Před během je však dobré meditovat na ztišení a uklidnění mysli, aby nevstoupily špatné síly. Když meditujete, vaše mysl získává určitou vyrovnanost. Když pak běžíte a když dokážete vynést do popředí tuto vyrovnanost, pomůže vám to překonat mentální pocit marnosti, který se často při bězích na dlouhé vzdálenosti dostavuje. Když běžíte dlouhou vzdálenost, dostaví se všechny možné myšlenky nezdaru a vyvolávají ve vás pocit, že to, co děláte, je zbytečné. Nebo mysl řekne: „Ach, to je nudné,“ a vy už nebudete chtít udělat ani krok. Ale pokud jste mohli časně ráno ten den meditovat, získáte určitou pevnou vnitřní sílu, která vás ponese mnoho mil. Meditace vás také naučí, jak vyprázdnit mysl od myšlenek. A pokud dokážete při běhu odstranit myšlenky ze své mysli, nesmírně vám to pomůže — více, než si dokážete představit. V tu chvíli ve vás bude moci zasvitnout nové stvoření, a to vám dá inspiraci a vnímavost navíc.
Ale pokud opravdu běžíte, je lepší se soustředit než meditovat. Jiná věc, kterou můžete dělat, je opakovat si nebo zpívat oduševněle a mocně duchovní písně. Toto také napomůže tomu, aby se mysl neunavila a neměla pocit zmaru a nepletla se do běhání.From:Sri Chinmoy,Vnější běh a vnitřní běh, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ori