Čistotnost je vnější podoba čistoty. Každý den bychom se měli osprchovat. Jdeme-li navštívit duchovního Mistra, aniž bychom se patřičně osprchovali, urazíme tím jeho duši. Musíme brát jako závaznou povinnost udržovat své tělo v čistotě a mít čisté oblečení. Měli bychom být zodpovědní za dvě věci: za naši aspiraci a za naši pravidelnost. Pokud se sprchování stane součástí naší pravidelné, každodenní duchovní disciplíny, pomůže to naší aspiraci.
Čistotnost stojí vedle zbožnosti. Čistotnost je čistotou vnějšího fyzického života. V duchovním životě ale existuje i jiný druh čistoty. Tato čistota je vědomé sjednocení se s Nejvyšším. Dokážeme-li cítit naši vědomou jednotu s Nejvyšším, potom můžeme spočinout v ujištění, že náš vnitřní život je zcela čistý.
Duše zůstane vždy čistá, nehledě na to, co se kolem děje. Čistota ale musí být dosažena ve fyzickém, ve vitálnu, v mysli a v srdci. Jak můžeme mít čistotu v srdci? Čistotu v srdci můžeme mít pomocí neustálého obětování se Bohu uvnitř a kolem nás. V mysli můžeme mít čistotu rozšířením svých myšlenek. Vstoupí-li do nás myšlenka a snaží se nás spoutat, ihned se ji pokusíme zvětšit. Kdykoliv budeme schopni rozšířit svou myšlenku, zpozorujeme, že vstupujeme do nezměrného prostoru, ve kterém existuje pouze čistota. Můžeme mít čistotu ve vitálnu, pokud v každém okamžiku cítíme, že jsme božskými bojovníky. Jako božští bojovníci musíme používat svou dynamickou sílu k boji proti strachu, pochybám, útrapám a dalším negativním pohnutkám. Dokážeme-li nad těmito silami zvítězit, získáme tak čistotu ve svém vitálnu. Ve fyzickém můžeme mít čistotu, pokud začneme být čistotní. Rovněž bychom měli během dne minimálně dvacetkrát vědomě nabízet náš dech Bohu. Tak můžeme čistotu získat po všech stránkách naší bytosti.
Čistoty musí být dosaženo ve všech částech bytosti aspirujícího. Má-li aspirující nedostatečnou čistotu ve fyzickém, potom si nemůže na dlouho udržet ani duševní, mentální a vitální čistotu. Čistota ve fyzickém je nanejvýš důležitá. Musíme porazit fyzické, které nás svazuje a neustále nás vede k nebožským impulsům, jež nejsou ničím jiným než smrtí v duchovním životě.
Když jednou dosáhneme čistoty ve fyzickém, potom v nás může čistota zůstat i na ostatních úrovních a může uvnitř nás vytvořit oltář pro to Božské, které tam může zůstat natrvalo.
Když vědomě nabízíme svůj životní dech, mělo by to být s naší nejčistší láskou a oddaností. Při nádechu bychom měli cítit, že do nás vstupuje čistota celého vesmíru a pročišťuje naše celé bytí. Poté se Vůle Nejvyššího a naše vůle stanou jedním a celý vesmír se stane naším. Když se nadechujeme vědomě, měli bychom se pokusit cítit čistotu v mysli, čistotu ve vitálnu a čistotu ve fyzickém. Vnímejme jen čistotu, nic jiného. Duchovní čistota vstoupí do našeho systému a vše pročistí, dokonce i fyzické orgány. Potom budeme do určité míry hodni nabídnout náš životní dech, který je naší celou existencí, Vůli Nejvyššího.
Jestliže jsme nabídli svůj životní dech, jsme čistí jako květina. Teprve v ten okamžik se naše vůle sjednotí s Vůlí Nejvyššího. Jinak, snažíme-li se vzývat mír nebo jakoukoliv jinou božskou kvalitu, bude to z naší sladké vůle, která nemusí pracovat takovým způsobem, jakým si to Nejvyšší přeje. Nejen když vzýváme mír, ale kdykoliv, když začneme meditovat, je lepší několikrát nabídnout náš životní dech Nejvyššímu, i přesto, že je nečistý. Pokud je nečistý, nebude pracovat na plný výkon, bude ale účinný alespoň do jisté míry. Dokážeme-li nabídnout náš čistý dech Nejvyššímu, potom se naše lidská vůle okamžitě sjednotí s nekonečnou Vůlí Nejvyššího. V ten okamžik získáme vše, dosáhneme všeho a staneme se vším v souladu s Vůlí Boha. Celý svět a svět Za bude náš.From:Sri Chinmoy,Čistota: mladší sestra Božskosti, Madal Bal, 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/pd