Upřímný hledající byl určitě ve svém životě mnohokrát upřímný. Řekněme, že obyčejný hledající je upřímný jeden den a deset dnů je neupřímný. Co se stane v den, kdy byl upřímný? Nehledě na to, co se stalo, dokonce i když neuspěl v nějaké zkoušce, byl šťastný. Ale ve chvíli, kdy byl neupřímný, dokonce i když dosáhl v životě takzvaného úspěchu, šťastný nebyl. Něco uvnitř něj chybělo. Neupřímnost vždy znamená nespokojenost. Upřímný hledající se pokouší uspět na bitevním poli života. Někdy uspěje a někdy zase ne. Jestliže neuspěje, řekne: „Bože, pokusil jsem se, ale Ty ses přede mnou nezjevil v podobě úspěchu. Přišel jsi v podobě neúspěchu.“ Upřímný hledající ale ví, že ať se stane cokoliv, nabídne mu to určitý druh uspokojení. Ale když je neupřímný, nezíská uspokojení, dokonce i když uspěje.
Jak se můžeme stát upřímnými? Můžeme se stát upřímnými, když víme, že existuje něco, co přichází v našem životě na prvním místě. Pokud hledající dává své fyzické tělo a svou vlastní existenci na první místo, potom dělá chybu. První a hlavní věcí v jeho životě musí být Bůh. Má-li hledající brzy ráno začít svůj den tím nejdůležitějším, bude se modlit k Bohu, aby ho učinil tím, čím Bůh chce, aby byl, a dal mu to, co Bůh chce, aby získal a dosáhl. Pokud to udělá, potom mu Bůh dá přirozeně všechno. Jestliže mu chybí upřímnost, potom mu Bůh dá upřímnost. Pokud mu chybí mír, potom mu Bůh dá mír. Všechno, co postrádá, mu Bůh poskytne. Ale musí udělat první věc jako první. Za ranního úsvitu se musí modlit k Bohu, aby mu dal, co Bůh chce, a ne to, co chce on sám.
Chce-li dvě nebo tři auta, bude jen zklamaný, protože se nachází ve světě touhy. Nehledě na to, jaká dosažení může mít v materiálním světě, nebude spokojený. Ale bude-li se modlit k Bohu, aby mu Bůh dal to, co mu Bůh chce dát, potom mu Bůh dá klid mysli a Lásku, nesmírnou Lásku. Z této nesmírné Lásky určitě získá uspokojení.
Jestliže chceme upřímnost, pojďme k Tomu, kdo má upřímnost v nekonečné míře. Pojďme k Němu místo toho, abychom šli k někomu jinému. Modlíme-li se a meditujeme-li brzy ráno, Bůh nám přirozeně poskytne to, co potřebujeme. Vždy nám chce dát tu věc, která bude v našem životě oduševnělá a plodná. Jestliže si Bůh myslí, že to, co potřebujeme, je upřímnost, potom náš vnější život určitě zaplaví upřímností. Hledající se nesmí modlit pro naplnění života touhy, ale pro projevení uspokojení Boha ve svém životě aspirace. Potom dosáhne konečného cíle, kterým je vnitřní upřímnost, po které touží.From:Sri Chinmoy,Dokonalost a překonávání, Madal Bal, 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/pt