Na začátku je modlitba důležitá pro každého. Meditace přichází později. Pomocí modlitby vrůstáme jako jedinci do nejvyšší božskosti. Avšak kdykoliv se modlíme, existuje zde jemná tužba po něčem. Můžeme to nazvat aspirací, protože se modlíme, abychom se stali dobrými, abychom řekli něco dobrého, udělali něco dobrého, abychom měli něco božského, co nemáme, nebo abychom se osvobodili od pochyb, žárlivosti, strachu a podobně. V meditaci to neděláme. Pouze vědomě necháme sami sebe vstoupit do záře světla, nebo vzýváme univerzální Světlo, aby přeměnilo naši nevědomost na moudrost.
Na západě realizovalo Boha mnoho svatých. Nestarali se o meditaci, jen se co nejintenzivněji modlili. V Západním světě se mluví více o modlitbě, než o meditaci. Na východě se dává více pozornosti meditaci. Rozdíl mezi modlitbou a meditací je tento: když se modlím, já mluvím a Bůh poslouchá. Když medituji, Bůh mluví a já poslouchám.
Chceme-li vyjádřit rozdíl mezi modlitbou a meditací, můžeme říci, že modlitba je vědomý vzestup lidského vědomí a meditace je pozvání Nekonečna nebo nabídka Nekonečnu. Je to každý jednotlivec, kdo si vybere, zda by chtěl dělat rychlý pokrok pomocí modlitby nebo meditace.
Často používáme výraz 'aspirace'. Aspirace je jak v modlitbě, tak i v meditaci. Ten, kdo se modlí, cítí vnitřní pláč po dosažení Boha, po realizaci Boha. Když se modlíme, stoupáme vzhůru, vzhůru, vzhůru. Ten, kdo medituje, cítí vnitřní potřebu přinést Boží Vědomí přímo do své bytosti, do svého vlastního vědomí. Aspirace je jediný klíč jak pro modlitbu, tak i pro meditaci. Buďto budeme my stoupat k Němu, nebo On sestoupí k nám. Výsledek bude stejný. Bůh přebývá ve třetím poschodí, ale když přijde do prvního poschodí, bude to stále ten stejný Bůh. Jeden aspirující může jít nahoru a získat Ho; jiný Ho může snést dolů. Když se modlíme, jdeme nahoru a dotkneme se Ho; když meditujeme, snášíme Ho dolů do svého vědomí.Napětí a intenzivní modlitba jsou dvě odlišné věci. Můžete se intenzivně modlit, aniž byste napínali své nervy. Uvnitř modlitby může být nesmírná intenzita, ale tato intenzita není totéž, co napětí. Když jste napjatí, máte pocit, že jste zcela ztuhlí. Napětí nemusí být v rukách nebo v nohách; může být v oblasti nosu nebo čela, jako byste si vědomě a dobrovolně zašili svá víčka.
Jestliže se modlíte se zavřenýma očima a někdy na pár vteřin usnete, nevadí. Pokud jste se modlili a meditovali půl hodiny a pak na vteřinu usnete, měli byste cítit, že ve skutečnosti nespíte, ale míruplně odpočíváte. Avšak je-li vaše modlitba pouze krátkou modlitbou a dlouhým zdřímnutím, pak je takový druh modlitby zbytečný. Jestliže máte sklon usínat často, pak vaše modlitba vůbec modlitbou nebude. V takovém případě byste se měli modlit s očima otevřenýma.
Víme, že očišťování jde spolu s Božskostí. Když se každý den koupeme, získáme pocit očišťování, a když jdeme hluboko dovnitř očišťování, získáme pocit čistoty. Co je to skutečná čistota? Skutečná čistota je vnitřní chrám, stálé připomínání Boha uvnitř nás. Začínáme umýváním rukou, obličeje a těla, protože nám vnější čistota značně pomáhá. Přesvědčuje naši mysl, že vstupujeme do života čistoty, a dává nám jemné vibrace, které bychom jinak neměli.
Pro skutečnou modlitbu je požadována vnější i vnitřní disciplína. Jestliže se někdo chce pět minut modlit, musí udělat správně hodně věcí. Musí v tichosti sedět, musí mít vzpřímenou páteř, musí ovládat své myšlenky apod. Časem se bude schopen modlit dokonce i když bude ležet, ale bude-li to zkoušet začátečník, jen vstoupí do světa spánku. Když je někdo pokročilý, může dělat, co chce.
Jsou-li vaše modlitby a meditace neformální, neznamená to, že jsou špatné. Avšak na začátku duchovního života nezískáme intenzitu z něčeho, co je neformální. Když se někdo s někým neformálně baví, získává opravdové potěšení, ale není tam intenzita. Skutečnou radost získá, jen když je tam intenzita. Neformální věci, zvláště pokud jsou vnitřní, budou automaticky uvolněné, protože tam nebude žádné soustředění, žádná energie, nic, co by jim pomohlo zůstat déle. Není v nich trvalý život. Určitá forma rituálů jim dá pevný základ, aby se mohly o co opřít.
Na začátku jsou rituály nesmírně důležité, protože je třeba přesvědčit fyzickou mysl. Přijde den, kdy bude přesvědčena úplně. Pak bude hledající jednat přímo s duší a stane se nedílnou součástí vědomí duše. Jeho vnitřní intenzita bude přirozená a nepřetržitá. Existuje-li intenzita, člověk vidí zdroj a cíl současně. Tehdy nebude žádné rituály potřebovat.
Zdroj nebo cíl může někdo vidět, jestliže je tam intenzita. Intenzita je jako kulka, která prochází z jednoho místa do druhého s pozitivní silou a zaměřením. Když tam není intenzita, žádná modlitba nemůže dosáhnout svého cíle. Nejlepší věc, co při modlitbě dělat, je být velmi formální a systematický, mít důvod a strukturu. Je třeba si být vědom toho, že když je modlitba příliš formální, je nebezpečí, že se stane mechanickou.Chcete-li pomoci lidem, tak jim pomáhejte potom, co jste získali vnitřní sílu ze své vlastní modlitby a meditace. První věci dělejte první. Musíte se modlit a meditovat. Nemůžete-li meditovat, modlitba je také určitá forma kontaktu s Bohem. Jestliže se modlíte, získáte duchovní bohatství; jestliže meditujete, získáte duchovní bohatství. Chcete-li ale pomoci ostatním bez meditace, bez vašeho bohatství, co jim budete moci dát? V té chvíli budete také žebráci.
Vaše modlitba a meditace je vaše vnitřní práce. Když ráno pracujete — modlíte se a meditujete — Bůh vám dá váš plat, vaše duchovní bohatství. Když už máte peníze, můžete je dát ostatním. Když ale získáte své duchovní bohatství, musíte je dát správné osobě. Bude hodně lidí, kteří potřebují a chtějí vaši pomoc. Dáte-li ji špatné osobě, jen vytvoříte více problémů jak jí, tak i sobě. Modlitba a meditace vám dá nejen bohatství, ale také vám ukáže správnou osobu, které můžete co nejefektivněji dát své duchovní bohatství.
Vaše modlitby někomu jinému pomoci, ale musíte vědět jak. Modlíte se k Bohu a ten určitý člověk má Boha uvnitř sebe. Když se modlíte pro jeho prospěch, nedotýkáte se jej přímo. Dotýkáte se Boha uvnitř něj. Vaše modlitba jde k Bohu, ke Zdroji.
Co uděláte, je-li rostlina suchá? Ve skutečnosti se nemusíte dotknout samotné rostliny. Vodu nalijete na kořeny a rostlina opět získá sílu. Tak, jako byste šli ke kořenu rostliny, jděte ke Zdroji, kterým je Bůh. Člověk, pro kterého se modlíte, získá největší užitek, jestliže se budete modlit s touto myšlenkou.Modlitba se slovy by neměla být na vnější úrovni slyšet. Ostatní to nebudou slyšet, ale měla by mít formu věty nebo několika slov, která přesvědčí aspirující mysl. Srdce již aspiruje, ale mysl potřebuje aspirovat. Proto je pro aspirující srdce lepší formovat myšlenku.
Tuto větu si můžete vytvořit tak, že ji napíšete na tabulku svého srdce. Pak ji tam zkuste vidět. Jsou-li jednou slova napsaná, můžete se k nim vracet znovu a znovu. Pokud chcete tuto větu opakovat, dobře, ale není to nezbytné. Když opakujete svou modlitbu, máte na výběr. Buď ji jednou napíšete na tabulku svého srdce a čtete ji znovu a znovu, anebo neustále píšete tu samou věc — cokoli vám dává větší radost.
Existuje i jiný způsob modlitby: modlitba v naprostém tichu. Pro ni musí být mysl klidná, pokojná a zcela tichá. Když neexistují žádné myšlenky a je jen prázdná mysl, světlo automaticky formuje své vlastní božské myšlenky a představy.Jsou dva typy mantry. Jedna se nazývá dhvani-antak, což znamená "se zvukem". Tato mantra vznikla ze zvuku. Druhá se nazývá varnantak, což znamená "napsaná". Tato mantra se nazývá bezzvuká mantra. Když na sebe narazí dvě věci, uslyšíme zvuk. Ale zvuk AUM, anahata nada, slyšíme v nejvnitřnějších zákoutích svého srdce. Ahata znamená udeřit; anahata znamená neudeřit. Varnantak a anahata mají stejný význam.
Často zjišťujeme, že slovo, které jsme opakovali, slyšíme dokonce i potom, co jsme přestali. Jestliže po určitou dobu opakujeme "Bůh, Bůh, Bůh", potom, co skončíme, slyšíme, jak se stejné jméno opakuje uvnitř našeho srdce. Ústa to nevyslovují, ale vnitřní bytost začala opakovat mantru přirozeně a spontánně.Když aspiranti nemohou vstoupit do své nejhlubší meditace, protože je jejich mysl nepokojná, je to jejich příležitost použít mantru. 'Supreme', 'AUM' nebo 'Bůh' může před tím, než začne svou meditaci, opakovat několik minut každý. Mantra by se měla opakovat pomalu a nahlas.
Chcete-li ve svém duchovním životě rychlé výsledky, měli byste opakovat bez zaváhání mantru každý den alespoň půl hodiny: patnáct minut ráno a patnáct minut večer. Žádná mantra nemůže být silnější než matka všech manter, AUM.'A' vyjadřuje aspiraci realizovat Boha. 'U' vyjadřuje spojení s Bohem. 'M' vyjadřuje projevení Boha v nás, s námi a prostřednictvím nás.
AUM říká, že se člověk mýlí, když říká, že žije, protože dýchá. Člověk žije, protože v jeho dechu je Síla, která není nic jiného než Bůh Samotný.
Ó člověče, AUM může naplnit všechny tvé touhy nebo tě může od všech tvých tužeb může osvobodit. Je zaručen jen jeden dar; vyber si jeden z nich. Jestliže se tvé pozemské touhy zdají nekonečné, buď si jist, že Boží bohatství je víc než nekonečné. Můžeš klidně pokračovat ve svých žádostech k Bohu o pozemské věci. Chceš-li ale vnitřní a vnější svobodu, Bůh, jako absolutní Svoboda, může navždy naplnit tvé nejvyšší aspirace. Můžeš tak svobodně pokračovat v aspiraci po božských věcech.
AUM je jedno písmeno v sanskrtu, v angličtině vyjádřené pomocí tří písmen jako jedna slabika. Mohli bychom o AUM mluvit do konce století, aniž bychom vyčerpali všechny jeho nekonečné významy. Můžeme říct, že AUM je strom. Strom má své kořeny pevně zapuštěné v zemi. Jeho kmen, hlavní větve a větvičky se vzpínají vzhůru, výš a výš v tiché modlitbě k Nejvyššímu. Strom je živoucí symbol planoucí aspirace. Kořeny zavrtávající se hluboko, jako by zkoušely dosáhnout útrob země, aby vytěžily svou životní potravu, jsou vyjádřeny písmenem 'A'. Kmen a zeleň projevující věčný Život pro nás všechny, abychom jej viděli na této úrovni existence, jsou vyjádřeny písmenem 'U'. Nejvyšší větve vzpínající se vzhůru k nekonečnosti jako tichá modlitba k Nejvyššímu, jsou vyjádřeny písmenem 'M'.
AUM je řeka. 'A' je pramen vyvěrající z hlubin země. 'U' je spěchající proud věčného Života nesoucí sebou všechno, čeho se dotkne. 'M' je konečný příchod do nekonečného Oceánu transcendentálního Za.
AUM je zapálená svíčka. 'A' je vosk, 'U' je plamen, 'M' je teplo a světlo, které se šíří dál k nejvzdálenějšímu a vzhůru k nejvyššímu.
AUM je člověk. 'A' vyjadřuje jeho fyzickou přirozenost, síly, které ho vyživují a pohání. 'U' vyjadřuje jeho život manifestace, rostoucí k větším a vyšším formám vyjádření. 'M' vyjadřuje jeho aspirující duši dotýkající se Nohou Nejvyššího.
AUM je Bůh. 'A' vyjadřuje viditelnou skutečnost: stvoření v jeho nekonečných formách a nesčetných vyjádření. 'U' je proud věčného Života, unášející všechno stvoření vpřed a vzhůru. 'M' je nekonečný Nejvyšší, transcendentální Neprojevený.
AUM je bezzvuký zvuk. Je vibrací Nejvyššího. Je to jediný, nedělitelný, nevýslovný zvuk. Když slyšíme bezzvuký zvuk vnitru, když se s ním sjednotíme, když uvnitř něj žijeme, můžeme být osvobozeni z omezení nevědomosti a realizovat Nejvyššího uvnitř i vně.Když pronášíte AUM, snažte se cítit, že je to Bůh, kdo uvnitř vás šplhá nahoru a dolů. V Indii realizovali Boha prostým opakováním AUM stovky hledajících. AUM je symbol Boha, Stvořitele.
Bez ohledu na to, jak hrozný je hřích, pokud člověk opakuje nebo zpívá AUM jen několikrát z hloubky svého srdce, všemohoucí soucit AUM mu odpustí a oběť vykoupí. Mrknutím oka síla AUM přemění temnotu na Světlo, nevědomost na Poznání a smrt na Nesmrtelnost.From:Sri Chinmoy,Svět modlitby, svět mantry a svět džapy, (knižně nevydáno), 1974
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/pwm