V životě Mahátmy Gándhího existují dvě slova: ahimsa a satjagraha. Tyto dva pojmy si někteří často pletou, ale jejich význam je odlišný. Ahimsa je nenásilí. Vždy se staráme o ahimsu, protože Bůh je veškerou láskou. V našem nitru je mnoho věcí, proti kterým musíme bojovat. Musíme bojovat proti nevědomosti, pochybnostem, strachu, starostem a úzkosti, protože nám vnitřně stojí v cestě. Vnějšímu boji bychom se ale měli z duchovního hlediska vyhnout.
Na druhou stranu může být Vůlí Nejvyššího, abychom ve vnějším světě bojovali, jako když Pán Krišna požádal Ardžunu, aby bojoval za vykořenění nevědomosti. Boj je však nezbytný pouze ve zvláštních případech, kdy je to konkrétní Boží Vůle. Obecně by nemělo docházet k hanobení autority, protože to ničí naši vnitřní rovnováhu. Zde se nezmiňuji o politických stranách ani o konkrétních konfliktech na různých místech. Ne, říkám vám to z čistě duchovního hlediska.
Když se snažíme následovat pravdu, kterou vytvořil člověk, máme pocit, že tuto pravdu musíme obhájit svou uvažující myslí. Někdo prohlásí, že jeho plat není dostatečně vysoký; tak podle jeho pravdy cítí, že by měl stávkovat, aby získal vyšší plat. Tímto způsobem se bude držet své vlastní pravdy. Ale kdo ví, zda je jeho požadavek oprávněný nebo ne? Když ale mluvíme v duchovním životě o satjagraha, má to jiný význam. Vztahuje se to k duchovní pravdě. Zde máme na mysli božského hledajícího, který s neustálou vnitřní radostí jde po cestě pravdy a věnuje celý svůj život pravdě.
V obyčejném satjagraha se snažíme získat pravdu za každou cenu. Buď budeme pokračovat v hladovce, nebo budeme stávkovat, a tím se snažíme docílit, co chceme. Ale opravdová satjagraha z duchovního hlediska taková není. V ní chceme vidět pravdu tak, že se odevzdáme Boží Vůli. Hledající chce následovat pravdu, ale cítí při tom nutnost odevzdat se Boží Vůli. Cítí, že je to Boží Vůle, která mu dává schopnost následovat cestu pravdy, a že je to Boží Vůle, která mu dá schopnost vidět pravdu.
V obyčejném satjagraha žije člověk dvacet čtyři hodin denně bez pravdy, aby ale uspokojil požadavky svého fyzického, vitálna a mysli, chce ukázat světu, že následuje cestu pravdy a že nabízí světu světlo. To není vůbec duchovní. V duchovním satjagraha ale člověk vidí pravdu a pláče po pravdě samotné; člověk chce být jen nositelem pochodně pravdy. Člověk se drží pravdy a nabízí svůj život pravdě. Nepláče k Bohu za splnění svých vlastních přání. On se odevzdal a říká Bohu: „Jestli je to Tvoje Vůle, tak to pro mě udělej, jestliže to není Tvoje Vůle, tak to pro mě nedělej, chci Tě jen naplnit.“
Takže v duchovním životě satjagraha znamená úplnou oddanou odevzdanost Vůli Pravdy, a tato Pravda je Bůh. Boží jméno je Pravda. Jak můžeme získat Pravdu? Nezískáme ji násilím ani nátlakem, ale pouze neustálou aspirací a stálým odevzdáním se Vůli Pravdy, Boží Vůli.From:Sri Chinmoy,Poslušnost: nejvyšší ctnost, (knižně nevydáno), 1977
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/osv