 centimetry, budu spokojený. Před jedenácti lety, když jsem zvedl 160 liber oběma rukama, zvedl jsem je velmi, velmi malinko. Musíte použít své třetí oko, abyste to viděli.

15. března 1999

Nový dvouruký rekord

Dnes jsem zvedl 160 liber v každé ruce najednou na první pokus. I jen pomyšlení na 160 liber v každé ruce mě skutečně děsí. Týden budu zvedat 160 liber a pak se pokusím o 165.

Je velmi těžké udržet rovnováhu, když jsou ruce oddělené. Když máte jen jednu tyč, pomáhá vám to. Když máte zvlášť dvě činky, je velmi těžké se soustředit. Každá ruka vyžaduje zvláštní pozornost. Musíte věnovat oběma rukám stejnou pozornost. Jinak, jde-li jedna ruka nahoru, je velmi těžké dostat druhou ruku výš.

16. března 1999

Atypický Ind

Jsem podivuhodný indický voják. Obvykle nás v padesáti letech Bůh zve, abychom se k Němu v Nebi připojili. Mně bude 68. Před deseti lety jsem se snažil zvednout 160 liber každou rukou a nepodařilo se mi to. Nedokázal jsem činky zvednout ani o 2 centimetry. A pokoušel jsem se osmkrát. V té době jsem byl ve druhé polovině padesátky.

Dnes jsem zkusil stejnou váhu a na první pokus jsem činku snadno zvedl více než 10 centimetrů. Obvykle lidé něčeho ve fyzickém světě dosáhnou a pak klesají. V mém případě jsem udělal nový rekord.

16. března 1999

Můj obvyklý den

Minulou noc jsem si šel lehnout deset minut po třetí hodině. Trochu jsem spal a těsně před čtvrtou hodinou jsem vstával. Hodinu jsem se protahoval, pak jsem cvičil na osmi různých přístrojích, ani jednou jsem nepoužil video. Udělal jsem mnoho cviků. V pět hodin jsem zapnul video a začal jsem s hlavními cviky.

Každý den si vybírám některé písně, které hraji. Invocation hraji vždy, pak si vyberu šest nebo sedm dalších. Pak jsem musel telefonovat mnoha žákům po celém světě.

Toto je má obvyklá práce. Proto mohu během dne několik minut spát.

16. března 1999

Není v tom ukryto žádné kouzlo

Dnes Mridanga změnil úhel videokamery, abyste viděli mé nohy, když zvedám 160 liber každou rukou zároveň. Tak mohou lidé poznat, že v mých nohách není žádné kouzlo. Dnes zvedám 160 liber rozhodně výš než včera. Od zítřka budu zkoušet 170 liber a uvidím, jak dlouho mi to bude trvat. 17. března 1999

Proroctví Mika Katze se vyplňuje

Když Mike Katz uslyšel, že jsem zvedl 160 liber v každé ruce, řekl: „Jsem udiven, ale ne překvapen. Sri Chinmoy by mě totiž nepřekvapil ani se 170 či 180 librovou činkou v každé ruce.“

Jeho proroctví bylo tak mocné. Za dva dny se vyplnilo. Dnes jsem zvedl 170 liber v každé ruce. 170 byl můj cíl na 13. dubna a já jsem ho dosáhl dnes.

Je pravda, že za tisíc let budou lidé pochybovat, zda jsem byl jeden člověk nebo deset lidí. Na každém poli se chovám jako cyklón!

18. března 1999

Podstata zázraku

Pro mě je zázrak, když deset milionů lidí nemůže něco dokázat a pak přijde jeden, který to dokáže. Je to zázrak, když miliony a miliony lidí nemohou něco udělat — na jakékoliv úrovni — a pak to jeden člověk dokáže. Naše mysl se ale zasekne, proto to slovo nepoužíváme. Když jedna osoba napíše nesmrtelnou píseň, píseň, která přichází z jiného světa — jako „Ave Maria“ — pak je to podle mě zázrak. Podívejte se na všechny ty nepředstavitelné věci, které dokázali prezident Gorbačov a prezident Mandela — nejsou tyto věci zázraky? Sudhahotových devět zlatých medailí — není toto nesmrtelné dosažení zázrakem? Na každém poli se odehrávají zázraky, pokud máme oči je vidět. 18. března 1999

Tolik věcí k zapamatování

Když zvedám 170 liber v každé ruce, na kolik věcí musím pamatovat! Nejprve musím rozsvítit světla a zapnout dva videopřístroje. Pak dávám modlitbu. Pak stojím pod závažím a dlouho medituji. Můžete vidět, jak hluboko jsem ponořený. Pak musím zapnout automatickou kameru. Když jsem dnes ráno zapnul kameru, začala velmi hlasitě cvakat. Myslel jsem si: „Čas běží!“ Proto jsem musel dýchat a dělat všechno velmi rychle. Kvůli kameře jsem nemohl pokračovat v obvyklém rytmu. Musel jsem zrychlit. Ale, i přes nevýhody, byl dnešní zdvih vyšší. Necháváme z toho dělat zvětšeniny.

Než jsem viděl video, obával jsem se, obával. Skutečně se to zvedlo? Dokud jsem to neuviděl, neměl jsem absolutně žádnou jistotu. Když jsem to pak uviděl, oddechl jsem si.

19. března 1999

Co Bůh dokáže

Když jsem pozval žáky, aby se podívali na dnešní ranní video, řekl jsem: „Nyní můžete vidět, jak Bůh dokáže proměnit básníka ve vzpěrače!“ 19. března 1999

From:Sri Chinmoy,Mystická cesta světem vzpírání, část 2, Madal Bal, 2007
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mjw_2