Okultismus ⁵

Okultismus je rozsáhlý předmět. Mám-li mluvit o okultismu, mohu mluvit hodiny a hodiny. Protože ale máme omezený čas, chtěl bych dát alespoň krátkou přednášku o okultismu.

Okultismus je umění. Je to vnitřní umění.

Okultismus je věda. Je to vnější věda.

Okultismus jako umění probouzí a inspiruje náš vnitřní život.

Okultismus jako věda posiluje a podněcuje náš vnější život.

Velký okultista je dynamický sportovec. Bojuje proti pochybnosti. Bojuje proti nečistotě. Bojuje proti nedokonalosti.

Chcete-li být okultistou, božským sportovcem, vaše životní loď musí na řece emocí křižovat mezi břehy sebepozorování a sebeopravování. To znamená, že lidské emoce musí být ovládnuty a zdokonaleny, naproti tomu božské emoce musí být uskutečněny a zvětšeny.

Tyto božské emoce nám dávají pocítit, že jsme v Bohu, s Bohem a pro Boha. Lidské emoce jsou jiné. Svazují nás a s jejich pomocí zkoušíme svazovat druhé. Tady hrajeme hru vlastnění — vlastnit a být vlastněn. Ale božské emoce jsou něčím jiným. S božskými emocemi rozšiřujeme své vědomí a přeměňujeme svůj pozemský život do nekonečného rozpětí světla.

Okultista má univerzální mysl. Tato mysl je jeho strážnou věží. Má také oko, kterému říkáme ‚třetí oko‘. Kromě svých dvou očí máme třetí oko, které se nachází mezi obočím a trochu nad ním. Toto oko je okem vnitřní vize. Okultista toto oko používá jako dynamickou, úspěšnou a účinnou zbraň.

Okultista má dvě jména: vnitřní a vnější. Jeho vnitřním jménem je pevná, neochvějná koncentrace. Jeho vnějším jménem je dynamické odhalení.

V duchovním životě vidíme dva sourozence: okultismus a duchovnost. Okultismus nás učí, jak máme být na bojišti života stateční a rychlí. Duchovnost nás učí, jak máme být ve všech životních aktivitách čistí a plní jistoty.

Okultismus chce porazit čas a prostor. Duchovnost chce porazit temnotu a nevědomost. Když chce okultismus porazit čas a prostor, chce to udělat v mžiku oka. Když chce duchovnost porazit temnotu a nevědomost, činí tak v Boží vyvolené Hodině.

Okultista nemá čas na nějaké stavění vzdušných zámků, ale má všechen čas na to, aby v sobě viděl tvář síly vůle, nezdolné síly vůle. Má všechen čas na to, aby zde na zemi viděl korunu vítězství.

Jsou různé druhy okultistů, můžeme je však zařadit do tří hlavních kategorií: obyčejný okultista, větší okultista a okultista nejvyššího řádu. Obyčejný okultista bude dělat mnoho věcí v rozporu s božským zákonem, božským konáním. Pro jméno a slávu bude dělat nemálo věcí, které jsou škodlivé a ničivé.

Rád bych vám vyprávěl jeden příběh. Byli jednou tři okultisté. Jeden z nich žil blízko restaurace. Neměl dost peněz, aby si něco koupil, a tak každou noc chodíval vlastníkovi restaurace okultně vyhrožovat. Používal svou okultní sílu, aby mu poručil, že mu mají třikrát denně posílat to nejchutnější jídlo. Tak to šlo po měsíce a roky. Třikrát denně posílal majitel tomuto okultistovi jídlo, neboť mu v noci nemilosrdně vyhrožoval.

Druhý okultista žil blízko jedné soudní budovy. Každý den viděl vcházet a vycházet stovky lidí. Říkával jim, co se děje v nejvzdálenějších koutech zeměkoule, zanechávaje všechny v údivu. Druhého rána noviny ukázaly, že vše, co okultista řekl, byla pravda.

Třetí okultista žil blízko kostela. Když do kostela každý den přicházeli upřímní hledající, modlil se k Pánu Nejvyššímu pro zvýšení jejich aspirace, aby bylo urychleno jejich spasení. Když potom po modlitbě vycházeli z kostela, nabízel okultista Všemohoucímu stejnou modlitbu: „Ó Otče, modlím se k Tobě, abys jim dal osvícení. Svou okultní silou si přeji urychlit jejich duchovní cestu. To je má modlitba k Tobě. Dal jsi mi okultní sílu. Přeji si použít ji pro jejich spasení. Nechci, aby se oddávali potěšením nevědomosti. Jsou to mí bratři a sestry, kteří volají po světle a osvícení. S Tvým laskavým svolením si přeji použít svou sílu k tomu, abych urychlil vnitřní cestu jejich života.“

Když tito tři okultisté opustili svá těla a zašli za oponu Věčnosti, Bůh řekl tomu prvnímu: „Nepotřebuji tě. Nechci tě. Svět chamtivosti tě chce. Jdi pryč. Jsi určen pro svět chamtivosti a pokušení.“

Druhému okultistovi Bůh řekl: „Nechci tě. Nepo­třebuji tě. Svět zvědavosti tě potřebuje. Jen kupčíš se zázraky. Jdi si do světa zázraků. Já tě nepotřebuji.“

Třetímu, který pomáhal upřímným hledajícím v jejich duchovním snažení, Bůh řekl: „Potřebuji tě. Nutně tě potřebuji. Sloužil jsi mi. Sloužil jsi Božskosti v lidstvu. Potřebuji tě. Jsi Můj.“

Žije-li okultista v duši a pracuje pro duši, je božským okultistou. Pokud však žije ve vitálnu a pracuje pro naplnění nižšího vitálna, emocionálního vitálna, nečistého vitálna, potom nežije pro duši. Žije proto, aby uspokojil své vlastní ego, které je nebožské, hrubé, temné, nečisté a špatné.

Opravdový hledající pravdy a světla nebude plakat po okultní síle. Každý musí uskutečnit Boha, ale jestliže si někdo myslí, že okultní síla je k realizaci Boha nezbytná, dělá politováníhodnou chybu. Je mnoho okultistů, kteří Boha nerealizovali. Ano, ve velmi vzdálené budoucnosti Boha realizují. Žádné Boží dítě, žádná lidská bytost nezůstane navždy nerealizovaná.

To, co je nejdůležitější, je realizace Boha. Když bude Bůh chtít dát člověku okultní sílu poté, co Ho realizuje, nedokáže ji zneužít. Upřímný hledající bude plakat jen po Božím Světle, realizaci Boha a naplnění Boha. Nikdy nebude plakat po okultní síle.

Všichni znáte velkého duchovního Mistra Šrí Rámakrišnu. Jeho nejdražším žákem byl Naren, který se stal Svámím Vivékánandou. Jednou řekl tento velký Mistr svému nejdražšímu žákovi: „Narene, mám všelijaké okultní síly. Chci ti některé z nich dát.“

Žák svému Mistrovi okamžitě odpověděl: „Prosím řekni mi, pomohou mi tyto okultní síly v mé realizaci Boha?“

Mistr řekl: „Ó, to ne. Okultní síly nemají s realizací Boha nic do činění; chceš-li však zde na zemi udělat nějakou práci, tehdy se ti okultní síla může hodit.“

Nato Vivékánanda řekl: „Ne, chci nejprve realizovat Boha — první věci jako první.“

Pravý duchovní hledající nebude plakat po okultní síle. Bude plakat jen po realizaci Boha. A když potom Bůh bude chtít, aby pro Něj pracoval, přirozeně mu dá duchovní sílu, vnitřní sílu k tomu, aby Ho zde na zemi projevil.

Chce-li člověk skutečně Boha, chce-li člověk skutečně transcendentální Pravdu, musí vstoupit do oblasti jógy. Jóga znamená jednotu s Bohem. Jakmile se staneme vědomě neoddělitelnými od svého božského, neomezeného vědomí, tehdy dokážeme spatřit, pocítit a vrůst do své nejvyšší Skutečnosti. A projevení této Skutečnosti je naším rodným právem.

Síla lásky a láska k síle. Když vstoupíme do nejnižší podoby okultismu, vidíme lásku k síle. K tomu, abychom v běžném životě viděli lásku k síle, nemusíme zacházet velmi daleko. V politice, v obchodu a ve svých každodenních činnostech používáme svou lásku k síle. Ale síla lásky je něco jiného. Láska projevuje sílu sladce, božsky a bezvýhradně.

Upřímný hledající pravdy se bude zajímat jen o sílu lásky, a ne o lásku k síle. Když bude sjednocen s Bohem, s nekonečným Vědomím, uvidí sílu lásky. Avšak ti, kteří chtějí světu dokázat svou schopnost, ti, kteří chtějí používat sílu svého ega, budou přirozeně plakat po lásce k síle.

Až síla lásky božsky nahradí lásku k síle, člověk bude mít nové jméno: Bůh.

From:Sri Chinmoy,Mé lístky růže, část 1., (knižně nevydáno), 2001
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/mrp_1