Síla peněz se poddá síle moudrosti

Byl jednou jeden lakomý muž, který měl velmi štědrou ženu. Jeho žena však neměla k manželovým penězům přístup. Měli tolik peněz, že by snadno mohli pomoci celé vesnici. Lidé dlouhé měsíce trpěli suchem a hladomorem. Protože kvůli suchu nebylo dost jídla, lidé umírali hladem. Žena manžela prosila, aby vykopal nějaké studny, aby alespoň jejich sousedé měli vodu. Ten však na vykopání studní nechtěl dát peníze.

„Kdo ví,“ řekla si jeho žena: „možná bych kopáním našla vodu sama.“

A tak požádala jednoho služebníka, aby jí s kopáním studny pomohl. Ona sama, ctihodná dáma, se v kopání přidala ke sluhovi. Kopali každý den, ale vodu nenašli. Její manžel se smál a smál a říkal: „Ano, můžete kopat rok a pořád tam nic nebude. Jen studna vaší hlouposti bude hlubší.“

Jednoho dne dostal sluha skvělý nápad. „Matko,“ řekl ženě: „usilovně pracujeme, a váš manžel je tak nelaskavý a krutý. Zkusme na něj lest.“

„Jakou lest?“ zeptala se žena.

„Váš manžel se nám každé ráno přichází posmívat,“ řekl sluha. „Dejme na dno jámy, kde kopeme, trochu oleje. Když olej uvidí, bude nadšený. Potom zaměstná mnoho dělníků a sluhů, protože si bude myslet, že jsme narazili na ropu. Budou kopat a kdo ví, možná tam nějaká voda bude.“

Následujícího rána manžel přišel a uviděl na dně olej. Naplnilo ho vzrušení a řekl si: „Zásluhu za objevení té ropy chci mít já.“ Potom své manželce a sluhovi řekl: „Prokážete mi dnes laskavost? Můžete mi něco přinést z tržnice? Dám vám cokoliv, když mi tuto laskavost prokážete.“

Oba šli tedy na trh, aby koupili, co chtěl. Jeho manželka byla zcela nevinná a na lest s olejem zapomněla. Její manžel mezitím přivedl dvacet dělníků, aby pokračovali v kopání a on tak mohl získat zásluhu za objevení ropy. Dělníci kopali několik hodin, a nakonec narazili na vodu.

Dělníci byli rádi, že našli vodu, ale vlastník domu byl zklamaný. „Kdo chtěl vodu?“ řekl. „Chtěl jsem ropu, abych ji mohl prodávat, a ještě více zbohatnout. Jak mohu prodávat vodu? Mohu ji jen nabídnout svým sousedům.“

Manželka se sluhou se vrátili z tržnice a byli šťastní, že vidí vodu. „Jak je to možné?“ zeptal se jich její manžel. „Dnes ráno jsem viděl na dně ropu. Najal jsem kopáče, aby kopali dál. Dnes ráno tam byla ropa, ale teď je tam jen voda.“

„Peníze a síla se podřizují studni moudrosti,“ řekla jeho žena.

„O čem to mluvíš?“ podivil se manžel.

„To je výsledek moudrosti našeho sluhy. Dlouho jsme se snažili najít vodu, ale bez výsledku. Potom dostal skvělý nápad. Ví, že jsi lakomý. Věděl, že když uvidíš v místě, kde jsme kopali, olej, budeš chtít začít kopat kvůli ropě. Bůh chtěl, abys pomohl potřebným. Bůh nechtěl, abys objevením ropy ještě více zbohatl.“

From:Sri Chinmoy,Je tvá mysl připravena plakat? Je tvé srdce připraveno se smát? Část 3, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mrc_3