Bohužel se tak neděje. Duše je na prvním místě, ale chybí srdce. S největšími obtížemi duše zjišťuje, kde se srdce schovává. Mezitím se z mysli stává rebel a bouří se. Říká: „Ne, nechci jít za tebou.“ Nato se z vitálna stává naprostý umíněnec. Říká: „Ne, já vůbec nepůjdu!“
Co udělá tělo? Chudák tělo chce jít, ale nemá žádnou inspiraci, protože vitálno a mysl jej nepodporují. Tělo chce jít s duší, aby vnější běh doprovázel vnitřní běh. Tělo ale vidí, že mysl nechce jít, vitálno nechce jít a srdce nechce jít. Pak začne tělo pochybovat, jestli dělá správnou věc. Tělo říká: „Pokud dělám dobře, když následuji duši, jak je možné, že srdce a mysl, moji starší bratři, nejdou? Možná, že nedělám správnou věc. Možná mi duše neříká tu správnou věc.“
Když je duše vyzve k modlitbě a meditaci, je pro tělo snadné uvěřit. To proto, že jakmile řekneme „duše“, myslíme na Boha. Myslíme na to, že uvnitř duše je Bůh, nebo že uvnitř Boha je duše. Duše a Bůh jsou bok po boku. Bůh podává zprávu o vnitřním a vnějším běhu duši. Teď se duše pokouší přivést s sebou mladší členy — srdce, mysl, vitálno a tělo. Ale když se srdce, mysl a vitálno nepřipojují k duši, ve fyzickém vědomí se objevuje podezření.
Brzy ráno nejprve srdce říká: „Proč chodit ven a běhat? Je čas se modlit a meditovat.“ Po několika minutách to stejné srdce nemá již žádnou energii na modlitbu a meditaci. Řekne: „Nechte mě zase spát.“ Pak mysl, ten podvodník! Kdykoliv není srdce sladěno s duší, v tu chvíli mysl poslouchá srdce a plně srdce podporuje. Když se objeví takovýto nesoulad, je pro tělo nesmírně těžké dosáhnout na fyzické úrovni čehokoliv na zemi.From:Sri Chinmoy,Vnější běh a vnitřní běh, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ori