Světlo trpělivosti

Jak může někdo cítit svou touhu po Bohu a zároveň mít trpělivost? Vypadá to, že si to odporuje.

Sri Chinmoy: Vůbec si to neodporuje. Mít upřímnou touhu neznamená, že nemůžeme mít trpělivost. Dítě z mateřské školy vidí, že jeho bratr získal univerzitní diplom, zatímco ono je ve školce. Má upřímnou touhu rovněž získat univerzitní diplom, ale ví, že čas hraje svou roli; bude mu to trvat dvacet let, aby se dostal na stejnou úroveň. Nebude-li věnovat pozornost svému studiu, neprojde u zkoušek. Jak se potom dostane na střední školu a na univerzitu? Teď je semínkem. Toto semínko postupně vyklíčí a vyroste z něj rostlinka. Nakonec se z něj stane obrovský banyánový strom. Copak si semínko myslí, že se z něj nějakým zázrakem stane banyánový strom přes noc? Ne, to je absurdní. Musí projít evolučním procesem postupného vývoje. Zlepšovat se musíme postupně. Ztratíme-li svou trpělivost, potom ztratíme i svou inspiraci a aspiraci, a nikdy nedosáhneme svého určeného cíle. Všechno, čeho chceme dosáhnout, musíme dosáhnout silou své upřímnosti. Jsme-li studenti, musíme studovat. Jsme-li hledající, musíme se modlit a meditovat. Upřímnost má velký význam. Pokud dítě na úplném začátku svého života ví, že chce získat univerzitní diplom, stane se upřímné. Potom musí zůstat upřímné celý svůj život. Dokonce i potom, co dosáhne svého cíle, musí být upřímné v rozšiřování světla, které získalo ze svého cíle. Pokud jsme každou chvíli upřímní a trpěliví, tehdy ve svém dosažení máme skutečné uspokojení. Když dítě půjde na základní a střední školu, získá uspokojení ze svého neustálého pokroku. Naše současné uspokojení nemusí být naším konečným uspokojením, ale jen proto, že jsme na základě svého upřímného pláče dosáhli nějakého uspokojení, můžeme si být jisti, že naše konečné uspokojení v nás poroste a bude se rozvíjet. Upřímnost a trpělivost musí jít společně. S upřímností svou cestu začínáme a s upřímností a trpělivostí společně v cestě pokračujeme. Jestliže jsou oddělené, hledající nikdy nemůže dosáhnout uspokojení. Svého cíle dosáhne postupným pokrokem. Udělá-li jeden krok, musí cítit, že to je jeho cíl. Zítra udělá další krok. Ale chce-li dosáhnout konečného cíle najednou, je to nemožné. Když jsme upřímní, získáváme určité uspokojení. Toto uspokojení je omezené, ale zároveň je nanejvýš cenné. Tehdy z omezeného uspokojení porosteme do nekonečného uspokojení.

From:Sri Chinmoy,Dokonalost a překonávání, Madal Bal, 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/pt