Proč je pro mě tak obtížné odevzdat se mému duchovnímu životu?

Sri Chinmoy: Neustále se podvoluješ pozemským věcem — hluku, semaforům, vládě. Máš pocit, že jestliže se těmto věcem nepodvolíš, budeš naprosto ztracen, zatímco když se odevzdáš, můžeš si přinejmenším zachovat svou existenci na zemi.

Myslíš si, že musíš být chytrý, aby ses udržel na zemi. Myslíš si, že musíš dělat kompromisy mezi svými touhami a světem, který vidíš kolem sebe. A tak cokoliv ti země dává, dokonce i když je to utrpení, myslíš si, že to musíš přijmout.

Chceš-li vést aspirující život, musíš mít stejný postoj k duchovním věcem. Musíš cítit, že když se nebudeš modlit, když nebudeš meditovat, budeš zcela ztracen. Nebudeš-li plakat, neodevzdáš-li se vyšší božskosti, celá tvoje existence nebude mít žádný význam a ty nemáš důvod zůstávat na zemi. Musíš cítit, že bez vnitřního vedení jsi naprosto bezmocný a ztracený. Toto vnitřní vedení přichází, jen když skutečně chceš odevzdat svou nevědomost Světlu v sobě.

Na zemi jsou milióny a miliardy lidí, kteří se nemodlí a nemeditují, ale stále existují, ačkoliv mohou žít zvířecím životem. Ale pokud cítíš, že nestačí na zemi jen přežívat, cítíš-li, že tvé bytí by mělo mít nějaký význam, nějaký účel, nějaké naplnění, musíš vstoupit do vnitřního života, duchovního života.

Jestliže vidíš, že Mír, Světlo a Blaženost ti může nabídnout jen vnitřní život, tak se vnitřnímu životu, životu čistoty, životu skutečnosti, přirozeně odevzdáš. Aspirující lidé se budou snažit překročit pozemské okolnosti a události a odevzdat se své vnitřní božskosti. Není to odevzdání se otroka pánovi, není to bezmocné odevzdání. Zde člověk odevzdává své nedokonalosti, svá omezení, spoutání a nevědomost svému nejvyššímu Já, které je zaplaveno mírem, světlem a blažeností. Zde člověk neztrácí svou individualitu nebo osobnost. Ne! Jeho individualita a osobnost se namísto toho rozšiřují. Rozpínají se do Nekonečnosti.

From:Sri Chinmoy,Zaslíbené Světlo ze světa Za, Agni Press, 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/plb