Jakmile se však něčím staneme, není to konec. Stále musíme jít vpřed, protože jsme věční poutníci. Všechno v nás se překonává. Je to jako s dítětem. Jeho prvním cílem je naučit se abecedu. Studuje a učí se. Ale vzdá se pak? Ne. Jeho druhým cílem je jít do školy. Pak chce jít na vysokou školu.
Běžec vynáší do popředí své schopnosti a něčím se stává. Pak se rozhlédne a uvidí běžce šampióny a dostane inspiraci zkusit se stát výborným běžcem, jako jsou oni. Možná jednoho dne vynikne a překoná je. Proto máme vždy vyšší cíle, dokonce i poté, co se něčím staneme. Jakmile dosáhneme prvního cíle, musíme běžet k vyššímu cíli.From:Sri Chinmoy,Vnější běh a vnitřní běh, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ori