Věčnost

Věčnost, Nekonečnost a Nesmrtelnost: všechny tři jdou ruku v ruce. Když na nás zaútočí deprese, zklamání, obavy a úzkost, a nechají nás pocítit, že si nikdy neuvědomíme Boha, že je čas velmi krátký, pak musíme jít okamžitě pro ochranu k Věčnosti. Věčnost musí žít v našem každodenním životě. Můžeme-li každou chvíli cítit, že patříme Věčnosti, tak nás obavy opustí, zklamání nás opustí, všechny negativní myšlenky a představy nás opustí.

Tento pocit Věčnosti by však neměl způsobit, že řekneme: „Ach, můžeme si hovět v potěšeních nečinnosti, protože jsme věční a jednoho dne Boha samozřejmě realizujeme.“ Ne! Musíme se co nejvíc snažit realizovat Boha tady a teď, právě v tomto okamžiku, a zároveň se oddaně a oduševněle nabídnout k Nohám Nejvyššího.

Nejvyšší patří věčnému Nyní. Nejvyšší je stále věčným Nyní. Jeho Věčnost, Jeho Nyní, je teď naše skutečná šance. A tak když nás bude svět chtít stáhnout zpátky, musíme cítit, že nejsme ztraceni.; jsme ve věčném Nyní. Pro aspirujícího, pro duchovní osobu, není Věčnost ničím jiným, než věčným Nyní.

From:Sri Chinmoy,Duhové květiny, část 1, (knižně nevydáno), 1973
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/rf_1