Lidský cit vítězí

Byl jednou jeden manželský pár, který žil v ášramu duchovního Mistra. Muž byl velmi obézní a žena naopak štíhlá. Muž se sprchoval jednou za měsíc a žena dvakrát denně. Muž byl autoritou na úplně každé téma v celém Božím stvoření a žena byla vtělenou pokorou. Zajímavé bylo, že žena měla vyšší univerzitní vzdělání než její manžel. Ten říkal, že to bylo pod jeho důstojnost dále studovat, že by mu univerzitní diplom byl k ničemu, a tak ze studií odešel. Skromnost a pokora jeho ženy jej neustále udržovaly na vrcholku hory vlastního ega.

Jednou však přišel čas, kdy ten muž nedokázal zůstat své ženě věrný. Když to zjistila, byl to pro ni hrozný šok. Cítila se naprosto bídně. Týdny její manžel nechodil na noc domů. Nechodil ani do práce a nedělal nic, než že zneužíval manželčina soucitu. Žena z toho by velmi nešťastná. Takto to šlo měsíce a měsíce. Nakonec požádala Mistra o rozhovor a po něm se rozhodla pro rozvod.

Statečně připravila všechny právní kroky, ale když konečně přišla k soudu a uviděla svého manžela, její srdce roztálo. Plakala a plakala. Rozeběhla se, objala manžela a prosila jej o odpuštění.

Manžel jí přirozeně blahosklonně odpustil, přestože byl sám viníkem. Odpustil jí, ale dal si podmínku: „Vrátím se k tobě, ale musíš být ke mně laskavější.“

Žena namítla: „Copak jsem k tobě nebyla laskavá? Vždyť jsem k tobě veškerou náklonností!“ Muž odvětil: „Vysvětlím ti to doma.“ A když přišli domů, pokračoval: „Myslel jsem tím, že musíš být krásnější. Když budeš krásnější, nebudu pak myslet na ostatní ženy. Když budeš krásnější, mé vitální problémy budou vyřešeny.“

Žena se zeptala: „A jak se mám stát krásnější.“

Muž nato: „Musíš být krásná uvnitř i navenek.“

„Modlím se a medituji a dělám všechno pro to, abych se stala uvnitř krásnou,“ namítla žena. „Když moje vnitřní krása vyjde do popředí, uvidíš ve mně víc krásy i navenek.“

„Ne,“ odporoval manžel. „Vnější krása přijde, jen když se úplně vzdáš duchovního života. Nesmíš následovat žádnou duchovní disciplínu.“

„Proč, proč?“ nechápala žena.

„Co je krása?“ zeptal se muž s filozofickým tónem v hlase. Pak si sám odpověděl: „Krása je ve tvém případě tvou povinností. A co je tvá povinnost? Vždycky naslouchat svému manželovi. Vždycky těšit svého manžela. Manžel je Bůh. Nemůžeš mít ve svém životě žádného jiného Boha. Jsem pro tebe jediným Bohem. Když mě budeš považovat za svého jediného Pána, potom s tebou zůstanu.“

Žena podmínky přijala a dostala svého manžela zpátky. Oba se pak vzdali duchovního života. Měli ještě pětiletou dceru, která byla velmi duchovní a Mistr jí věnoval spoustu pozornosti. Často jejím rodičům říkal, že dělá velmi dobrý pokrok. Dcera se cítila bídně, že už nemohla duchovního Mistra vídat. Mnohokrát se ptala rodičů, proč už k Mistrovi nechodí a proč jí není dovoleno jej navštívit.

Muž si vymyslel příběh, že je Mistr velice špatný a že ho deportovali ze země. A žena si vymyslela jiný příběh. Řekla své dceři, že byl Mistr tak zlý, že po ní chtěl, aby opustila svého manžela. Řekla jí, že ji Mistr požádal, aby opustila otce, protože chtěl všechen její obdiv, lásku a oddanost sám pro sebe. Řekla jí, že Mistr žárlil na jejího otce.

Dcera všemu uvěřila. Jednoho dne ale přišla její duše za Mistrem a byla velice smutná. Mistr duši duchovně nasytil a zeptal se: „Proč jsi tak smutná?“

„Jsem tak smutná, protože mí rodiče říkají, že jsi hrozně, hrozně špatný. Něco mi ale říká, že to není pravda.“

Mistr odvětil: „Vždycky budu špatný pro ty, kteří se potřebují jen sami navzájem a nepotřebují Nejvyššího ve mně. Všichni, co jsou spokojení jeden z druhým a chtějí být spokojení jen spolu, budou říkat, že jsem opravdu špatný. Kdo ale cítí, že je beze mě neúplný — bez ohledu na to, kolik má přátel, nebo nakolik si je s manželem či manželkou, bratrem či sestrou, matkou či otcem blízký — bude vždy říkat a cítit, že jsem dobrý. Budu považován za dobrého člověka, jen když jsem potřeba k úplnému míru, radosti a harmonii v rodině.“

Duše dítěte od Mistra přijala požehnání a vrátila se do svého příbytku. Učinila Mistrovi slib, že až dítě dospěje, pokusí se ho ze všech sil přivést zpátky k Mistrově Světlu.

From:Sri Chinmoy,Mistrův samozvaný vyslanec, (knižně nevydáno), 2014
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/msa